Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Syrský konflikt s pádem Islámského státu neskončí. Jaké plány a cíle mají se zemí mocnosti?

Syrský konflikt s pádem Islámského státu neskončí. Jaké plány a cíle mají se zemí mocnosti?

Syrské armádě se daří postupně likvidovat poslední zbytky tzv. Islámského státu (IS). Naposledy osvobodila z rukou džihádistů město Dajr az-Zaur. Formální pád obávané teroristické organizace ale neznamená konec syrského konfliktu. V zemi stále zuří krvavá občanská válka a mocnosti v regionu dále hrají o své zájmy. Kdo má jaké priority?

Občanská válka začala před více než šesti lety. Stále ale není jasné, jaká budoucnost na Syřany čeká na jejím konci. Své plány se zemí mají nejen USA a Rusko, ale také důležití regionální hráči Írán, Saúdská Arábie a Turecko.

USA

O amerických plánech toho zatím víme nejméně. USA v minulosti podpořily „umírněné“ frakce rebelů bojujících proti vládním jednotkám. Dodávaly jim zbraně, podílely se na výcviku. S tím ale letos v červenci skončily po nezdarech a ve snaze zlepšit vztahy s Ruskem.

Právě zničení IS je hlavním cílem Američanů. Jsou v čele koalice téměř 60 států, která od roku 2014 útočí na pozice islamistů ze vzduchu. USA se občas střetnou i s oficiální vládou prezidenta Bašára Asada. V dubnu nařídil americký prezident Donald Trump bombardování syrské letecké základny kvůli chemickému útoku proti civilistům.

Jinak ale Trump ohledně Asadovy budoucnosti mlží. Jeho předchůdce Barack Obama požadoval odchod syrského prezidenta, současná administrativa ale vysílá protichůdné signály. K posunu ve vyjednávání zatím nevedly ani mírové rozhovory v Ženevě, kterých se Spojené státy účastní. A ačkoli chtěl Donald Trump v minulosti od syrského konfliktu, respektive od americké účasti v něm, dát ruce pryč, realita na bojišti mu to úplně neumožňuje. Faktem tak pouze je, že Washington v určité fázi přišel o dominantní postavení a o vliv se dělí s dalšími hráči.

Rusko

Rusové stojí pevně na Asadově straně. Od října 2015 útočí na pozice teroristů, ale USA tvrdí, že kromě toho pálí také po rebelech bojujících proti vládě. Moskva chce režim udržet kvůli svému vlivu v regionu. Asad je nejbližší spojenec Kremlu na Blízkém východě. Rusové mají v zemi námořní i leteckou vojenskou základnu.

Rusko podporuje mírové řešení založené na široké shodě mezi umírněnými frakcemi, které ale ponechá Asada u moci. Naznačilo, že by mohlo podpořit omezenou autonomii pro některé opoziční regiony.

Moskva se zapojila hned do několika mírových rozhovorů. Kromě Ženevy podpořila také rozhovory mezi syrskou vládou a opozicí v Astaně. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že v listopadu bude hostit hovory o nové syrské ústavě v Soči.

Turecko

Turecko bojuje po boku syrských opozičních frakcí nezahrnujících Kurdy. Je také součástí Američany vedené koalice a provedlo letecké útoky proti IS. Zároveň ale aktivně útočilo i na kurdské síly na Severu Sýrie, kde sleduje vlastní strategické a bezpečnostní cíle.

Ankara chce potlačit syrské Kurdy, aby neinspirovali kurdskou komunitu, která žije v Turecku k protestu proti tamním autoritám. Zároveň ale chce porazit IS a další extremistické skupiny, které se přihlásily k teroristickým útokům na turecké půdě.

V názoru na Asada nejsou turečtí představitelé jednotní. Zapojili se do mírového jednání v Ženevě a podíleli se i na rozhovorech v Astaně. Ruskem navrhované hovory v Soči ale kritizovali, jelikož Moskva se rozhodla pozvat zástupce kurdské opozice.

Írán

Írán stojí jednoznačně na straně Asada. Vláda v Sýrii mu vyhovuje, jelikož díky ní může dodávat zbraně hnutí Hizballáh, které se staví proti Izraeli. Nejpozději od roku 2012 podporuje Asadův režim zbraněmi, výcvikem vojsk a sdílením zpravodajských informací.

Teherán bojuje proti umírněným i radikálním frakcím syrské opozice. Členové Íránských revolučních gard, elitní vojenské jednotky, se opakovaně zapojily do vládní ofenzivy.

Země se v listopadu 2015 připojila k mírovým rozhovorům v Ženevě. Tehdy dostala souhlas od USA, které byly dlouho proti íránskému angažmá. Zároveň podpořil také jednání v Astaně.

Složitý syrský konflikt po letech navenek zdánlivě ztratil intenzitu, opak je ale pravdou. Nadále dochází ke střetům a rozličné zájmy mocností, které se na bojišti střetávají, činí řešení stále velmi vzdáleným. Civilisté mezitím dál trpí pod palbou a umírají při náletech a bombardování. Podle pozorovatelů si jen říjnové boje vyžádaly na tisíc civilních obětí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1