Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ultraliberálové ve volbách pohořeli, Trump moc neztratil. Příště vyhraje znovu, míní expert

Ultraliberálové ve volbách pohořeli, Trump moc neztratil. Příště vyhraje znovu, míní expert

Vyhlíželi modrou vlnu, která smete republikány z čela obou komor Kongresu. Místo toho nakonec demokraté přivítali, že získali většinu alespoň ve Sněmovně reprezentantů. Liberálům se nedařilo zdaleka tak dobře, jak naznačovala první data o voličských náladách a spokojenosti s prezidentem Donaldem Trumpem. Vyhraněnější demokraté dokonce prohrávali. Pro republikány tedy vůbec nejde o tak špatný výsledek, jak se na první pohled může zdát.

Průzkumy to viděly jasně. Ameriku čeká po volbách rozdělený Kongres. Demokraté přesto doufali, že by jim k zisku obou komor mohla nahrát slabá popularita Donalda Trumpa. Toho stabilně podporuje lehce nad 40 procent Američanů, což jej řadí k nejméně oblíbeným prezidentům v historii.

Domněnky liberální části populace potvrzoval i první zveřejněný exit poll. Podle něj byl pro dvě pětiny populace motivací volit nesouhlas s Trumpem. Lidé kritizovali jeho migrační politiku nebo nominaci konzervativního soudce Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu.

Vítězství pro všechny?

Jenže výsledky jako by náladám odpovídaly jen z části. Demokraté získali většinu ve Sněmovně, původní predikce těsného souboje o Senát se ale nepotvrdily. Už nyní je jasné, že v něm republikáni posílí. Navíc řadu křesel obsadí lidé naklonění prezidentově politice.

„Volby podle mě ukázaly, že řada Američanů rozlišuje mezi Donaldem Trumpem jako osobou a jeho politikou. Ačkoliv se jim jeho styl, vyjadřování i chování nemusí zamlouvat, jeho politika je to, co je k němu přitahuje. Proto se i s ohledem na to, že žádná „modrá vlna“ se nekonala - když porovnáme s „červenou vlnou“ v roce 2010, kdy Republikáni přebrali 63 míst od Demokratů,“ vysvětluje pro INFO.CZ amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Hornát.

S 26 ztracenými křesly ve Sněmovně reprezentantů patří Trump podle analýzy New York Times k nejúspěšnějším prezidentům. Pro srovnání, o stejný počet kongresmanů přišli republikáni naposledy za Ronalda Reagana. George W. Bush poztrácel 30 mandátů. Ještě větší propady zažívali demokraté. Kromě zmíněného Baracka Obamy se nedařilo ani Billu Clintonovi (- 52 křesel).

Výsledek letošních voleb umožňuje hned několik interpretací. Za své vítězství jej označují obě strany. A obě na to svým způsobem mají nárok. Demokraté nyní mohou vyvinout na prezidenta větší tlak. „Je pravděpodobné, že demokraté ve sněmovním výboru pro zpravodajské služby budou chtít otevřít vyšetřování napojení Trumpovy kampaně na Rusko nebo arabské země,“ dodává pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Demokraté potlačí Trumpa ke kompromisům

Podle něj se Trump nyní dostává do situace, kdy se ukáže, jaký je ve skutečnosti politik. Po ztrátě většiny ve Sněmovně bude muset častěji hledat kompromis, což se v minulosti ukázalo jako problematické například v případě zrušení Obamovy zdravotnické reformy. Tehdy přitom stačilo jednat s republikány, nyní musí zapojit i protistranu.

Dosavadní výsledky amerických volebDosavadní výsledky amerických volebautor: INFO.CZ

„Vzhledem k jeho povaze se jeví jako pravděpodobnější scénář, že bude jednat na základě prezidentských direktiv. Pokud ale ucítí tlak vyšetřování jeho propojení s Ruskem, může se snažit s demokraty ve Sněmovně reprezentantů spíše spojit a vyjít jim vstříc v jiných oblastech,“ praví Boháček. Obcházení Kongresu je sice možné, vládl tak třeba i Barack Obama, ale dekrety lze snáze zrušit, navíc často narážejí na nevoli zákonodárců, kteří je napadají u Nejvyššího soudu.

