Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump chce výrazně omezit přijímání uprchlíků. Do země jich pustí nejméně od roku 1980

Trump chce výrazně omezit přijímání uprchlíků. Do země jich pustí nejméně od roku 1980

Amerika, země imigrantů? Platí to čím dál méně. Ačkoli Spojené státy založily svoji pověst na možnosti každého žít svůj americký sen, současný prezident Donald Trump chce imigraci utlumit na historicky nejnižší míru. Začne tak pozvolna měnit tvář země, která je založená na rozmanitosti a toleranci?

Zpravodajský web The Daily Beast přinesl informaci, že se americký prezident Donald Trump chystá v příštím roce vpustit do země maximálně polovinu uprchlíků, co letos. Už sama kvóta pro letošní rok přitom oproti minulosti výrazně klesla na 45 tisíc nových přistěhovalců ročně. Podle zdrojů z Trumpovy administrativy by prezident v příštím roce chtěl do země povolit vstup maximálně 25 tisícům lidí. Jde o nejnižší počet nových příchozích od roku 1980.

„Je to temný moment pro tuto zemi, tak neamerický,“ komentuje situaci bývalá vedoucí uprchlického odboru Ministerstva vnitřní bezpečnosti Barbara Stracková, která na úřadě sloužila do ledna tohoto roku. Společně se svými bývalými kolegy se domnívá, že snížení stropu pro přijímání uprchlíků roztočí hrozivou spirálu. Na jejím počátku bude omezení rozpočtu na začleňování uprchlíků, což může vést k jejich sociální izolaci a problémům, které zapříčiní další snížení kvót.

„Úplně jsme začali přehlížet náš závazek k ochraně uprchlíků v době, kdy je ho nejvíce potřeba. To není dobrá pozice,“ dodala Stracková. Trump míří především na imigranty ze středoamerických zemí a z muslimského světa – jejich stěhování do USA by chtěl přiškrtit úplně.

Za snahou snížit počty přijímaných uprchlíků stojí údajně především Trumpův poradce Stephen Miller. Ten původně prosazoval ještě nižší kvóty, když loni na podzim navrhoval omezit migraci na maximálně 15 tisíc uprchlíků ročně. Sám Trump prý tehdy uvedl jako hraniční číslo 50 tisíc, ze kterého vzniknul kompromis 45 tisíc. Čísla pro letošek by pak měla být zhruba poloviční. Je ale možné, že snižování stropu pro příjem uprchlíků ani nebude třeba.

Ačkoli oficiální čísla ještě nejsou známá, vypadá to, že kvóta 45 tisíc uprchlíků za rok ani zdaleka nebude naplněna. Podle uniklých údajů Spojené státy za rok přijmou jen kolem 20 tisíc lidí. Nejde přitom o to, že by zájemců o pobyt ubývalo. To jen kvůli vzrůstající byrokraticii při udílení pobytu počet přijatých přistěhovalců klesá.

Uprchlíci hledající azyl musejí úřadům nyní poskytovat mnohem více údajů a kontaktů kvůli ověření svojí minulosti. FBI dříve dokázala prověřit stovky lidí týdně, teď to jsou už jen jednotky. Nové podmínky pro přijímání uprchlíků navíc mají zpětný účinek, takže ačkoli někteří lidé už byli v procesu žádosti o azyl, musejí začít se žádostí znova a doplnit vše potřebné, což značně prodlužuje dobu jejich nejistoty.

Spojené státy od roku 1975 přijaly už více než 3,3 milionu uprchlíků z různých zemí. Toto číslo se ale pravděpodobně bude zvyšovat už jen velmi pozvolna. Za vlády Baracka Obamy byl limit přijatých uprchlíků přes 100 tisíc lidí ročně, nynější trend nastavený Trumpovou administrativou by naopak mohl vést k postupné marginalizaci uprchlického programu.

Trump byl v poslední době silně kritizován za prosazovaní programu nulové tolerance, při kterém odděloval imigranty od jejich dětí, které umisťoval do detenčních táborů, kde čekali, jak dopadne azylové řízení jejich rodičů. Praxe rozdělování rodin ale čelila tvrdé kritice v USA i ze zahraničí a Trump ji dekretem zastavil. 

V americké společnosti přitom pomalu sílí nechuť uprchlíky přijímat. V únoru 2017 si 56 % Američanů myslelo, že jejich země by měla přijímat ty, kteří utíkají před válkami a hladomory, letos v květnu s tím podle výzkumné agentury Pew Research Center souhlasilo 51 % oslovených.

Představy Američanů o uprchlících a imigrantech obecně jsou přitom značně zkreslené. Dle výzkumu National Bureau of Economic Research občané USA předpokládají, že imigranti tvoří 36 % obyvatelstva. Ve skutečnosti je ale podíl přistěhovalců v zemi zhruba 10procentní.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744