Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sexuální otrokyně si prošly peklem. Začít nový život pomohl tisícovce dívek jediný lékař

Sexuální otrokyně si prošly peklem. Začít nový život pomohl tisícovce dívek jediný lékař

Příběh jako je tento prožily stovky dívek a žen. Před terorem samozvaného Islámského státu prchly z Iráku do nejistoty, daleko a do neznámé země. Mnoha z nich pomohl dostat se z utrpení doktor Mirza, jehož jméno bylo známé po širokém okolí. Některé ze sexuálních otrokyň fanatiků po útěku neunesly zážitky posledních let a spáchaly sebevraždu. Ty, které se dočkaly šťastnějšího konce napříkladv Německu, děkovaly zachránci, kterého nikdy neviděly.

Jezídi, členové náboženské menšiny, se stali v roce 2014 obětí takzvaného Islámského státu. Jednalo se o vraždy v tak velkém rozsahu, že je OSN uznala jako genocidu. Zhruba 5 tisíc mužů džihádisté pozabíjeli barbarským způsobem, ženy a děti prodali na trhu s otroky, píše The Daily Beast.

Několik dní po vypuknutí násilí nařídil tehdejší americký prezident Barack Obama nálety proti Islámskému státu v Iráku. Přestože Spojené státy a jejich spojenci proti džihádistům bojují, doktor Mirza si uvědomil, že situaci Jezídů nebude možné rychle a efektivně vyřešit. A tak sám konal a zorganizoval obrovskou humanitární akci.

Mirza je také Jezíd. V roce 1994 utekl do Německa, aby unikl perzekuci ze strany režimu Saddáma Husajna. Vystudoval za hranicemi medicínu. Když došlo v Iráku k převratu, vrátil se domů a radil tehdejšímu prezidentovi. Rychle ale zjistil, že jeho očekávání ohledně nového lepšího směřování země se nenaplnila.

Když v roce 2007 extremisté zabili stovky Jezídů, založil neziskovou organizaci, která pomáhá iráckým obětem terorismu s útěkem do Německa za lékařskou péčí. Události z roku 2014 jej přesvědčily, že 600 tisíc Jezídů není v Iráku v bezpečí a potřebují azyl.

Doktor Mirza toto poselství šířil všemi prostředky. Dokonce i poté, co si zlomil nohu během nehody v helikoptéře při záchranné misi, se objevil v televizi na vozíku, kde opakoval své požadavky: více pomoci, více vojenské podpory, uznání genocidy Jezídů a především azyl v Evropě a USA pro ty, kteří hrůzy přežili.

V Německu se mu podařilo najít jednoho politika, který mu byl ochoten pomoci. Winfried Kretschmann, předseda vlády Bádensko-Württemberska, jezídskému lékaři naslouchal a ustanovil Michaela Blumeho z oddělení církví, náboženství a integrace vedením týmu, který má rozsáhlou humanitární akci zorganizovat.

Rozhodli se zaměřit kromě jiného na psychologickou pomoc, neboť ženy měly otřesné zážitky. Mnoho z nich spáchalo poté, co se jim podařilo uprchnou ze zajetí, sebevraždu. Blume a jeho kolegové měli strach, že ještě mnoho dalších žen skončí podobně. K dispozici měli jen 25 psychologů a traumatizovaných žen bylo příliš mnoho. Na pomoc vynaložil spolkový stát 95 milionů eur, tedy méně než jedno procento ročního rozpočtu. Ženám zaplatili cestu do Německa – měly nárok na dávky či na terapii a lékařskou péči. Měly privilegia jako možnost cestovat zpět do Iráku a možnost získat trvalý pobyt v Německu. Záměrem bylo, aby si ženy mohly zvolit, jaký život chtějí žít.

Humanitární pracovníci v tichosti otevřeli kancelář v Iráku a začali vybírat osoby, které budou mít nárok na pomoc. Kurdský psycholog, který pracoval i s obětmi sexuálního násilí ve Rwandě či Bosně, uvedl, že svědectví o násilí Islámského státu na ženách byla opravdu otřesná. „Jako psycholog znám mnoho teorií, proč se lidé stávají teroristy a zlými lidmi. Ale když proti vám sedí osmiletá dívenka a říká, že byla znásilněná 6krát nebo 7krát za den, tyto teorie mi vůbec nepomáhají to všechno vysvětlit,“ říká odborník a otec dvou dcer.

Psycholog povolil cestu do Německa zmíněné osmileté dívce, ale také 6 chlapcům, kteří se museli stát dětskými vojáky. Povolení dostala také osmnáctiletá dívka, která musela zvedat těžký kámen, aby potratila poté, co byla znásilněna a otěhotněla. Na cestu do 

Selekce byla pro všechny zúčastněné neuvěřitelně těžká. Tým nakonec vybral 1100 lidí, převážně Jezídů, většinou se jednalo o nezletilé. Pro tyto mladé lidi to většinou také nebylo jednoduché rozhodnutí. Organizace jim připomínala, že v Německu žije 120 tisíc Jezídů a proto nebudou v zemi úplně sami. Azylanti jsou teď z nejhoršího venku a mnoho z nich se ze všeho nejvíc touží setkat se svým anonymním zachráncem, doktorem Mirzou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1