Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Takovou krizi jsme nečekali,“ přiznávají v Polsku. Izraelský hněv může uškodit i ve vztazích s USA

„Takovou krizi jsme nečekali,“ přiznávají v Polsku. Izraelský hněv může uškodit i ve vztazích s USA

Izraelské velvyslanectví ve Varšavě dnes kritizovalo „vlnu antisemitských útoků, která se v Polsku zdvihla během sporu o nedávno přijatý zákon, který hrozí až tříletým vězením za připisování odpovědnosti za holokaust polskému národu a státu. Zákon, který čeká už jen na podpis prezidenta Andrzeje Dudy, kritizují mimo jiné v Izraeli, USA a na Ukrajině.

„V posledních dnech jsme zaznamenali vlnu útoků na základě antisemitismu. Antisemitská prohlášení a komentáře, z nichž některé přímo napadaly velvyslankyni Annu Azariovou, přicházejí všemi možnými způsoby,“ uvedlo velvyslanectví podle agentury AFP a upozornilo, že antisemitské výlevy se objevily i na obrazovkách veřejnoprávní Polské televize (TVP), ovládané vládnoucími konzervativci.

Dva přední publicisté v televizi nedávno ironicky vtipkovali o „židovských táborech smrti“ - v narážce na rozruch, který budí snaha Varšavy trestat za „polské tábory smrti“ coby chybnému zeměpisnému označování nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů v okupovaném Polsku. „Když uplatníme stejnou terminologii, tak bychom mohli říci, že ty tábory nebyly ani německé, ani polské, ale židovské. Konečně, komu sloužila krematoria? Kdo tam umíral?“ prohlásil jeden z komentátorů.

Ambasáda si také postěžovala, že TVP šíří „fake news“, například tvrzení o souvislosti mezi izraelskou kritikou nového polského zákona a malým odškodněním za nemovitosti vyvlastněné komunistickým režimem, z nichž mnohé patřily Židům.

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost si podle opozičního listu Gazeta Wyborcza vyhodnotila, že případné ústupky kritikům sporného zákona by ji uškodily v očích polské veřejnosti, a tak se dá očekávat, že prezident Duda zákon podepíše, přestože tento zákon způsobil vážnou krizi ve vztazích s Izraelem a s Ukrajinou a vyvolal ostrou reakci USA.

„Nesmíme couvnout, i když takovou krizi jsme nečekali,“ tvrdí list o závěru noční porady špiček PiS. Ty věří, že Izrael potřebuje polského spojence v Evropě více, než naopak, a tak se dá čekat, že bouře za pár týdnů utichne. PiS se podle deníku bojí jen toho, aby Izrael neodmítl další jednání po prezidentově podpisu, což by mohlo Polsku uškodit i ve vztazích s USA.

„V této chvíli je to náš Rubikon. Nedovolíme nikomu, aby používal výraz 'polské vyhlazovací tábory'. Je to urážka všech obětí krutě zavražděných nacistickým Německem,“ prohlásil dnes premiér Mateusz Morawiecki před novináři, které pozval do muzea ve vsi Markowa, kde za války němečtí četníci za skrývání Židů vyvraždili spolu s osmi Židy i celou polskou rodinu: Józefa Ulma, jeho těhotnou ženu a šest dětí. „Polsko jako země, jako národ nenese spoluvinu za holokaust,“ zdůraznil premiér a dodal, že o tom, chce hovořit „s našimi přáteli v Izraeli, s našimi přáteli v USA a s našimi partnery v jiných zemích“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1