Články odjinud

Trump působil po hurikánu jako slon v porcelánu. V postižených místech roste napětí a pocit zmaru

Trump působil po hurikánu jako slon v porcelánu. V postižených místech roste napětí a pocit zmaru

Severní a Jižní Karolína a část Virginie se zotavují z následků hurikánu Florence. Ten po sobě nechal nejméně 37 mrtvých a statisíce lidí i po týdnu přežívají v zoufalých podmínkách s omezeným přístupem k potravinám a často bez elektrické energie. V zasažených oblastech roste rasové napětí a místní se obávají i znečištěné vody. Americký prezident Donald Trump při návštěvě Severní Karolíny ujistil, že nikdo nezůstane bez pomoci. Zároveň ale ukázal, že empatie nepatří k jeho silným stránkám.

Když Donald Trump ve středu dorazil do Severní Karolíny, naskytl se mu pohled na místa zpustošená hurikánem Florence a následnými záplavami. Prezident se setkal s místními a zkoumal, jak moc jsou zdejší města zdevastovaná. Při té příležitosti narazil i na zničený dům, do něhož vlivem hurikánu narazila jachta.

„To je vaše loď, nebo se vaší stala?“ zeptal se prezident majitele. Když se dozvěděl, že jachta muži nepatří, prohlédl si ji zblízka, pousmál se a konstatoval: „Alespoň jste dostal pěknou loď.“

Slova, která reflektovala většina amerických médií, znovu vyvolala otázky o Trumpově (ne)schopnosti projevit upřímnou lítost. Příliš empaticky se šéf Bílého domu neprojevuje ani běžně, právě katastrofy a mimořádné události ale odhalují jeho cynismus ještě více. Loni jej mnozí kritizovali, když přijel na hurikány zdevastované Portoriko a mezi místní rozhazoval papírové ubrousky. Starosta města San Juan jeho jednání označil za děsivé a odporné.

V souvislosti s Portorikem se Trump nepříliš slavně projevil i letos. Nejprve se pochválil, jak jeho administrativa zvládla americké provincii pomoci. Když se mu dostalo odpovědi, že na ostrově zemřely skoro tři tisíce lidí a úřady nedokázaly dlouhé měsíce zajistit obnovu, opáčil, že statistikám o obětech nevěří.

Navzdory podivné poznámce o lodi však prezident, jenž do Severní Karolíny přicestoval mimo jiné v doprovodu ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenové či senátora Lindseyho Grahama, působil poněkud smířlivěji. Slíbil, že jak Severní, tak Jižní Karolína obdrží federální pomoc, která by jim měla umožnit rychleji se zotavit z tragédie, v důsledku které dosud zemřelo 37 lidí.

„Stoprocentně tu budeme. Nic nezůstane nedodělané. Budete mít vše, co potřebujete,“ prohlásil Trump na brífinku ve městě Havelock. Zároveň poděkoval záchranářům, kteří se na místě starali o prvotní pomoc postiženým a snaží se obnovovat dodávky jídla a elektrického proudu do zasažených oblastí.

Jednotlivá města však stále trápí rozvodněné řeky. Řada lokalit je i týden po hurikánu pod vodou. Více než 15 tisíc lidí v Severní Karolíně zůstává podle místních úřadů v dočasných přístřešcích mimo svůj domov, přes 200 tisíc lidí se musí obejít bez elektrického proudu.

V Severní Karolíně narůstá rasové napětí, černošské čtvrti si přijdou zapomenuté

Těžká doba navíc zesiluje společenské konflikty. V postižených oblastech narůstá rasové napětí. Například severokarolínský Wilmington patří mezi města s velkou mírou segregace. Zpráva Univerzity v Severní Karolíně z roku 2016 označuje místní školy za „hypersegregované“. Odlišné jsou i výdělky. Zatímco median příjmů obyvatel Wilmingtonu činí podle dat agentury provádějící sčítání lidu necelých 44 tisíc dolarů ročně, v převážně černošské čtvrti Northside je číslo až třikrát menší.

Mnoho obyvatel navíc cítí, že k nim úřady přistupují jinak než k bělochům. Vidí, že oni strádají, nemají elektřinu a maso je pro ně vzácností, v jiných sousedstvích se již řadu škod podařilo opravit, otevřely stánky s hamburgery nebo hot dogy a lidem fungují klimatizace nebo připojení k internetu. „Všichni bílí lidé kolem nás mají elektřinu. My ne. Nikdo nepřišel nám pomoct, tak si pomáháme sami,“ tlumočí reportér deníku Guardian slova Josepha Cobbse, jenž se mezitím v Northside snaží přehlušit zvuk generátoru, který v nepříliš dobrém stavu dodává spolu s dalšími dvěma energii jednomu bloku domů.

Pro místní s nízkým příjmem je navíc problémem, že se nemohou vrátit do práce. Datum, kdy to konečně bude možné, vyhlíží například 31letá Shacory Blanksová. O hurikánu se dozvěděla na poslední chvíli od synovce. Sama nemá televizi, protože si ji nemůže dovolit. Její příjem, který se jí navíc během nynějších dnů „volna“ krátí, stačí sotva na pokrytí nájmu, účtů a jídla. „Vydělávám ale příliš na to, abych dostávala podporu,“ povzdychla si žena.

I ona je nyní naštvaná a zoufalá. Nejen ze své finanční nouze, ale i kvůli tomu, co rozčiluje Cobbse – dramaticky rychlejšímu tempu oprav v převážně bělošských čtvrtích. „Tak to je vždycky. Jejich sousedství se opravují jako první, jejich ulice se opravují jako první. Když vypadne proud, mají jej jako první,“ praví.

Další velký strašák: řeky znečištěné prasečími výkaly a jedovatým popelem

Dalším velkým rizikem, které musí místní řešit, je znečištění vody prasečími exkrementy, které hurikán naplavil do řek, lagun a obydlí. Podle jihokarolínských úřadů je prasečím odpadem znečištěno 13 lagun a tucty dalších mohou následovat. Podél řek navíc leží 200 tisíc tun uhelného popela obsahujícího arsen a rtuť.

V Severní Karolíně je celkem 3300 lagun a ve státě je druhý největší počet prasečích farem na celém území USA. Řada z nich se nachází v těsné blízkosti řek. Během hurikánu Floyd v roce 1999 unikly do řek tuny prasečích exkrementů, které měly za následek masivní úhyn ryb. Současnou situaci komplikuje i předpověď, podle níž by hladiny řek mohly i nadále stoupat.

Znečištěná voda je potenciálně větším rizikem než samotný hurikán. Řada lidí po loňských hurikánech na Portoriku zmíněných v úvodu tohoto textu nezemřela přímo při bouři, ale právě kvůli následnému nedostatku pitné vody a špatné lékařské péči.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud