Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Temná minulost amerického velvyslance v Praze. Zametal kauzu Watergate, neštítil se násilí

Temná minulost amerického velvyslance v Praze. Zametal kauzu Watergate, neštítil se násilí

Nový americký velvyslanec v Česku Stephen King má za sebou temnou minulost. Během práce pro kampaň někdejšího prezidenta Richarda Nixona se podílel na zametání stop kolem kauzy Watergate. A jak popsal web časopisu Newsweek, neštítil se u toho použít i násilí.

Stephen King v Praze nikdy nebyl. Není ani diplomat. Do Česka se dostal jako politicky jmenovaný velvyslanec. Ve Washingtonu je však jeho jméno dobře známé. Byl například obchodním partnerem bratra současného šéfa Sněmovny reprezentantů Paula Ryana.

King se ale v minulosti ochomýtal kolem politiky i jako její aktér. V červnu 1972 působil jako bezpečnostní poradce ve Výboru pro znovuzvolení prezidenta Richarda Nixona (CREEP). Mezi jeho povinnosti patřilo dohlížet na Marthu Mitchellovou, prostořekou dceru šéfa Nixonovy kampaně Johna Mitchella. Během toho King zametal stopy, jež spojovaly prezidenta s lupiči, kteří se vkradli do centrály Demokratické strany.

Nejhorší zážitek

Když se Mitchellová dozvěděla, že mezi zadrženými v kauze Watergate je i její osobní bodyguard James McCord, okamžitě to volala své oblíbené novinářce z agentury UPI Helen Thomasové. „V ten moment přišel do její ložnice King a svalil Mitchellovou na postel a telefon vytrhl ze zdi,“ popsala v biografii ženy s názvem Martha reportérka Winzola McLendonová.

Mitchellová v ten okamžik pobývala v hotelu. Reportéři se tehdy snažili dohledat, kde konkrétně je. Marcia Kramerová z listu New York Daily News zjistila, že je stále ve Westchester Country Clubu v New Yorku. Popsala ji jako mlácenou ženu s neskutečnými modřinami na paži.

V dopise, který adresovala časopisu Parade Mitchelová příběh ještě rozvinula. „Připravil mi nejen nejhorší zkušenost, jakou jsem kdy zažila, ale zranil mě také fyzicky,“ popsala svůj zážitek s Kingem, který se tehdy i nyní odmítl k věci vyjádřit.

Jak z Kingova hororu

V McLendonové biografii přirovnávala zážitek k předloze pro knihu Kingova jmenovce, spisovatele Stephena Kinga, Osvícení. Popsala, že poté, co nynější velvyslanec vytrhl telefon, utekla do jiného pokoje a volala znovu.

Scéna je opakovala. Tentokrát ji ale King v pokoji zavřel a násilně překazil i její pokus o útěk balkónem. „Vyběhl a vtáhl ji dovnitř. Prohlásila, že ji strhl dolů a kopal do ní,“ napsala McLendonová. Následující den ji King spatřil, jak se pokouší uniknout po schodišti. Uklouzla a narazila do skleněných dveří, o které se ošklivě pořezala.

James McCord, který tehdy pracoval jako bezpečnostní ředitel kampaně, o tři roky později slova Mitchellové potvrdil. Přiznal, že Mitchelová byla prakticky unesena.  „Nejenom, že mě unesli, hrozili mi i střelnou zbraní,“ dodala. Během jejího věznění v hotelu na ni King volal také lékaře, kteří jí dávali injekce na uklidnění.

King musel před jmenováním velvyslancem absolvovat slyšení v Senátu. Na jeho roli v kauze Watergate se ho ale nikdo nezeptal. Senátoři ho následně ve funkci potvrdili. Úřadu se ujal 6. prosince, kdy od českého prezidenta Miloše Zemana přijal pověřovací listiny.

„Byla to otázka politická, nikoli právní,“ komentoval právník Richard Painter, který pracoval pro prezidenta George Bushe mladšího. Dodal, že nyní už by bylo velice složité Kinga odvolávat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1