Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Španělská policie zatkla Maročana. Sháněl výbušniny a auta pro úder teroristů v Barceloně

Španělská policie zatkla Maročana. Sháněl výbušniny a auta pro úder teroristů v Barceloně

Španělská policie zatkla 24letého Maročana v souvislosti se srpnovými útoky v Barceloně a v nedalekém Cambrils, při kterých 16 lidí zemřelo a dalších více než 100 utrpělo zranění. Oznámilo to španělské ministerstvo vnitra, podle něhož muž nakupoval materiály pro výrobu výbušnin a zajistil vozidla pro členy teroristické buňky.

Těch mělo být podle dosavadního vyšetřování 12, přičemž až na jednoho jde o osoby marocké národnosti, které vyrůstaly ve Španělsku. Dnešní zatčení je již páté v rámci případu: tři podezřelí jsou ve vazbě a další dva vyšetřují úřady na svobodě. Šest útočníků policisté po útocích zastřelili.

Zatím poslední podezřelý byl zadržen ve městě Vinaròs na pobřeží mezi Tarragonou a Valencií. Město se nachází jen několik kilometrů od Alcanaru, kde 16. srpna zemřel při manipulaci s výbušninami údajný mozek srpnových útoků, marocký imám Abdalbákí Sátí. Sátí podle úřadů ostatní muže naverboval a úzké kontakty měl také s Maročanem zatčeným ve Vinaròs, uvedlo ministerstvo vnitra.

Nově zatčeného úřady podezírají z podílu na výrobě více než 100 kilogramů triaceton triperoxidu (TATP), které policie po útocích našla. Na jméno zadrženého Maročana byl pořízen peroxid vodíku, základní složka TATP. Triaceton triperoxid je označován za oblíbenou výbušninu islámských radikálů. Dá se vyrobit i za necelý den za použití běžně dostupných chemikálií.

K útokům v Barceloně, kde Júnis Abú Jakúb 17. srpna najel do davu na rušné třídě La Rambla, a v Cambrils, kde dalších pět teroristů také najelo do lidí, se přihlásil tzv. Islámský stát. Útoky podle vyšetřovatelů mohly být daleko krvavější, neboť teroristi nepoužili připravené nálože TATP. Španělská Guardia Civil (civilní stráž) se nyní pokouší "zrekonstruovat logistické aktivity buňky" v týdnech před atentáty, napsal web deníku El País.

Před dvěma týdny marocké a španělské úřady oznámily, že společně zneškodnily šestičlennou teroristickou buňku, která prý v obou zemích plánovala rozsáhlé útoky. Tvořilo ji pět Maročanů a jeden Španěl marockého původu.

Ve Španělsku od poloviny roku 2015 platí druhý nejvyšší stupeň rizika teroristického útoku. Od té doby bylo podle úřadů zatčeno 201 osob podezřelých z džihádistických aktivit, napsala agentura AP.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1