Svět se bojí o zdraví čínské ekonomiky. Experti varují, že rok 2019 bude horší než minulý | info.cz

Články odjinud

Svět se bojí o zdraví čínské ekonomiky. Experti varují, že rok 2019 bude horší než minulý

Která ze světových burz si letos vedla nejhůře? Domníváte se, že to byly Spojené státy, o jejichž burzovních propadech se neustále psalo? Nebo snad Evropa, či Rusko? Nikoliv, největší propady zažily čínské akcie. Čínská ekonomika zpomaluje, problémy hospodářství rostou a čínská vláda neví, jak se s tím vypořádat.

Index čínského akciového trhu ztratil podle agentury Bloomberg letos 25 procent své hodnoty a podle listu Financial Times tak přišli letos investoři držící čínské cenné papíry o neuvěřitelných 2,5 bilionu amerických dolarů. Nesvědčí to právě o zdraví čínské ekonomiky, která je podle různých měřítek prvním či druhým největším hospodářstvím na světě, největším světovým vývozcem a zároveň největším světovým trhem spotřebního zboží.

Analytici v této souvislosti připomínají, že čínský hospodářský růst, i když jde stále pro Evropu o neuvěřitelné tempo téměř sedm procent ročně, letos poklesl na nejnižší úroveň od roku 1990. A také to, že v prosinci poklesla průmyslová aktivita a objednávky zboží u čínských podniků, a to jak u těch, které vyvážejí, tak u těch, které vyrábějí zboží pro domácí čínský trh. Oficiální index nákupních manažerů klesl na 49,4 bodu, tedy pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Index nákupních manažerů je považován za ukazatel naznačující další vývoj ekonomiky.

Podle Světové banky na tom bude příští rok čínská ekonomika ještě hůře a analytici ratingové společnosti Moody's napsali svým klientům, že „se ještě neprojevil plný dopad příčin zpomalení růstu na čínskou ekonomiku“. Tento vývoj je dáván do souvislosti hlavně s obchodní válkou mezi Spojenými státy a Číny, které na vývoz svého zboží letos navzájem uvalovaly cla. Americký prezident Donald Trump se snaží Peking donutit ke snížení jeho obchodního přebytku a k otevření čínského trhu pro americké zboží a investory, Peking si pak snažil udržet své pozice a zasáhnout Ameriku odvetnými cly. Na začátku prosince se ale americký prezident Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dohodli, že vyhlásí „příměří“ a dočasně zastaví uvalování některých cel. Minulý týden pak Trump oznámil, že došlo „k velkému pokroku“ v jednání o nové obchodní dohodě s Čínou a obchodní válka je tak zažehána.

Vývoj na akciových trzích i chování manažerů a vlastníků čínských firem ale ukazují, že tomu zřejmě věří málokdo. Ostatně i americký list The Wall Street Journal dnes napsal s odvoláním na zdroje seznámené s chodem vyjednávání, že Trump zřejmě „přehání“ v popisu toho, jak blízko jsou USA a Čína vzájemné dohodě a že jde jen o snahu uklidnit situaci na trzích. Zároveň ale zřejmě někteří lidé v Číně americký tlak vítají, protože by jim to mohlo pomoci přesvědčit čínskou vládu k liberalizaci finančního sektoru a změně ekonomické politiky. Listu The Wall Stret Journal to řekl známý ekonom Eswar Prasad, který nedávno mluvil v Číně s tamními ekonomy a státními úředníky.

Zpomalení čínské ekonomiky a problémy tamního akciového trhu totiž mají i své vnitřní důvody. Kromě rostoucích nákladů firem včetně mezd jsou jedním z nich právě různá omezení a regulace ze strany čínských úřadů. Stěžují si na ně i čínští podnikatelé. „Problémy jsou větší, než jsme čekali,“ cituje hongkongský list South China Morning Post čínského miliardáře Čchena Chung-tchiana, šéfa konglomerátu Cheung Kei Group. Podle něj nepomáhá čínská vláda soukromým podnikům, jak slíbila, a současná „zima“, tedy období problémů, bude „chladnější a delší, než se čekalo“. Podle South China Morning Post si na různé ekonomické potíže stěžují i další čínští miliardáři z prestižního klubu Harmony Club, kterému Čchen předsedá a kam patří i šéfové technologického gigantu Tencent nebo velké čínské automobilky BYD. Stěžují si mimo jiné také na to, že mají těžší přístup k úvěrům. Čínská vláda se totiž potýká se značnými dluhy – jde většinou o předlužení státních bank a místních vlád – které se snaží snížit. Zároveň se snaží posílit státní podniky a tak omezuje úvěry soukromým podnikům.

Nedostatek půjček byl i jedním z důvodů letošního poklesu čínského akciového trhu. Státní kampaň proti přílišnému zadlužování vedla k likvidaci některých čínských investičních fondů, které spekulovaly na dluh, a tím k poklesu poptávky po čínských akciích, píše list Financial Times. Čínský státní regulátor akciového trhu letos na rozdíl od roku 2015 nepoužil státem zaručené půjčky k tomu, aby zamezil pádu hodnoty akcií na burze. Zda bude tato politika pokračovat, není jisté. Čínské úřady ve svém před Vánocemi zveřejněném ekonomickém plánu na rok 2019 oznámily, že budou snižovat zadlužení a chystají „ekonomický stimul“ zřejmě ve výši stamiliard dolarů. Půjde o snižování daní ale také o velké investice. Předpokládá se, že provinční úřady a města vydají speciální dluhopisy místních úřadů, které se oficiálně nebudou započítávat do celkového zadlužení země.

Čínský prezident a zároveň šéf komunistické strany Si Ťin-pching prohlásil, že je třeba se více spoléhat na domácí poptávku, investovat do infrastruktury a vybudovat prosperující společnost a že přitom stále platí, že zadlužení je jedním ze zdrojů znepokojení čínského vedení. Západní ekonomové předpovídají, že dojde ke zpomalení čínského růstu a varují před dalším růstem dluhů zejména ve finančním sektoru a u místních samospráv. Podle části z nich by Číně pomohly další ekonomické reformy, otvírání hospodářství a s tím související větší prostor pro inovace. To ale patrně není na pořadu dne. „Vláda odložila reformu a soustředí se na prorůstová opatření,“ řekla televizní stanici CNN Iris Pangová, ekonomka specializovaná na Čínu z investiční banky ING.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud