Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spanilá jízda Merkelové. Měly to být její nejtěžší volby, podle analytiků je ale s přehledem vyhraje

Spanilá jízda Merkelové. Měly to být její nejtěžší volby, podle analytiků je ale s přehledem vyhraje

Měla to být nejtěžší volební kampaň v jejím životě, nakonec se ale zdá, že německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) letošní parlamentní volby znovu jasně vyhraje. Třiašedesátiletá politička tak zřejmě po hlasování, které se uskuteční 24. září, už počtvrté v řadě stane na čele vlády a vyrovná se velikánům německé historie Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi. Na to, jak je možné, že je i po 12 letech ve funkci tak politicky silná, se ale odpověď nehledá snadno.

„Nemám tušení, nevím," odpovídá na tuto otázku padesátník Bernard Schmiede, který na konci srpna Merkelovou přišel podpořit na její předvolební vystoupení do Quedlinburgu v Sasku-Anhaltsku. "Já to prostě nedokážu pochopit, nerozumím tomu," říká s pokrčením ramen zase Enrico Komning, který v Meklenbursku-Předním Pomořansku kandiduje za protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD), která se vůči Merkelové tvrdě vymezuje.

Většinou až na opakované dotazy začínají příznivci dlouholeté šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU) hovořit o tom, že se jim líbí její věcnost, pragmatičnost nebo to, že stojí nohama pevně na zemi. Mluví také o rozsáhlých zkušenostech a kontaktech Merkelové, její schopnosti obrousit hrany u kontroverzních témat nebo o tom, že se Německu daří velmi dobře. „Kdo by to dělal lépe?," ptají se také často.

Právě pocit, že rodačka z Hamburku nemá na německé politické scéně reálnou alternativu, se zrcadlí i v průzkumech veřejného mínění, podle nichž by si ji v čele vlády znovu přálo více než dvakrát tolik Němců než jejího vyzyvatele Martina Schulze ze sociální demokracie. Vnímaný nedostatek alternativ byl dobře patrný i v jedné z nedávných televizních debat o politice. „Merkelová nebo Merkelová?", stálo v jejím názvu.

Do karet dceři evangelického teologa, která vyrůstala ve východním Německu, hraje podle odborníků i dobrá ekonomická kondice země, většinová spokojenost Němců s vlastní situací, poměry uvnitř CDU nebo neklidná situace na mezinárodní scéně. „Předpokladem pro (silnou pozici Merkelové) je relativně stabilní ekonomická situace," vysvětluje politolog z univerzity v Erfurtu Andreas Anter s odkazem na velmi nízkou nezaměstnanost a obrovské přebytky zahraničního obchodu.

„Pak je tu vnitrostranická dimenze. Angela Merkelová má svoji stranu pevně v rukou," podotýká Anter s tím, že se jí podařilo všechny potenciální soupeře eliminovat. Na vrcholu migrační krize sice Merkelové i její straně poměrně výrazně klesla podpora a média dokonce spekulovala o tom, jestli se jí někdo na čele CDU i vlády nepokusí nahradit, nakonec ale situaci ustála.

Právě kvůli migrační krizi a otevřené uprchlické politice přišla konzervativní unie CDU/CSU o část pravicových voličů, které jí přebrala AfD, u jejíchž podpůrců Merkelová dodnes budí vášnivé emoce, jež jsou jedním z mála faktorů, který jí komplikuje jinak celkem pohodovou kampaň. "Paní Merkelová je podvodnice a lhářka," shrnuje hněv části Němců jednou větou východoněmecký důchodce Gerhard Kroos. Na druhé straně CDU/CSU z velké části ovládla politický střed, takže jí aktuální průzkumy přisuzují podporu kolem 38 procent voličů.

K podpoře političky, které se někdy přezdívá maminka (Mutti), pomáhá i pocit nejistoty z vývoje ve světě. "Když panuje neklid v zahraničních otázkách, tak z toho vždy profituje ten, kdo je momentálně v úřadu," říká politolog z univerzity v Düsseldorfu Stefan Marschall, který poukazuje na vývoj ve Spojených státech, Turecku nebo situaci kolem brexitu.

V neposlední řadě kancléřce - stejně jako jejím předchůdcům Adenauerovi a Kohlovi - nahrává to, čemu Němci říkají bonus pro držitele úřadu. "Hraje to velmi důležitou roli, protože politik, který je v úřadu, může vždy poukázat na to, že je kompetentní, že ví, jak na to," konstatuje politolog Anter, podle něhož vystudovaná fyzička právě na touhu voličů po kontinuitě sází.

Jestli bude Merkelová v pozici kancléřky německým občanům kontinuitu nabízet déle než její předchůdci Adenauer (v čele vlády 1949-63) a Kohl (1982-98) se teprve uvidí, zatím se ale rozhodně nezdá, že by svou kancelář v sedmém patře berlínského kancléřství musela v nejbližších letech opustit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1