Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Středozemní moře jako hřbitov, pro který Evropa nemá řešení. Počet migrantů v lodích znovu stoupá

Středozemní moře jako hřbitov, pro který Evropa nemá řešení. Počet migrantů v lodích znovu stoupá

Středozemní moře - pro některé hezké místo k dovolené, pro jiné nepřekonatelná překážka na cestě ke svobodě. Při potopení dvou člunů zde v předchozích dnech zřejmě zahynulo až 250 migrantů. Za loňský rok tu ve vlnách nalezlo smrt 5 tisíc lidí, možná i víc. Řešení složité uprchlické situace se přitom už rýsuje. Na papíře vypadá dobře, realita ale asi tak snadná nebude.

Čísla těch, kteří plavbu přes Středozemí moře nepřežili, stojí poněkud ve stínu počtu „šťastlivců“, kteří to na protější břeh zvládli. V roce 2016 jich bylo 355 tisíc, letos se to zatím povedlo 20 tisícům migrantů. Alarmující je ale počet zemřelých. Podle oficiálních údajů jich bylo loni asi 5 tisíc. Protože o počtu člunů nemá ale nikdo přesné informace, může jich být i mnohem víc.

Už tento víkend se bude v Římě, na dohled od břehu moře, konat setkání evropských státníků. V historickém Foru Romanu si chtějí připomenout 60. výročí od podpisu takzvaných Římských smluv, které 25. března 1957 položily základy pro budoucí evropské společenství. Politici nemají na programu řešení uprchlické krize. Ve městě, kde se mnoho z vody zachráněných uprchlíků pohybuje, bude ale těžké uniknout realitě a věnovat se oslavám společenství, které si nyní příliš s řešením složité situace neví rady.

Minulý víkend bylo z moře u Itálie zachráněno 6 tisíc lidí. Podle odborníků je to rekordní číslo, které bude ještě stoupat. S teplejším počasím přichází totiž větší odhodlání lidí podniknout nebezpečnou cestu. „Máme konec března a už teď narůstá počet uprchlíků tempem, který jsme u Středozemního moře ještě neviděli. Je to ale typické pro toto roční období. Přesto jsou ta čísla vysoká a s množstvím zachráněných uprchlíků samozřejmě vzrůstá i počet těch, kteří cestu nezvládnou,“ uvádí pro server The Daily Beast mluvčí Mezinárodního organizace pro migraci (IOM) Joel Millman.

Uprchlíky z vody zachraňuje italská pobřežní stráž, což někteří kritizují. Italská vláda tak prý dává najevo, že imigranty přijímá a ještě jim nabízí první pomoc po tom, co je pašeráci až po 150 lidech naloží na jeden člun, vyšlou na moře a o jejich další osud se už nezajímají. Lidskoprávní aktivisté ale namítají, že poskytnout pomoc trpícím je samozřejmé a pokud víme, že zde umírají lidé, je naší povinností se jim pokusit pomoci.

Přestože kritici alespoň částečně tuto argumentaci přijímají, oponují, že služba pobřežní stráže ale nijak neřeší původní problém s nelegální migrací. To si uvědomuje i italská vláda, která v pondělí jednala s některými evropskými státníky a premiérem Libye Fayezem al-Serajem. Společně se shodli, že situaci je potřeba řešit předtím, než se životy uprchlíků dostanou do nebezpečí na vodě. Politici se znovu dohodli, že by bylo potřeba společně zakročit proti pašerákům.

S plánem souhlasí i premiér al-Serajem. Právě přes Libyi totiž prchá nejvíce lidí. Lepší kontrola břehů a zákroky proti těm, kteří imigranty na nebezpečnou plavbu posílají, by mohly pomoci. Premiér ale žádá od Evropy podporu ve výši 800 milionů eur a další vybavení, aby jeho stát mohl proti pašerákům účinně bojovat.

Včas odchycené čluny by navíc stráže vracely zpět do Libye, kde by ale uprchlíci neputovali do věznic, jak je nyní zvykem, ale mohli by zůstat v uprchlickém táboře v Tripolisu. „Tábory vytvoříme společně s humanitárními organizacemi a budou se v nich plně dodržovat lidská práva,“ ujišťuje italský ministr vnitra Marco Minniti. Z místních táborů by dokonce mělo být možné požádat o azyl v Evropě.

Vypadá to jako na první pohled ideální plán. Migrace se omezí a Evropa bude mít lepší přehled o tom, kdo do ní přichází. Uprchlíci si ušetří nebezpečnou cestu přes moře a budou čekat spořádaně v libyjských táborech. Realita bude pravděpodobně jiná, jak ukazuje už situace na východě Evropy. Zde na dlouhé týdny i měsíce uvízly tisíce uprchlíků v táborech v Řecku. A podmínky jsou prý zde tak nedůstojné, že řada migrantů se vrací do Turecka nebo dokonce až do Sýrie, kde čekají na vyřízení svých žádostí.

I přes ujištění Minnitiho se může tedy stát, že vysněný tábor v Tripolisu nebude tak ideálním místem, aby se zde lidé rozhodli trávit dlouhou dobu, než dostanou povolení oficiálně a legálně pokračovat v cestě. Je naopak možné, že cesty přes moře budou pokračovat. Jen budou ještě složitější, zbylí pašeráci budou moci inkasovat více peněz a nebezpečí pro ty, kteří hledají azyl v Evropě, bude vyšší.

Mezi uprchlíky je stále podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHC) nejvyšší podíl Syřanů, kteří tvoří téměř 22 % všech migrantů. O polovinu méně je imigrantů z Afghánistánu a Nigérie.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744