Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump chce výrazně omezit přijímání uprchlíků. Do země jich pustí nejméně od roku 1980

Trump chce výrazně omezit přijímání uprchlíků. Do země jich pustí nejméně od roku 1980

Amerika, země imigrantů? Platí to čím dál méně. Ačkoli Spojené státy založily svoji pověst na možnosti každého žít svůj americký sen, současný prezident Donald Trump chce imigraci utlumit na historicky nejnižší míru. Začne tak pozvolna měnit tvář země, která je založená na rozmanitosti a toleranci?

Zpravodajský web The Daily Beast přinesl informaci, že se americký prezident Donald Trump chystá v příštím roce vpustit do země maximálně polovinu uprchlíků, co letos. Už sama kvóta pro letošní rok přitom oproti minulosti výrazně klesla na 45 tisíc nových přistěhovalců ročně. Podle zdrojů z Trumpovy administrativy by prezident v příštím roce chtěl do země povolit vstup maximálně 25 tisícům lidí. Jde o nejnižší počet nových příchozích od roku 1980.

„Je to temný moment pro tuto zemi, tak neamerický,“ komentuje situaci bývalá vedoucí uprchlického odboru Ministerstva vnitřní bezpečnosti Barbara Stracková, která na úřadě sloužila do ledna tohoto roku. Společně se svými bývalými kolegy se domnívá, že snížení stropu pro přijímání uprchlíků roztočí hrozivou spirálu. Na jejím počátku bude omezení rozpočtu na začleňování uprchlíků, což může vést k jejich sociální izolaci a problémům, které zapříčiní další snížení kvót.

„Úplně jsme začali přehlížet náš závazek k ochraně uprchlíků v době, kdy je ho nejvíce potřeba. To není dobrá pozice,“ dodala Stracková. Trump míří především na imigranty ze středoamerických zemí a z muslimského světa – jejich stěhování do USA by chtěl přiškrtit úplně.

Za snahou snížit počty přijímaných uprchlíků stojí údajně především Trumpův poradce Stephen Miller. Ten původně prosazoval ještě nižší kvóty, když loni na podzim navrhoval omezit migraci na maximálně 15 tisíc uprchlíků ročně. Sám Trump prý tehdy uvedl jako hraniční číslo 50 tisíc, ze kterého vzniknul kompromis 45 tisíc. Čísla pro letošek by pak měla být zhruba poloviční. Je ale možné, že snižování stropu pro příjem uprchlíků ani nebude třeba.

Ačkoli oficiální čísla ještě nejsou známá, vypadá to, že kvóta 45 tisíc uprchlíků za rok ani zdaleka nebude naplněna. Podle uniklých údajů Spojené státy za rok přijmou jen kolem 20 tisíc lidí. Nejde přitom o to, že by zájemců o pobyt ubývalo. To jen kvůli vzrůstající byrokraticii při udílení pobytu počet přijatých přistěhovalců klesá.

Uprchlíci hledající azyl musejí úřadům nyní poskytovat mnohem více údajů a kontaktů kvůli ověření svojí minulosti. FBI dříve dokázala prověřit stovky lidí týdně, teď to jsou už jen jednotky. Nové podmínky pro přijímání uprchlíků navíc mají zpětný účinek, takže ačkoli někteří lidé už byli v procesu žádosti o azyl, musejí začít se žádostí znova a doplnit vše potřebné, což značně prodlužuje dobu jejich nejistoty.

Spojené státy od roku 1975 přijaly už více než 3,3 milionu uprchlíků z různých zemí. Toto číslo se ale pravděpodobně bude zvyšovat už jen velmi pozvolna. Za vlády Baracka Obamy byl limit přijatých uprchlíků přes 100 tisíc lidí ročně, nynější trend nastavený Trumpovou administrativou by naopak mohl vést k postupné marginalizaci uprchlického programu.

Trump byl v poslední době silně kritizován za prosazovaní programu nulové tolerance, při kterém odděloval imigranty od jejich dětí, které umisťoval do detenčních táborů, kde čekali, jak dopadne azylové řízení jejich rodičů. Praxe rozdělování rodin ale čelila tvrdé kritice v USA i ze zahraničí a Trump ji dekretem zastavil. 

V americké společnosti přitom pomalu sílí nechuť uprchlíky přijímat. V únoru 2017 si 56 % Američanů myslelo, že jejich země by měla přijímat ty, kteří utíkají před válkami a hladomory, letos v květnu s tím podle výzkumné agentury Pew Research Center souhlasilo 51 % oslovených.

Představy Američanů o uprchlících a imigrantech obecně jsou přitom značně zkreslené. Dle výzkumu National Bureau of Economic Research občané USA předpokládají, že imigranti tvoří 36 % obyvatelstva. Ve skutečnosti je ale podíl přistěhovalců v zemi zhruba 10procentní.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1