Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Televize, noviny, trollové. Moskevský starosta si vytvořil obří kolos na propagandu

Televize, noviny, trollové. Moskevský starosta si vytvořil obří kolos na propagandu

Nápad moskevského starosty Sergeje Sobjanina zbourat pětipatrové bytové domy, tzv. chruščovky, vzbudil mezi obyvateli města vlnu nevole. Nyní se na sociálních sítích začíná ozývat i druhá strana. Podporovatelé vedení ruské metropole ale zřejmě nejsou těmi, za něž se na internetu vydávají. Sám starosta navíc disponuje mnoha nástroji propagandy.

Do skupin na sociální síti VKontaktě (ruské obdobě Facebooku), které starostův nápad podporují, se zapojilo zhruba 10 tisíc lidí. Skupiny přitom neváhají vydávat peníze za reklamu, aby se dostaly k co největšímu počtu uživatelů.

Lidé v nich argumentují, že churščovky jsou staré, špinavé domy bez výtahu apod. List The Moscow Times ale upozorňuje, že za náhlou vlnou podpory demolice nemusí být jen občanská aktivita. Mnozí uživatelé se často fotí v drahých autech, někteří mají napojení na vládnoucí stranu Jednotné Rusko, jejímž členem je i starosta Sobjanin.

Dva administrátoři stránky patří také do organizace „Komora mládeže“. Ta má oficiálně působit jako simulace parlamentu bez reálných pravomocí. Její členy povzbuzuje kancelář starosty k pořádání různých společenských aktivit.

A nejen to. Komoru vede někdejší lídr prokremelského mládežnického hnutí a za loajalitu starostovi slibuje jejím členům zajímavá místa v moskevské vládě. „Úřad starosty platí členy komory za ovlivňování názorů na městské záležitosti," tvrdí Leonid Volkov, aktivista, jenž se podílel například na prezidentské kampani opozičního kandidáta Alexeje Navalného, 

Ve skutečnosti komora působí jako trollí farma. Lidé vytváří koordinovanou síť, která působí na sociálních sítích a v internetových diskusích. Volkov předpokládá, že město na její provoz vyčlenilo asi 200 milionů rublů (asi 85 milionů korun).

Komora mládeže ale není jediným nástrojem, který moskevská propaganda využívá. Existuje také organizace s názvem Moskevské informační technologie (MIT). Oficiálně poskytuje informační podporu městským projektům.

Jak ukazují maily ukradené hackerskou skupinou „Shaltai Boltai“, dělá MIT mnohem více. Například se podílela na diskreditaci opozičních kandidátů v komunálních volbách. Za každý novinový článek, který chválil radnici, případně hanil opozici, inkasovala MIT od vedení města milion rublů (cca 425 tisíc korun). MIT také dokáže ovlivnit největší ruský internetový agregátor zpráv Yandex.

Kromě manipulace jiných médií, město také dotuje své vlastní. Mezi nimi jsou televizní kanály, rádiové stanice nebo online zpravodajské portály. Moskvu to stojí zhruba 13 miliard rublů ročně (5,5 miliardy korun).

V neposlední řadě starosta využívá i aplikaci Aktivní občan, na kterou je náležitě hrdý. Tvrdí, že je to způsob, jak zapojit lidi do rozhodování. Jenže ve skutečnosti většinou rozhodují o banalitách typu nominací na místní talentovou show. Důležitých hlasování je minimum. Navíc u nich nelze ověřit, že s výsledkem nikdo nemanipuloval.

Sobjaninovo propagandistické impérium se rozrostlo tak, že dokáže konkurovat i státem podporované televizi RT. Tu Rusko dotuje jen o 30 procent větší částkou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1