Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Start amerického protiraketového štítu v Polsku se odkládá. Nové datum: rok 2020

Start amerického protiraketového štítu v Polsku se odkládá. Nové datum: rok 2020

Otevření americké protiraketové základny na severu Polska plánované na letošní rok se kvůli technickým problémům opozdí o dva roky. Informoval o tom zástupce amerického ministerstva obrany, podle něhož zapříčinila zdržení firma budující základnu u města Redzikowo. Základna má být součástí protiraketového štítu chránícího evropské spojence v NATO.

"Ačkoli nastalo zdržení v části vojenské konstrukce (protiraketového systému) Aegis v Polsku, zůstáváme plně angažováni v dokončení této kapacity," řekl podle agentury Reuters šéf americké raketové obrany (MDA) Samuel Greaves.

Polsko usiluje o vybudování základny v obavách o vlastní bezpečnost jako země na východních hranicích NATO. Zatímco aliance tvrdí, že protiraketový štít by měl chránit její členy především před možným útokem z Íránu či džihádistických radikálů z Blízkého východu, Rusko jej vidí jako ohrožení své národní bezpečnosti a hlasitě proti němu protestuje. Výhrady má jak k chystané základně u Redzikowa, tak k obdobné, která byla otevřena předloni v Rumunsku.

Náklady na vybudování základny již podle listu Gazeta Wyborcza překročily 300 milionů dolarů (šest miliard korun). Působit na ní má až 200 amerických vojáků obsluhujících protiraketový systém.

Kromě základen v Polsku a Rumunsku protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku a čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách.

Někteří polští opoziční politici vykládají zdržení projektu jako americký trest pro polskou vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), která zkomplikovala vztahy Varšavy s Washingtonem mimo jiné přijetím kontroverzního zákona o vině za holokaust.

"Neoficiálně, je to zjevně cena za...nedostatek důvěry v PiS," napsal na twitteru bývalý ministr obrany Tomasz Siemoniak z opoziční Občanské platformy (PO).

Náměstek ministra zahraničí Bartosz Cichocki tuto teorii odmítl s tím, že se první zprávy o možném zdržení projektu objevily již před tím, než byl zmíněný zákon v lednu přijat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1