Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Teroristé jsou letadly posedlí. Američané zvažují zákaz "velké" elektroniky pro všechny lety

Teroristé jsou letadly posedlí. Američané zvažují zákaz "velké" elektroniky pro všechny lety

Jakákoliv větší elektronika než mobilní telefon nemá na palubě letadla co dělat. To si přesně myslí americká vláda, která nyní hodnotí možný dopad plošného zákazu. Americký ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly zvažuje, že rozšíří zákaz palubní elektroniky větší než mobilní telefon na všechny mezinárodní lety. „Nevylučuji tuto možnost,“ řekl Kelly v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. 

„Je možné, že ten zákaz velké elektroniky rozšířím, hrozba útoku je reálná. Problém je, že teroristé jsou skutečně zaujatí tím, že nechají vybuchnout letadlo,“ řekl Kelly pro Fox News.

Američané již dříve v rámci protiteroristických opatření zavedli zákaz elektroniky jako jsou tablety, notebooky či fotoaparáty pro lety z deseti letišť v osmi arabských zemích. Cestující, kteří z nich létají, si s sebou na palubu letadla nesmí brát elektronická zařízení větší než mobilní telefon.

Hlavním důvodem pro snahy o omezení velkých elektronických zařízení jsou zprávy britské a americké rozvědky o tom, že teroristické organizace přichází se značně sofistikovaným způsobem ukládání bomb do větších elektronických zařízení – právě jako jsou laptopy, tablety či fotoaparáty. Tyto bomby jsou obtížně odhalitelné i pro předletovou bezpečnostní prohlídku.

Zákaz nicméně i tak naráží na různá úskalí. Experti upozorňují, že teroristé by mohli odpálit bombu zamaskovanou v elektronickém zařízení, které by bylo v nákladovém prostoru letadla, i na dálku.

Další dopady takovéhoto rozhodnutí by byly ekonomické, dá se očekávat, že vysocí manažeři by nemožnost používat svá zařízení na zaoceánských letech brali jako iniciativu k tomu vyměnit lístky do prvních tříd komerčních letů za sdílené soukromé tryskáče.

Podle letecké asociace APEX si 43 procent všech cestujících bere na palubu letadla tablet a 70 procent z nich jej během letu používá. Notebook si na palubu bere 38 procent cestujících, aktivně jej během letu používá 42 procent z nich, uvedl deník Wall Street Journal.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1