Tour mocného saúdského prince. Britové rozvinuli červený koberec a vyhlíží kus ropného bohatství | info.cz

Články odjinud

Tour mocného saúdského prince. Britové rozvinuli červený koberec a vyhlíží kus ropného bohatství

Kdo musíte být, abyste ve dvaatřiceti letech za pouhých devět měsíců v úřadu dokázali otočit směřování své země úplně jiným směrem (a prošlo vám to), obvinili jedny z nejvlivnějších lidí v zemi z korupce a odstavili je od moci (a prošlo vám to), poslali vojska do sousední země a zároveň před vámi rozvinuli Britové červený koberec a povečeřeli jste s anglickou královnou? Odpověď je jednoduchá, musíte být MBS, „pan Všechno“, saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, jenž se poprvé od svého jmenování do úřadu vydal na oficiální diplomatickou cestu na Západ.

Korunní princ je nejmladší a nejoblíbenější ze třinácti dětí stávajícího vládce Saúdské Arábie, krále Salmána, jenž usedl na trůn v roce 2015. V devětadvaceti letech byl jmenován ministrem obrany. Jeho pravomoci se však neomezily pouze na vojenskou sféru. Technicky vzato však tehdy zaujímal jen roli nástupce tehdejšího korunního prince Muhammada bin Nájifa. Poté, co MBS svého osmapadesátiletého bratrance oficiálně přeskočil, dal v listopadu loňského roku jasně najevo, že on se od válu vyšoupnout nenechá!

Svou moc konsolidoval šokujícím pozatýkáním stovek saúdských princů a obchodníků, kteří se dočkali obvinění z korupce. Na tomto místě je třeba připomenout, že královská rodina je skutečně velmi rozsáhlá a podle odhadů žije v Saúdské Arábii zhruba 12 tisíc až 15 tisíc princů a odpovídající počet princezen, přičemž mezi multimilionáře patří přibližně 2000 z nich.

Jméno Muhammad bin Salmán se ovšem ve světě vyslovuje nejčastěji ve spojitosti s nebývale agresivními a progresívními reformami, jež během posledního roku vyhlásil. „Naší vizí je tolerantní země, s islámem jako ústavou a umírněností jakožto metodou,“ pravila budoucí hlava ropné monarchie. Princova ambiciózní „Vize 2030“, která má Saúdskou Arábii přiblížit zbytku vyspělého světa a ekonomicky ji zbavit závislosti na ropě (a to dokonce už do konce roku 2020!), se zpočátku zdála jako další trik, jak nacpat vlkovi břicho a kozu dál vesele dojit v chlívku. Ale změny se skutečně dějí.

Jsou to ty na pohled velmi vděčné, jako je znovuotevření desítky let prázdnotou zejících kinosálů, přes účast žen v hledištích fotbalových stadionů a hudební koncerty, až po dovolení, aby ženy konečně usedly za volant. A pak jsou to ty méně okaté, jako je postupné snižování vládních rozpočtů a tím i finančních zdrojů královské rodiny, omezování moci náboženských představitelů, likvidace náboženské policie nebo vstup ropné společnosti Saudi Aramco na burzu. Součástí Vize 2030 je totiž právě prodej podílů v Aramcu a vytvoření rozsáhlého suverénního fondu v hodnotě dvou bilionů dolarů.

Druhou zastávkou na princově cestě byla po Káhiře Velké Británie, odkud by měl pokračovat do Spojených států a cestou domů se možná zastaví také ve Francii.

Saúdská Arábie je v současné době s Velkou Británií velká kamarádka. Nejčastěji se hovoří o těsných vazbách na poli bezpečnostních otázek. Podle premiérky Theresy Mayové zachránily informace saúdské zpravodajské služby „britské životy na britských ulicích“ a Saúdové na oplátku velebí britské kybernetické odborníky, kteří jim pomáhají vypořádat se s případnými hrozbami ze strany Íránu. Během setkání však nešlo jen o utužení vztahu dvou spojenců. Princ nutně potřebuje mezinárodní podporu pro své zamýšlené domácí ekonomické reformy a zároveň by se rád pokusil uklidnit nervózní zahraniční investory. Ty zneklidňuje právě princova protikorupční politika, protože došlápnout si na mizery je jedna věc, svévolné zatýkání obchodníků a konfiskování jejich majetku je ale něco docela jiného. Po-brexitová Británie bude potřebovat spojence, trhy a peníze, a Saúdi jsou na jejím seznamu vybraných potenciálních kamarádů hodně vysoko.