Snižují se také šance, že by prošla nějaká zásadní reforma z Trumpovy dílny, jakou byla například reforma daní, která se demokratům nezamlouvala. Téměř jistě půjde k ledu plán na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Trumpův volební tahák nenadchl ani některé republikány a dohoda na jeho financování uvázla na mrtvém bodě.

„Demokraté se mohou pokusit omezit prezidenta v jeho pravomoci nastavovat cla na dovoz, ale bude složité, aby takový zákon prošel Senátem a aby jej pak samozřejmě Trump nevetoval. Sílu na přebití prezidentského veta asi nebudou demokraté schopni nashromáždit,“ doplňuje Hornát.

Senát Trumpovi pomůže, chce měnit soudce

Radost, alespoň ta deklarovaná, však v noci z úterý na středu propukla i v Bílém domě. Trump na Twitteru označil výsledky voleb za ohromný úspěch a dodal, že dostal mnoho gratulací včetně těch od zahraničních státníků. Jako argument prezentuje, že se republikánům podařilo udržet většinu v Senátu a ještě v horní komoře posílí. To je pro další Trumpovo působení v úřadu zásadní.

Nepsaná pravidla říkají, že na klíčové reformy jsou první dva roky ve funkci. Trumpovi se ale nyní otevírá cesta pokračovat v započatém díle a ještě si vytvořit půdu pro znovuzvolení. Posílení v Senátu by mělo zajistit, že se nebudou opakovat dlouhé spory o Trumpovy nominanty, které provázely první polovinu mandátu. Nešlo jen o nedávnou kauzu Kavanaugh, na vlásku visel také osud ministra zahraničí Mikea Pompea, jemuž hrozilo, že jej Senát neschválí. Trump se podle amerických médií chystá zásadně obměnit svůj kabinet. Odejít by měl například kritizovaný ministr spravedlnosti Jeff Sessions.

Dosavadní výsledky amerických volebDosavadní výsledky amerických volebautor: INFO.CZ

Pohodlná většina v Senátu je důležitá také pro pokračování republikánského plánu na změnu poměrů v soudním systému USA. Vybírání soudců patří k nejvýraznějším Trumpovým úspěchům. Vedle Nejvyššího soudu se mu podařilo dostat řadu konzervativců na soudy nižších instancí. To je změna, která prezidenta přežije. Mandát soudce je doživotní. Během následujících dvou let jich může Trump nominovat ještě více. Šéf senátní většiny Mitch McConnell už dal najevo, že se z potvrzování federálních soudců stane v následujících dvou letech priorita.

Velká změna se nedá čekat v případě Trumpovy zahraniční politiky. Prezident nyní dostane větší prostor se soustředit právě na ní. Může se tak prezentovat jako státník vyjednávající pro USA výhodné dohody, což je poloha, která mu svědčí. Ohledně zahraničí se šéf Bílého domu navíc nemusí na sněmovnu příliš ohlížet.

„Ačkoliv má rostoucí polarizace v americkém Kongresu vliv na politickou shodu ohledně zahraniční politiky, Sněmovna reprezentantů hraje v zahraniční politice minimální roli. Schvaluje sice rozpočet, ale co se týká ratifikace mezinárodních dohod, nominací diplomatů, klíčových postů na ministerstvu obrany a zahraničí - ty schvaluje Senát, který si udrželi republikáni,“ vysvětluje Hornát.

Cesta demokratů? Sázka na ultraliberály se nevyplatila, vítězily osobnosti

Vedle osekání prezidentových možností měly volby odpovědět ještě na další zásadní otázky. Má Donald Trump šanci za dva roky obhájit mandát? A co naznačí demokratům ohledně strategie a profilu budoucího vyzyvatele?

Trump rychle přeorientoval svoji pozornost z letošních voleb na ty, kterých se bude přímo účastnit. Zjemňovat rétoriku nehodlá. Domnívá se, že jeho značka, která štěpí společnost, a konfrontační politika mobilizuje příznivce a vynese mu druhé funkční období. Ale je otázkou, zda se mu znovu podaří vytvořit takovou voličskou koalici jako před dvěma lety. Úterní hlasování vzbudilo pochyby hlavně kolem tzv. Rezavého pásu na severovýchodě USA, jenž zahrnuje státy New York, Pensylvánie, Západní Virginie, Ohio, Indiana, Michigan, Illinois, Iowa a Wisconsin.

