Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Umíráme, volal uprchlík z moře do Itálie. Záchranáři nereagovali a došlo k jedné z největších tragédií

Umíráme, volal uprchlík z moře do Itálie. Záchranáři nereagovali a došlo k jedné z největších tragédií

Itálie mohla před čtyřmi lety zachránit stovky uprchlíků, jejichž plavidlo se potopilo nedaleko ostrova Lampedusa. Vyplývá to z uniklé audionahrávky konverzace mezi pasažérem lodi a dispečerem italské pobřežní služby. Při jedné z největších tragédií migrační krize zemřelo 268 uprchlíků včetně 60 dětí.

Loď vyplula z Libye v říjnu 2013. Na její palubě bylo 480 lidí. Většinu z nich tvořili uprchlíci ze Sýrie. Potopila se zhruba 113 kilometrů od italského ostrova Lampedusa. Italští a maltští záchranáři sice zachránili několik životů, většina cestujících ale zemřela.

Nyní vyšlo najevo, že mrtvých mohlo být mnohem méně. Stačilo, aby italská pobřežní služba včas vyslyšela volání cestujících. List L’Espresso publikoval pět audionahrávek dokazujících, že pasažéři volali na dispečink záchranářů několik hodin před tím, než pomoc skutečně dorazila.

Poprvé přišel telefonát z lodi ve 12.39. „Loď se potápí,“ hlásil lékař Mohanned Jammo, který měl během cesty do Evropy u sebe telefon. Žena na druhé straně linky se ho zeptala na lokalitu, kde se nachází.

Ve 13.17 Jammo volal znovu. Chtěl se ujistit, jestli už je pomoc na cestě. Tentokrát mluvil s mužem. „Jste blízko Malty,“ řekl mu s tím, ať se obrátí na maltské síly. Ty mu ale opáčily, že je blíže Lampeduse.

„Lampedusa je Itálie? Umíráme, prosím,“ pravil Jammo ve 13.48, když se znovu zoufale domáhal pomoci od Italů.  

Plavidlo se skutečně nacházelo blíže italského ostrova (od Malty bylo téměř dvakrát tak daleko), a dokonce i italská záchranná loď to měla k uprchlíkům blíže. Lokalita však spadala do působnosti Malťanů.

Italové nakonec vyslyšeli až maltskou žádost o pomoc při záchranných operacích. Bylo 17.05, čtyři a půl hodiny po prvním telefonátu. Ta doba stála život 268 lidí. Po tragédii Itálie spustila operaci Mare Nostrum, která měla migrantům v ohrožení pomáhat. Posléze přebrala dozor nad uprchlíky Evropská unie v rámci operace Triton.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1