Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Typický odpůrce migrace? Nešťastný člověk s minimem přátel, zjistil průzkum

Typický odpůrce migrace? Nešťastný člověk s minimem přátel, zjistil průzkum

Šťastní lidé s více přáteli jsou tolerantnější k přijímání migrantů. Potvrzují to nejnovější data Gallupova ústavu, který se vývojem názorů na přistěhovalectví zabývá dlouhodobě. Negativně naladění obyvatelé s minimem sociálních kontaktů naopak patří k největším odpůrcům přistěhovalectví.

Čím více se člověk setkává se svými přáteli a známými, tím více souhlasí s přijímáním migrantů. Společensky aktivní lidé mají podle Gallupova indexu mnohem příznivější pohled na přistěhovalectví než ti, kteří se interakci s ostatními vyhýbají. Porovnání vychází z klasického Gallupova indexu, který celosvětově zkoumá, jak moc lidé souhlasí s migrací.

Účastníci výzkumu postupně odpovídají na tři otázky. Co si myslí o imigrantech ve svojí zemi, zda by chtěli mít za souseda cizince a jaký by měli názor na to, kdyby si jejich příbuzný vzal imigranta. Pokud dotazovaný všechny situace označí za dobré, získává devět bodů. Za každou souhlasnou odpověď jsou tři body, za nesouhlas nula bodů a za výrok, že záleží na konkrétní situaci, si respondent připíše bod. Nejtolerantnější lidé tak dosahují hodnoty blížící se k 9 bodům, xenofobové se naopak pohybují u spodní bodové hranice.

Z výzkumu už vyplynulo, že Češi patří mezi nejméně tolerantní národy na světě, když zabírají na žebříčku náklonosti k migraci 131. pozici z celkem 138 míst. Nyní výzkumníci porovnali s výsledky další faktory – spokojenost v životě a množství sociálních interakcí. A zjistili, že lidé, kteří se cítí šťastní, a ti, kteří se pravidelně druží s ostatními, mnohem více podporují integraci cizinců.

Podle evropských dat se ti, kteří v jednom týdnu komunikují maximálně s jedním přítelem, pohybují u bodové hranice 3,66. Další oslovení, kteří během sedmi dnů stihnou mluvit se známými více než desetkrát, mají Gallupův index průměrně na hodnotě 6,77. To znamená, že jsou téměř dvakrát tolik naklonění přijímání přistěhovalců než samotáři.

Kromě množství přátel zkoumal Gallupův ústav také souvislost mezi tolerancí k migraci a šťastným životem. Experti se respondentů ptali, kolik pozitivních zážitků denně zažívají. Definovali je jako situace, při kterých se lidé hodně smáli, cítili se spokojeně, odpočatě, nebo prožili či se naučili něco zajímavého. Oslovení lidé pak museli uvést, kolik podobně radostných okamžiků denně průměrně prožijí.

Ti Evropané, kteří označili, že denně nezažijí nic příjemného, měli Gallupův index tolerance k migraci na hodnotě kolem 3,49. Lidé, kteří každý den zažijí pět a více radostných okamžiků, dosáhli indexu 6,67 a jsou tak téměř dvojnásobně tolerantnější k migraci. Protože hodnocení příjemných zážitků je ale spíše subjektivní, dá se spíše říct, že lidé s pozitivním pohledem na svět souhlasí s integrací migrantů více než mrzouti, kteří jsou spíše xenofobní.

Rok 2016 byl podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nejtragičtějším rokem za 70 let, protože počet lidí, kteří museli opustit své domovy, se zvýšil na 65,6 milionu. Nejvíce opouštěli lidé Sýrii, Afghánistán a Jižní Súdán. Mezi nejčastější hostitelské země pak patří Turecko, Pákistán a Libanon. Nejvíce žádostí o azyl loni obdrželo Německo, USA a Itálie. Každou minutu na světě pod tlakem okolností musí opustit svůj domov průměrně 20 lidí. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1