Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skripal nemá žádnou šanci na uzdravení, tvrdí tvůrce smrtící nervové látky

Skripal nemá žádnou šanci na uzdravení, tvrdí tvůrce smrtící nervové látky

Bývalý agent Sergej Skripal ani jeho dcera Julija nemají po otravě ani při těch nejpříznivějších okolnostech šanci plně se uzdravit, uvedla agentura Interfax s odvoláním na Vila Mirzajanova, jednoho z hlavních tvůrců nervové látky Novičok. Ta pravděpodobně ruského agenta a jeho dceru zasáhla.

Mirzajanov, který podle ruských médií emigroval do USA, podle Interfaxu tvrdí, že látku Novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné. „Mohlo to udělat jen Rusko... Můžou to odeslat v diplomatickém zavazadle, kam se jim zlíbí,“ cituje agentura ruského chemika.

Mirzajanov popsal Novičok jako aerosol desetkrát účinnější než jakákoli jiná látka paralyzující nervový systém. „Vyléčit se z následků je prakticky nemožné, ti lidé jsou odepsáni. Dokonce i kdyby přežili, nikdy se neuzdraví,“ tvrdí Rus usazený v New Jersey.

Do anglického Salisbury, kde k útoku došlo, přivezli pachatelé dva samostatné neškodné komponenty, které se před útokem smíchají, pokračoval Mirzajanov. „Deset gramů už je příliš. V létě jen dva gramy stačí, aby zabily 500 lidí,“ prohlásil.

Vil Mirzajanov podle některých ruských médií emigroval do USA v 90. letech minulého století, když v Rusku vyšel jeho kritický článek. Obvinil v něm ruské úřady, že nedodržují mezinárodní závazky, které státům ukládaly zastavit výrobu chemických zbraní.

Ruská média dnes publikují řadu informací zpochybňujících verzi britských vyšetřovatelů. Bývalý ruský hlavní lékař Gennadij Oniščenko novinářům řekl, že látka, která Skripala otrávila, mohla být vyrobena i na Západě. Únik nervových substancí z ruských objektů byl prý vyloučen, sklady jsou navíc po likvidaci chemických zbraní prázdné.

Podle Sergeje Gončarova, jehož ruská média označují za veterána protiteroristických operací, se ruské tajné služby už před několika desetiletími útoků na „přeběhlíky“ zřekly. „Od ukončení stalinské éry naše tajné služby přestaly přeběhlíky zabíjet. A pro nejnovější ruskou historii to platí s jistotou,“ prohlásil Gončarov.

Víte, co je to novičok a jak působí? Čtěte zde>>>

Vše o kauze útoku na Sergeje Skripala naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1