USA obnovily všechny sankce proti Íránu, chtějí jej ekonomicky izolovat a vyhladovět | info.cz

Články odjinud

USA obnovily všechny sankce proti Íránu, chtějí jej ekonomicky izolovat a vyhladovět

USA dnes obnovily všechny sankce proti Íránu, od kterých ustoupily v roce 2015. Na washingtonský sankční seznam přibudou stovky jmen osob, organizací i dopravních prostředků. Amerika uvalila omezení také na íránské banky: po bankovní síti SWIFT proto žádá, aby je od tohoto mezinárodního systému odpojila. Sankce mohou v budoucnu postihnout rovněž ty státy, které budou v dovozu íránské ropy pokračovat – nyní prý dostalo osm zemí od Ameriky výjimku, na základě které mohou import nerostných surovin ukončit postupně.

Sankce se kromě dovozu nerostných surovin, respektive služeb bank a pojišťoven dotknou jistě i dopravní infrastruktury: íránská plavidla a letouny budou mít do USA napříště dramaticky ztížený přístup. Ministr financí Steven Mnuchin naopak konstatoval, že udělí případné výjimky pro humanitární dodávky, kam mohou spadat třeba potraviny a léky.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se každopádně pustila s Íránem do další fáze nesmlouvavé obchodní války. „Snaha této administrativy změnit chování Íránu je mnohem širší i hlubší,“ nechal se slyšet americký šéfdiplomat Mike Pompeo s odkazem na počínání předchozích washingtonských vlád.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz

Vztahy mezi USA a Íránem nejsou dobré už čtyři desetiletí, a to od Islámské revoluce z roku 1979. Další tvrdou ránu ovšem dostaly letos v květnu, kdy Trump oznámil, že jeho země odstupuje od tzv. jaderné dohody s Íránem. Tu označil za „nejhorší kdy uzavřenou“, čímž se opřel do svého předchůdce Baracka Obamy, který ji pomáhal vyjednat. Fakt, že Trump načasoval obnovu sankcí před zítřejší americké volby, nepovažují komentátoři za náhodu. Obchodní válka s Íránem ale zapadá do jeho představ o zahraniční politice, kdy se takřka bezpodmínečně staví za Izrael a sunnitské země proti šíitskému Íránu.

Tzv. jadernou dohodu – známou pod zkratkou JCPOA – nejhlasitěji kritizovaly právě Izrael a sunnitské monarchie Zálivu. Šlo v ní zjednodušeně řečeno o toto: Západ odstoupí od sankcí vůči Íránu, pokud tento omezí jaderný program a umožní inspektorům jeho kontrolu. Kritici dohody tvrdí, že Teherán ve vývoji jaderné zbraně pokračuje, i když mezinárodní revizoři konstatovali opak. USA poté stanovily Íránu dvanáct v podstatě nesplnitelných podmínek, které jdou daleko za jadernou úmluvu, jakkoli jsou z hlediska USA a jejích spojenců pochopitelné. Trump požaduje kromě jiného stažení íránských vojáků ze Sýrie a vůbec konec zahraničního angažmá Teheránu stejně jako raketového programu.

Infografika: Dohoda s ÍránemInfografika: Dohoda s Íránemautor: Info.cz

Dohodu s Íránem uzavřely kromě USA ještě Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU: všechny zmíněné státy a organizace americký odchod od smlouvy kritizovaly, i když z různých pozic. Podle Trumpových představ musejí s Íránem přestat obchodovat nejen americké, ale všechny firmy. Jde hlavně o nerostné suroviny, které tvoří čtyři pětiny íránských příjmů. Washington je připraven trestat firmy a země, které se k jeho sankcím nepřipojí, včetně těch evropských.

Dnes poskytl podle všeho osmi státům výjimku, která jim z amerického pohledu umožňuje omezovat dovoz ropy z Íránu postupně, pomaleji. Jinými slovy: USA vůči nim neuplatní sankce ihned. Podle nejrůznějších spekulací jde o Japonsko, Jižní Koreu, Indii, Turecko a Čínu, patrně rovněž Itálii a snad i Tchaj-wan.

Jak obejít protiíránské sankce?Jak obejít protiíránské sankce?autor: INFO.CZ

První reakce už svět zná: Peking ústy mluvčího čínských diplomatů lituje obnovení sankcí. Má ale za to, že dohoda z roku 2015 má platit bez ohledu na to, že od ní USA odstoupily. Jinými slovy: lze očekávat pokračování čínského obchodu s Teheránem. Francie, Německo, Británie a EU pak ve společném prohlášení vyjádřily – podle očekávání – podobné stanovisko, i když ještě opatrněji.

Samotný Teherán reaguje podle očekávání. „Írán je schopen svou ropu prodávat. A také ji bude prodávat i bez amerického svolení,“ prohlásil umírněný íránský prezident Hasan Rúhání, který kritizoval americkou vládu jako tu, „která se z dosavadních administrativ nejméně drží zákona“. Konzervativní vůdci využili Trumpův krok k posílení protiamerických nálad. Na tradiční prorežimní demonstraci u někdejší americké ambasády v Teheránu proto přišlo – alespoň podle místních pozorovatelů – více lidí než v předchozích letech. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud