Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tolik vražd a znásilnění! Rohingové, kteří unikli čistkám, živoří. Šéf OSN se mezi uprchlíky zděsil

Tolik vražd a znásilnění! Rohingové, kteří unikli čistkám, živoří. Šéf OSN se mezi uprchlíky zděsil

Pálení genitálií, věšení na háky, bití přes chodidla. Mučení, kterého se na muslimské menšině Rohingů dopouštěli barmští vojáci, zdokumentovala organizace Amnesty International. Podle její zprávy se k vyhánění Rohingů barmská armáda chystala už před loňských srpnem, kdy jí útok zdejších rebelů poskytl záminku k plošnému tažení proti vesničanům. O „nepředstavitelném počtu“ zločinů teď při návštěvě rohingských uprchlíků v Bangladéši hovořil také šéf OSN António Guterres.

„Zde, v uprchlickém táboře jsem si právě vyslechl svědectví o nepředstavitelném počtu vražd a znásilnění. Vyprávěli o nich Rohingové, kteří před nedávnem utekli z Barmy,“ napsal na svém twitterovém účtu generální tajemník Světové organizace. „Rohingové jsou jedním z nejpronásledovanějších i nejzranitelnějších společenství na této planetě,“ dodal Guterres.

Ani v Bangladéši si muslimští uprchlíci z převážně buddhistické Barmy nemohou oddychnout. V táborech je neohrožují lidé, zato se přihlásila příroda. Jmenovitě monzuny a s nimi přívaly vody, které se v regionu obvykle objevují už v červnu. Jinými slovy: vydatné deště mohou přijít kdykoli. A mohou proměnit prozatímní sídliště v neobyvatelné bažiny i zrádná jezera nebo vyvolat sesuvy půdy.

„Je třeba rychle přemístit asi 200 tisíc Rohingů. Nesmíme dopustit, aby monzunové deště spláchly naděje uprchlíků,“ prohlásil Guterres přímo mezi běženci.

Rohingští uprchlíci

Rohingové se nevracejí, bojí se. A zřejmě právem

Zkraje roku přitom svět doufal, že se alespoň část ze 700 tisíc rohingských uprchlíků vrátí do Barmy. Marně. Podle prezidenta Mezinárodního červeného kříže Petera Maurera „je třeba ještě hodně práce“, aby byla cesta zpět reálná. Šéf respektované organizace popsal agentuře Reuters opuštěné rohingské vesnice s vypálenými domy, které v Barmě viděl. Dodal, že je důležité, aby uprchlíky přijali i jejich někdejší sousedé – mnozí z nich přitom při vyhánění krajanů asistovali.

Maurerova slova potvrzuje reportáž agentury AFP, jejíž novináři koncem června navštívili záchytný tábor na barmské straně hranice. Má sloužit jako první útočiště Rohingů na pouti do jejich domova. Podle reportérů je téměř prázdný a početně skromné osazenstvo tábora se nudí. „Otevřeli jsme v lednu,“ konstatuje lakonicky místní imigrační úředník.

Amnesty chce dostat vojáky před soud

Koncem června mezinárodní organizace Amnesty International zveřejnila zprávu, ve které dokumentuje mučení Rohingů, kterého se dopouštěli barmští vojáci i policisté střežící hranici (BGP). V souladu s rozkazy svých velitelů.

„Ve vězení nás pohraničníci brutálně mučili. Ztratil jsem vědomí. Brzy jsem se ale opět probral bolestí, nohy jsem měl popálené. Krvácely. Používali na nás zapalovače,“ vypráví jedna z obětí uniforem. Jiní a jiné dopadli hůře: ženy byly často znásilněné, muži (třeba) umláceni holemi.

Dokument Amnesty International navíc s odkazem na svědky i získanou komunikaci mezi barmskými vojáky tvrdí, že se Rangún chystal na útok proti Rohingům už před loňským srpnem. Tedy ještě před tím, než rohingští rebelové koordinovaně napadli tři desítky vojenských a policejních stanovišť. Při tehdejší akci zemřelo 59 povstalců a 12 příslušníků barmských ozbrojených sil.

Záminka k plošnému tažení byla na světě. Rangún rozpoutal akci, kterou OSN označila za „učebnicovou ukázku etnické čistky“. Řádění podle různých odhadů nepřežily desítky tisíc lidí. Ze země uprchlo přes 700 tisíc Rohingů, počet obyvatel tohoto etnika v Barmě se snížil na jednu pětinu předchozího stavu. Jinak řečeno: čtyři z pěti barmských Rohingů (včetně žen a dětí) buď zemřeli, nebo utekli za hranice.

Amnesty International proto žádá, aby před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu stanulo hned 13 armádních šéfů včetně vrchního velitele Min Aun Hlaina. Jde spíše o přání: Rangún nemusí s ICC spolupracovat, nepřistoupil totiž k dohodě o tomto tribunálu. Případný zatykač ale zkomplikuje cesty vojáků do zahraničí, kteří před několika lety předali moc voleným politikům také proto, aby nebyli v mezinárodní izolaci.

Rohingští uprchlíci

Ochránci práv nešetří ani rebely

Organizace Amnesty International ovšem přinesla i informaci, podle které muslimští rebelové, konkrétně pak příslušníci Arakanské armády za spásu Rohingů (ARSA), údajně povraždili až stovku hinduistů z místní komunity. Patrně 99 mužů, žen i dětí odvedli se závazanýma očima mimo vesnici, kde je zabili.

Rohingští povstalci tento útok odmítají. Jen pro pořádek: etnickou čistku proti statisícům venkovanů odmítá rovněž barmská armáda. Tvrdí totiž, že jde o akci proti rohingským „teroristům“ a jejich spolupracovníkům.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744