Prezident vyhrál v roce 2016 ve všech s výjimkou New Yorku a Illinois. Letos však tato oblast přinesla klíčové sněmovní mandáty demokratům. Ve volbách do Sněmovny reprezentantů ale může hrát roli narýsování jednotlivých okrsků. Prezident se volí celostátně systémem „vítěz bere vše“.

Dosavadní výsledky amerických volebDosavadní výsledky amerických volebautor: INFO.CZ

Ani při pohledu na celostátní hlasování – senátní a guvernérské volby – ale není situace lepší. Republikáni letos zvítězili jen v senátních volbách v Illinois a v guvernérských v Ohiu a Iowě. Výsledky však může zkreslovat jméno kandidáta. Sám Trump na lístku nebyl a je obtížné předpokládat, jak by se voliči zachovali v prezidentské volbě. Za demokraty navíc kandidovali silné osobnosti často obhajující senátorské křeslo.

Každopádně ale platí, že pokud budou chtít demokraté pomýšlet na návrat do Bílého domu, musí najít kandidáta, který zaujme napříč Spojenými státy. V primárkách se ukázalo, že demokratický voličská základna vnímá jako ideální kombinaci liberálně smýšlející ženu jiné barvy pleti.

Do této představy ale všeobecné hlasování příliš nezapadlo. Příliš liberálním kandidátům se nedařilo. Proti předpokladům neuspěl uchazeč o guvernérské křeslo na Floridě Andrew Gillum, jenž přišel o možnost stát se prvním černošským lídrem daného státu. Navzdory voliči deklarovaným preferencím pro menšiny (které se ukázaly i na úspěchu některých muslimů), se zdá, že kandidatura Afroameričana na americkém Jihu stále není příliš nadějná. Potvrzuje to i výsledek kandidátky na guvernérku Georgie Stacey Abramsové. Ani ona křeslo zřejmě nezíská.

Postaví se Trumpovi demokraticko-republikánský dvojblok?

„Společnost je stále velmi rozdělená. Jako poměrně úspěšnou ale můžeme považovat strategii zaměřit se na jednotu a středové voliče bez levného anti-Trumpismu,“ konstatuje Boháček, který pozoruje, že demokraté se stále potýkají s hledáním receptu na Trumpovu porážku. Nemají kandidáta ani agendu. Podle Hornáta úterní výsledky, v nichž republikáni zdaleka neztráceli tak, jak je v polovině prezidentského období zvykem, naznačují, že Trump svoji funkci za dva roky obhájí.

Vyšší volební účast a mobilizace na základě tvrdých slov proti prezidentovi sice někde zabrala, ale v jiných státech zase voliče přihrála republikánům. Bude zajímavé sledovat, zda se demokraté nyní pokusí svoji rétoriku zmírnit, nebo využijí možností, které jim dá většina ve Sněmovně reprezentantů, a budou na prezidenta útočit ještě silněji. Druhou možnost naznačil kongresman Richard Neal, naopak velice smířlivě působila šéfka dosavadní sněmovní menšiny a nyní kandidátka na předsedkyni dolní komory Nancy Pelosiová.

„Určitě budeme ctít naši odpovědnost dozorovat výkonnou moc. Pokus o impeachment závisí na tom, co se stane ve vyšetřování týmu Roberta Muellera. Ale není to spojující téma. Kritizovali mě ve vlastní straně, že pro to nejsem. Ale nejsem. Pokud by na impeachment mělo dojít, muselo by to vycházet z obou stran a být pro to jasné důkazy,“ odpovídala Pelosiová na dotazy stanice PBS ohledně možného pokusu sesadit Donalda Trumpa. Její slova naznačují, že si demokraté uvědomují rizika radikálních kroků.

V případě, že se skutečně vydají kompromisní cestou, otevírá se prostor pro další kandidáty mimo vytyčenou skupinu liberálních žen z menšin. „V USA se již spekuluje o tom, že by v roce 2010 kandidoval Obamův populární viceprezident Joe Biden spolu se středovým republikánem Johnem Kasichem,“ nastiňuje jednu z variant Boháček.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1