Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump připomíná vůdce z 1. světové války, tvrdí historik. Je stejně nacionalistický a rasistický

Trump připomíná vůdce z 1. světové války, tvrdí historik. Je stejně nacionalistický a rasistický

Donald Trump jako by vypadl z historického románu o první světové válce. Podle britského historika Dana Snowa používá americký prezident rétoriku, která byla obvyklá pro státní představitele v 19. a na začátku 20. století. Ve svých projevech používá rasistické výrazy a mluví populisticky. Právě to dle dějepisce nakonec vyústilo v to, že za starce mluvící o potřebné národní autonomii v první světové válce umírali mladí muži.

„Vidím zde několik podobností s rokem 1914. Jedna z ni je způsob, jak Trump mluví rasisticky. Řekl o Mexičanech, že jsou násilníci. Před první světovou válkou bylo zase normální mluvit o Slovanech jako o méněcenných lidských bytostech,“ tvrdí dle listu The Independent Snow.

Kromě Mexika se Trump obecně vyjadřuje nelichotivě o lidech tmavší pleti a obecně je poměrně věrný svému heslu America first (Amerika na prvním místě). Nacionalistický příklon politiky USA je už také znatelný v oblasti mezinárodních vztahů, kde nyní Spojené státy jako garanta světové rovnováhy pozvolna nahrazuje Čína.

Podle Snowa Trumpovo vyjadřování přímo nepředpovídá další světovou válku, měli bychom se mít ale na pozoru. „Když prezident zvesela mluví o možném jaderném útoku na Severní Koreu, vyhrožuje násilím a chlubí se zbrojním arzenálem, měli bychom si vzpomenout na básně o válce. Měli bychom si pamatovat, že ti mladí muži, kteří odešli bojovat v roce 1914 a protrpěli neuvěřitelná muka, to dělali kvůli starým morousům, kteří se strachovali o nějaký národní statut,“ dodává Snow.

Historik se diví svým kolegům, že se také nějak výrazně neprojeví a neupozorní na to, k čemu by se po sto letech opět mohlo schylovat. Podle Snowa by badatelé měli studovat historii, ale neměli by zapomínat upozorňovat na to, jak můžou současné události ovlivňovat a připomínat to, co se dělo už v minulosti.

„Myslím, že historici zapomněli na důvod, proč dějiny studují. Všichni tady sedíme a mluvíme o tom, že je důležité si některé věci pamatovat, aby se už nemohly opakovat. Součástí toho by měla být i situace, kdy přiznáme, že ze současného dění máme proto obavy,“ doplňuje Snow.

Je podle něj bizarní, že lidstvo jde neustále kupředu, ale vybírá si stále typově stejné vůdce. „Je až groteskní, že lidí nyní dokáží odpálit do vesmíru raketu s robotem a komunikovat s ním, ale vedou nás stále stejné typy politiků jako před 2 500 lety,“ uzavírá historik.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1