Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

USA obnovily všechny sankce proti Íránu, chtějí jej ekonomicky izolovat a vyhladovět

USA obnovily všechny sankce proti Íránu, chtějí jej ekonomicky izolovat a vyhladovět

USA dnes obnovily všechny sankce proti Íránu, od kterých ustoupily v roce 2015. Na washingtonský sankční seznam přibudou stovky jmen osob, organizací i dopravních prostředků. Amerika uvalila omezení také na íránské banky: po bankovní síti SWIFT proto žádá, aby je od tohoto mezinárodního systému odpojila. Sankce mohou v budoucnu postihnout rovněž ty státy, které budou v dovozu íránské ropy pokračovat – nyní prý dostalo osm zemí od Ameriky výjimku, na základě které mohou import nerostných surovin ukončit postupně.

Sankce se kromě dovozu nerostných surovin, respektive služeb bank a pojišťoven dotknou jistě i dopravní infrastruktury: íránská plavidla a letouny budou mít do USA napříště dramaticky ztížený přístup. Ministr financí Steven Mnuchin naopak konstatoval, že udělí případné výjimky pro humanitární dodávky, kam mohou spadat třeba potraviny a léky.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se každopádně pustila s Íránem do další fáze nesmlouvavé obchodní války. „Snaha této administrativy změnit chování Íránu je mnohem širší i hlubší,“ nechal se slyšet americký šéfdiplomat Mike Pompeo s odkazem na počínání předchozích washingtonských vlád.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz

Vztahy mezi USA a Íránem nejsou dobré už čtyři desetiletí, a to od Islámské revoluce z roku 1979. Další tvrdou ránu ovšem dostaly letos v květnu, kdy Trump oznámil, že jeho země odstupuje od tzv. jaderné dohody s Íránem. Tu označil za „nejhorší kdy uzavřenou“, čímž se opřel do svého předchůdce Baracka Obamy, který ji pomáhal vyjednat. Fakt, že Trump načasoval obnovu sankcí před zítřejší americké volby, nepovažují komentátoři za náhodu. Obchodní válka s Íránem ale zapadá do jeho představ o zahraniční politice, kdy se takřka bezpodmínečně staví za Izrael a sunnitské země proti šíitskému Íránu.

Tzv. jadernou dohodu – známou pod zkratkou JCPOA – nejhlasitěji kritizovaly právě Izrael a sunnitské monarchie Zálivu. Šlo v ní zjednodušeně řečeno o toto: Západ odstoupí od sankcí vůči Íránu, pokud tento omezí jaderný program a umožní inspektorům jeho kontrolu. Kritici dohody tvrdí, že Teherán ve vývoji jaderné zbraně pokračuje, i když mezinárodní revizoři konstatovali opak. USA poté stanovily Íránu dvanáct v podstatě nesplnitelných podmínek, které jdou daleko za jadernou úmluvu, jakkoli jsou z hlediska USA a jejích spojenců pochopitelné. Trump požaduje kromě jiného stažení íránských vojáků ze Sýrie a vůbec konec zahraničního angažmá Teheránu stejně jako raketového programu.

Infografika: Dohoda s ÍránemInfografika: Dohoda s Íránemautor: Info.cz

Dohodu s Íránem uzavřely kromě USA ještě Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU: všechny zmíněné státy a organizace americký odchod od smlouvy kritizovaly, i když z různých pozic. Podle Trumpových představ musejí s Íránem přestat obchodovat nejen americké, ale všechny firmy. Jde hlavně o nerostné suroviny, které tvoří čtyři pětiny íránských příjmů. Washington je připraven trestat firmy a země, které se k jeho sankcím nepřipojí, včetně těch evropských.

Dnes poskytl podle všeho osmi státům výjimku, která jim z amerického pohledu umožňuje omezovat dovoz ropy z Íránu postupně, pomaleji. Jinými slovy: USA vůči nim neuplatní sankce ihned. Podle nejrůznějších spekulací jde o Japonsko, Jižní Koreu, Indii, Turecko a Čínu, patrně rovněž Itálii a snad i Tchaj-wan.

Jak obejít protiíránské sankce?Jak obejít protiíránské sankce?autor: INFO.CZ

První reakce už svět zná: Peking ústy mluvčího čínských diplomatů lituje obnovení sankcí. Má ale za to, že dohoda z roku 2015 má platit bez ohledu na to, že od ní USA odstoupily. Jinými slovy: lze očekávat pokračování čínského obchodu s Teheránem. Francie, Německo, Británie a EU pak ve společném prohlášení vyjádřily – podle očekávání – podobné stanovisko, i když ještě opatrněji.

Samotný Teherán reaguje podle očekávání. „Írán je schopen svou ropu prodávat. A také ji bude prodávat i bez amerického svolení,“ prohlásil umírněný íránský prezident Hasan Rúhání, který kritizoval americkou vládu jako tu, „která se z dosavadních administrativ nejméně drží zákona“. Konzervativní vůdci využili Trumpův krok k posílení protiamerických nálad. Na tradiční prorežimní demonstraci u někdejší americké ambasády v Teheránu proto přišlo – alespoň podle místních pozorovatelů – více lidí než v předchozích letech. 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1