Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Švédi chtějí deportovat nejstarší uprchlici světa. 106letou stařenku přinesli do země na zádech její vnuci

Švédi chtějí deportovat nejstarší uprchlici světa. 106letou stařenku přinesli do země na zádech její vnuci

Cesta do Evropy byla pro Bibikál Uzbekovou a její rodinu mnohem těžší, než pro drtivou většinu ostatních migrantů. Stařenku, která za pár týdnů oslaví své 107. narozeniny, z rodného Afghánistánu přinesli na zádech její vnuci a syn. Na cestě přes Írán a Turecko museli zdolat hory i moře, aby se v roce 2015 dostali do vysněné Evropy. Ve Švédsku Bibikál Uzbeková, která je považována za nejstarší uprchlici na světě, požádala o azyl. Švédská migrační agentura ale její žádost zamítla a nařídila, aby se vrátila zpět do Afghánistánu.

Bibikál Uzbeková a její rodina utekli z afghánského Kundúzu, kde zuří boje mezi vládními silami a teroristy z Talibánu, podle švédských úřadů je však oblast bezpečná a nařídily, aby se celá rodina vrátila zpět.

Když se 106letá Afghánka v červnu dozvěděla o rozhodnutí švédských úřadů, zasáhla ji mrtvice a přestala mluvit i chodit. „Nerozumím tomu proč? Je jí 106 let, nevidí, nemluví, nechodí. Je nemocná,“ řekl pro Al-Džazíru její vnuk Mohamed Uzbek.

„V Afghánistánu je válka, je tam smrt, problémy s Talibánem a teď i s Islámským státem. Nechápu, proč po nás chtějí, abychom se vrátili. Letos tam zemřelo hodně lidí,“ dodává vnuk afghánské stařenky, která přišla do země se 16 členy rodiny. Až do Německa, kde dostala invalidní vozík, pro ní byla cesta vyčerpávající, odejít zpátky do Afghánistánu si proto neumí představit.

Švédské úřady ale mají jasno. „Pokročilý věk není sám o sobě důvodem k poskytnutí ochrany,“ vysvětlily rodině v rozhodnutí. Ta se však nehodlá vzdát bez boje. Příbuzní nejstarší uprchlice světa tvrdí, že vzhledem k vysokému věku a novým zdravotním obtížím nemůže cestu do rodné země přežít a požádali švédské úřady, aby mohla v zemi zůstat alespoň ona a dožít tady poslední roky života.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1