Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spojené státy odejdou z organizace UNESCO, vadí jim její „protiizraelské" chování

Spojené státy odejdou z organizace UNESCO, vadí jim její „protiizraelské" chování

Spojené státy opustí na konci roku 2018 Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). V prohlášení to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Podle agentury AP krok souvisí s několika rezolucemi, jež organizace v minulosti přijala a které Washington vnímá jako protiizraelské.

Toto rozhodnutí nebylo lehké," uvedlo americké ministerstvo zahraničí, podle kterého k němu vedla mimo jiné "nutnost zásadní reformy organizace", ale i její "zaujatost vůči Izraeli". Spojené státy se budou nadále snažit podílet se na činnosti organizace jako pozorovatelský stát, aby mohly přispívat svými "názory, stanovisky a odbornými posudky", dodala americká diplomacie.

Spojené státy už jednou UNESCO opustily a to v roce 1984. Za důvod tehdy označily protizápadní politizaci a neefektivní řízení. Zpět se vrátily teprve v roce 2003.

UNESCO už potvrdilo, že od Spojených států dostalo oficiální oznámení o odchodu z organizace, která mimo jiné rozhoduje o zápisu kulturních a přírodních památek na seznam světového dědictví. Aktivní je organizace ale také na poli vzdělávání či boje za lidská práva. Tento týden UNESCO shodou okolností volí svého nového ředitele.

Současná šéfka organizace Irina Bokovová uvedla, že rozhodnutí Washingtonu organizace "hluboce lituje" a označila jej za ztrátu pro "rodinu Spojených národů". "Univerzalita je základním předpokladem pro plnění poslání UNESCO budovat mír a mezinárodní bezpečnost tváří v tvář nenávisti a násilí, bránit lidská práva a lidskou důstojnost," uvedla Bokovová.

Spojené státy přestaly už v roce 2011 posílat organizaci UNESCO příspěvky poté, co se jejím členem stala Palestina. Ke stejnému kroku tehdy přistoupil i Izrael. USA přitom v minulosti byly největším plátcem příspěvků organizace. V současnosti organizaci dluží podle agentury AP kolem 550 milionů dolarů (12 miliard Kč).

Letos v květnu vyzvala vládu k pozastavení placení členských příspěvků také česká Poslanecká sněmovna. Důvodem bylo přijetí rezoluce, která kritizovala Izrael za vykopávky ve východním Jeruzalémě a označila je za porušení mezinárodního práva. Podle Izraele popírala židovské vazby na Chrámovou horu, která je jedním z nejposvátnějších míst v Jeruzalémě.

V červenci přijalo UNESCO na seznam kulturního dědictví Hebronské staré město a to jako ohroženou palestinskou památku. Na seznam se tak dostala i Hrobka proroků, kterou Židé uctívají jako Hrobka patriarchů. Izrael označil rozhodnutí za přepisování historie, protože označením místa jako palestinského se podle něj Židům upírá jejich role v této části dnešního Západního břehu Jordánu. Izrael část palestinského Hebronu okupuje a pod okupovanou zónu spadá i hrobka.

Už loni přijalo UNESCO na návrh arabských zemí rezoluci, ve které používalo pro místa v jeruzalémském historickém jádru pouze arabské názvy. Podle Izraele dokument opomíjel tisíciletý vztah Židů k Jeruzalému.

Izrael východní Jeruzalém obsadil za války v roce 1967, později jej v rozporu s mezinárodním právem připojil k západním čtvrtím a celé město označil za svou nedělitelnou metropoli. Dohody z 90. let přitom počítaly s tím, že východní Jeruzalém bude hlavním městem palestinského státu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1