Stojící vlaky, dálnice zdarma a uzavřené školy. Ustoupí Macron tlaku francouzské ulice? | info.cz

Články odjinud

Stojící vlaky, dálnice zdarma a uzavřené školy. Ustoupí Macron tlaku francouzské ulice?

Sotva utichly mohutné protesty žlutých vest, čeká francouzského prezidenta Emmanuela Macrona další test. Čtvrteční stávkou, která ochromila dopravu i školství, říká část veřejnosti své jasné ne „matce všech reforem“, chystané změně penzijního systému. Ustoupí Macron podobně jako jeho předchůdci tlaku ulice?

Francie se ve čtvrtek probudila do chaosu. Zemi zachvátily protesty proti připravované penzijní reformě. Právě ta má být jedním z hlavních pilířů druhé poloviny prezidentova mandátu. O změnu systému, který nyní obsahuje na 42 různých důchodových režimů, se už dříve marně snažila pravice i levice. Ztroskotali na ní pravicoví prezidenti Jacques Chirac i Nicolas Sarkozy, nepopulární socialista François Hollande se zase omezil jen na kosmetické změny.

Stovky demonstrací po celé zemi

Ministerstvo vnitra eviduje 245 různých demonstrací a shromáždění, na nichž nemají chybět radikální stoupenci hnutí žlutých vest i takzvaní „black blocs“. V depech či nádražích mělo podle SNCF zůstat na 90 procent vlaků TGV a 80 procent běžných spojů, zácpy na silnicích ale dopoledne podle médií nenastaly. V Paříži vyrazilo velké množství lidí do práce netradičně na kole. Výhodné pak bylo použít francouzské dálnice – na některých z nich se neplatilo mýtné, protože zaměstnanci mýtných bran zůstali doma.

Silně omezená byla i doprava v Paříži, kde kvůli stávce nevyjelo hned 11 linek metra, aerolinky byly nuceny zrušit stovky letů. Ministerstvo školství hlásilo na 55 procent zavřených mateřských a základních škol, v Paříži to bylo dokonce 78 procent. Zavřená zůstala i Eiffelova věž.

Mnozí lidé se potýkali s problémy, jak se dostat do práce či do školy, pokud tedy nestávkovali. Například 22letý student Angelo Pozzallo vyrazil v půl šesté ráno na nádraží Saint-Quentin-en-Yvelines, aby odjel do belgického Lutychu. Vlak ale nevyjel, musel si proto najmout taxi Uber, aby se dostal na pařížské Severní nádraží, odkud mohl pokračovat: „Jsme trochu rukojmí. Stávka mě stála 40 eur,“ stěžoval si reportérovi deníku Le Monde s tím, že ho řidič Uberu varoval, že odpoledne ceny taxi ještě porostou. „Uzavřít zemi není řešením,“ myslí si mladík. 

Většina Francouzů ale stávku schvaluje. Podle průzkumu Harris Interactive s ní sympatizuje 69 procent lidí, pouze 24 procent je naopak proti. Stávku a protesty nejčastěji podporují voliči krajní levice (Jeana-Luka Mélenchona) a krajní levice (Marine Le Penové), z voličů prezidenta Macrona za ní stojí jen 38 procent lidí. Dokonce i mezi lidmi, kteří denně používají veřejnou hromadnou dopravu, podporuje stávkující 79 procent dotázaných.

Samotná reforma penzí, která by všechny účastníky systému – tedy zaměstnance, státní úředníky, samostatně výdělečně činné i lidi se zvláštním režimem – sjednotila, znepokojuje podle téhož průzkumu na 70 procent Francouzů.

Jednou z profesí, která by měla na reformu doplatit, jsou vedle železničářů i učitelé. Přiznal to dokonce i vysoký komisař pro důchody Jean-Paul Delevoye, který byl pověřen dohledem nad reformou. Delevoye ale snížení penzí očekává jen v případě, že by stát nepřistoupil k valorizaci jejich platů.

Důchody snižovat nebudeme, slibuje vláda

Učitelé se bouří proti tomu, že by se jim při výpočtu důchodu započítával plat během celé jejich kariéry, a ne jen posledních šesti měsíců, jak je tomu dosud. V současné době dostává francouzský učitel průměrný důchod 2600 eur (asi 68 tisíc korun), pokud by se ale provedla reforma bez dalších úprav, přišel by učitel začínající v roce 2025 až o 900 eur měsíčně. Pro ty, kteří učí už dnes, by se důchody zmenšily o 300 až 600 eur.

Ministr školství Jean-Michel Blanquer ale ujišťuje, že se nic takového nestane. „Garantuji vám, že ke snížení důchodů nedojde,“ sliboval při návštěvě pařížského rektorátu. V úterý pak učitelům adresoval dopis se slibem na zvýšení mezd.

Ne všichni ale slibům věří: „Bojím se, že to bude podmíněné novými omezeními, jako je zvýšení pracovní doby,“ citovala agentura AFP Sabine, profesorku matematiky z jednoho pařížského lycea.

Haydée Leblanková, profesorka z města Abbeville, hodlá ve stávkování pokračovat i po čtvrtku. „Raději ztratím 800 eur a rok stávek, než 800 eur každý měsíc v době, kdy budu v důchodu,“ citoval ji server France Info.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud