Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seznamy nepohodlných pedagogů pomohly sepsat samy univerzity, říká Češka, která učila v Turecku

Seznamy nepohodlných pedagogů pomohly sepsat samy univerzity, říká Češka, která učila v Turecku

Loňský zmařený puč v Turecku formuje zemi dodnes. Preziden Erdogan od té doby soustavně posiluje moc a potlačenou rebélii využívá k tvrdému potírání veškeré opozice. Z pokusu o převzetí moci viní hnutí soustředěné kolem duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a je v určitých kruzích vlivnou postavou. Jednou z oblastí, do které v minulosti výrazně promlouval, bylo vzdělávání, a právě o něj se proto po neúspěšném převratu strhla více či méně skrytá válka. Jaké důsledky mělo Erdoganovo tažení proti nepohodlným pedagogům? Odpovídá politoložka českého původu Lucie Tungul, která žije v Turecku a učila na tamní soukromé vysoké škole.

Jaká je atmosféra na tureckých univerzitách? Jak se proměnily po nezdařeném puči z loňského léta?

Od července na škole nejsem. Sleduji ale, jak se část kolegů snaží zavděčit režimu. Jako politoložka vnímám nejintenzivněji chování kolegů z oboru. Někteří vystupovali v televizi nebo na demonstracích, kde potlačení pokusu o převrat a následné čistky označili za důkaz vyspělosti turecké demokracie. Znám je osobně a vím, co si myslí. Najednou tam stojí a do mikrofonu tvrdí, že nikdy nebyla turecká demokracie silnější. Lidsky je chápu. A nemyslím, že by jim takové projevy někdo nařídil. Zřejmě se rozhodli sami.

Hned po puči se objevily konspirační teorie, podle kterých převrat zorganizoval sám Erdogan. Aby získali záminku k represím.

To je nesmysl. Každý, kdo zná ego prezidenta Erdogana, dobře ví, jak velmi ponižující pro něj musel být fakt, že v televizi na zprávu o puči reagoval po telefonu. Že před kamerou nebyl osobně. Kdyby převrat naplánoval, vypadal by jinak. Ano, puč byl špatně zorganizovaný. Až nepochopitelně špatně. Proto takové domněnky. 

Lucie Tungul Tunkrová
Je absolventka Miami University, Ohio, USA (mezinárodní vztahy, 2002) a Univerzity Palackého v Olomouci (politologie a evropská studia, 2003). Titul Ph.D. získala v oboru politologie na Katedře politologie a evropských studií FF UP (2006). V letech 2006 až 2016 byla odbornou asistentkou na istanbulské Univerzitě Fatih. Žije v Turecku.

Prý se na čistkách pedagogů podílely i školy samy?

Rada pro vysoké školství nařídila už v červenci 2016 všem rektorům státních univerzit, aby do začátku srpna označili pedagogy, kteří podle jejich názoru sympatizují s Fethullahem Gülenem (tureckým islámským duchovním, který žije v USA a kterého Ankara obviňuje ze zosnování puče - pozn. redakce). Někde vedení o víkendu školu zavřelo a její lidé procházeli kanceláře. Zkoumali, kdo má jaké knihy, co čte, kam chodí, jaké soubory má v počítači. Podle toho zpracovávali seznamy nežádoucích.

Co se děje na soukromých školách?

Ty pracují v jiných podmínkách. I na ale nich došlo k nuceným odchodům učitelů. Třeba na mé škole učila odhadem až pětina cizinců. Už předloni ovšem začalo platit pravidlo, podle kterého může každá vysoká škola zaměstnávat nejvýše dvě procenta zahraničních pedagogů. Mnoho soukromých, ale i některé státní školy tomuto pravidlu nevyhověly. Především v Istanbulu tvořili cizinci vysoké procento učitelů. Rada pro vysoké školství toto pravidlo využila k tomu, aby na mé škole ukončila pracovní povolení všem cizincům.

Co může dělat člověk, který musel odejít z univerzity jako nežádoucí?

Teď takového učitele žádná univerzita nezaměstná. Mnozí ale doufají, že tato situace pomine, že školy povolají pedagogy zpět. Jiní odchází do zahraničí. Co se týče jiných stupňů výuky, ty v Turecku řídí jiný úřad než univerzity. Na nižší stupně je třeba speciální licence, o kterou nepohodlní učitelé z těchto škol také přišli. A bývalí vysokoškolští pedagogové, kteří jsou na seznamu, ji nedostanou.

Existuje něco jako gülenisté? Jde o výmysl Erdoganových lidí, konspirativní teorii, nebo takové hnutí opravdu je?

Gülen se v 80. letech minulého století rozhodl učinit ze vzdělávání hlavní náplň své činnosti. Soukromá Univerzita Fatih, kde jsem deset let učila a která je teď zavřená, byla výkladní skříní všech jeho škol. Gülen oficiálně hlásá, že nová elita má v materiálním světě následovat západní civilizaci, zatímco ve spirituální rovině je vhodné se držet myšlenek turecké “verze” islámu. Takto lze podle něj sblížit Západ a islám. Řada Turků ale už dlouho tvrdí, že se Gülen snaží vychovat elity, které mu budou bezvýhradně věrné. A které obsadí důležité posty ve státě. Také ho obviňují, že svým stoupencům uvnitř hnutí hlásá jiné myšlenky než ty, které říká veřejně.

K jaké interpretaci se přikláníte vy?

Gülenisté opravdu obsadili řadu důležitých postů. Na začátku tisíciletí, kdy Erdogan neměl k dispozici elity, které by mu byly věrné. Gülenovy školy už tehdy ale měly absolventy. A Gülen tímto způsobem Erdoganovi pomohl.

Jaké jste měla podmínky na Gülenově univerzitě? Ovlivňovali ji majitelé?

Já měla volnost i proto, že jsem do gülenistické komunity nepatřila. Snažili se oslovovat mezi cizinci spíše muže. Obvykle je pozvali na večeři, kde je seznámili s Gülenovými myšlenkami. Pokud oslovený chtěl, stal se součástí komunity. Pokud ne, nechali ho být. Setkání probíhala nejčastěji o víkendu. Rozhodně ale vylučuji, že by v rámci univerzitní výuky docházelo k indoktrinaci.

Popsal někdo, jak gülenistické hnutí funguje?

Podle dostupných publikací stojí na síti ağabeyů (ábi), v turečtině starších bratrů, kteří jsou zorganizováni v několika úrovních. Každý člen ze své pozice zná jen jednoho nadřízeného. Nezná ostatní a nemůže je proto prozradit, což je užitečné v časech perzekuce. V čele stojí Gülen. Hnutí má ale také mnoho příznivců, kteří s jeho myšlenkami sympatizují, ale nijak organizovaní nejsou.

Erdogan tvrdí, že země je prostoupena gülenistickým společenstvím, které má jediný cíl - zmocnit se Turecka. Tomu se nechce věřit…

Jenže Gulen v roce 1999 opravdu prohlásil, že čas ještě nenastal. Ale že přijde. (v červnu 1999 získala některé média údajný záznam Gülenova projevu, ve kterém stoupence vyzývá ke zdrženlivosti při obsazování postů ve státu. Jeho stoupenci autenticitu nahrávky zpochybňují - pozn. red.) A že pak bude třeba obsadit důležitá místa ve správě státu. Jde o jeho vůbec nejkontroverznější projev. Takže to, myslím, není zcela nepravda. Problém vidím spíše v tom, že Erdogan o nástupu gülenistů do funkcí dobře věděl. Využil Gülena a poté, co se rozhádali, proti němu tvrdě zaútočili.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1