Výjimka pro Aramco

Británie velebí reformy mladého korunního prince, ve kterých podle zpravodaje BBC Jamese Landala vidí příležitost pro investice a obchody v celé řadě oblastí, vzděláváním a turismem počínaje, zdravotnictvím a zábavním průmyslem konče. Největší zájem mají ale Britové o to, aby přesvědčili Saúdy, že mají část své obří ropné společnosti Aramco upsat na londýnské burze. Stojí o to tak moc, že netrvají ani na obvykle nezbytných 25% podílu, ale jsou svolní přistoupit i na „pouhých“ pět procent, jež jsou Saúdi ochotni z Aramca nabídnout.

Theresa Mayová se s „MBS“ dohodla na potvrzení vzájemných investic v hodnotě 90 miliard dolarů, jež by měly být realizovány v následujících deseti letech. „Pro britskou prosperitu je to důležitý stimul a zároveň je to jasný důkaz mezinárodní důvěry v naši ekonomiku v okamžiku, kdy se chystáme vystoupit z EU,“ komentovala dohodu Mayová.

Vypadá to, že korunní princ přijel do Londýna na příjemnou návštěvu, ale úplně idyla to nebyla. Už před jeho příjezdem probíhaly protestní akce proti spolupráci se zemí, která porušuje základní lidská práva, bombarduje sousední stát a na dalšího sousedem uvalila embargo. MBS je totiž vnímán (celkem logicky) jako ten, kdo v roce 2015 prosadil intervenci do Jemenu, jejímž cílem mělo být potlačení šíitských húthíjů. Válka však prozatím akorát zdevastovala jemenskou infrastrukturu, nechala za sebou tisíce civilních obětí a populaci decimovanou hladem a chorobami. Boje navíc momentálně uvízly na mrtvém bodě a není vůbec zřejmé, jak se Saúdská Arábie hodlá z téhle bryndy vyhrabat.

Británie v obecné rovině podporuje princip, na jehož základě se Saúdy vedená koalice vypravila do Jemenu zajistit, aby se tam moci znovu chopila mezinárodně uznávaná vláda. Britové chápou i bezpečnostní obavy Rijádu, nicméně způsob, jakým se situace vyvíjí, se jim nelíbí ani trochu. Princ Salmán si během londýnské návštěvy podle dopisovatele al-Džazíry vedle chvály vyslechl od všech v podstatě to samé: je nutné, aby ukončil účast na válečném konfliktu v Jemenu a aby se pokusil najít mírového řešení. Po ostré kritice sáhl hlavně šéf labouristů Jeremy Corbyn, jenž prohlásil, že se konzervativní vláda Theresy Mayové podílí na válečných zločinech v Jemenu, když Saúdské Arábii dodává zbraně. Podle organizace Campaing Against the Arms Trade prodala Británie od roku 2015 do Rijádu letadla, helikoptéry, drony, rakety, granáty a bomby v hodnotě 6,3 miliardy dolarů, a to už je slušná suma.

Tato ambivalence – chvála versus ostrá kritika – je pro postoj k saúdskoarabskému korunnímu princi typická. Tam, kde jedni vidí progresívního, nezkostnatělého a potenciálně velice schopného politika, jiní varují před přílišným mládím, tendencí dělat ukvapená rozhodnutí a uspěchat reformy, jimiž se má dramaticky transformovat extrémně konzervativní společnost. Princovi totiž na zahraničním poli, jak se zdá, jde mnohem lépe problémy eskalovat, než je utišovat. A to poslední, co by region potřeboval, je další destabilizační prvek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud