Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Terorista dostal od kanadské vlády přes 10 milionů dolarů. Jako odškodné za věznění na Guantánamu

Terorista dostal od kanadské vlády přes 10 milionů dolarů. Jako odškodné za věznění na Guantánamu

Kanada zaplatila svému občanu Omarovi Khadrovi 10,5 milionu kanadských dolarů (185 milionů korun) v rámci vyrovnání za jeho věznění na americké základně Guantánamo. Podle listu Globe and Mail si muž, vězněný kvůli podezření z účasti na terorismu, peníze okamžitě vyzvedl.

Vláda tento týden oznámila, že se Khadrovi za utrpěné příkoří omluví a vplatí mu odškodné. Khadr byl dopaden po přestřelce s americkými vojáky v Afghánistánu v roce 2002, kdy mu bylo 15 let. Při výslechu se přiznal, že zabil amerického armádního medika, a stal se nejmladším vězněm na Guantánamu.

Po deseti letech byl převezen do Kanady, kde si měl odpykat zbytek trestu, ale v roce 2015 byl propuštěn. Kanadský nejvyšší soud v roce 2010 rozhodl, že Kanada porušila Khadrovapráva mimo jiné tím, že vyslala na Guantánamo své zpravodajce, kteří vězně vyslechli a kteří pak Američanům výsledky své práce poskytli.

Do Afghánistánu Khadra podle agentury Reuters odvezl otec, který byl členem teroristické organizace Al-Káida. Zapojil syna do skupiny, která připravovala bomby. Khadrův otec zahynul v bitvě s pákistánskými vojáky v roce 2003.

Khadr původně v procesu s kanadskou vládou požadoval jako odškodné 20 milionů kanadských dolarů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1