Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

USA povolí spojencům nakupovat techniku od Ruska, vojenská spolupráce ale nepřipadá v úvahu

USA povolí spojencům nakupovat techniku od Ruska, vojenská spolupráce ale nepřipadá v úvahu

Spojené státy zachovají tvrdou linii přístupu vůči Rusku. Počítá s tím návrh zákona o rozpočtu amerického ministerstva obrany na rok 2019, na němž se shodl Kongres. Návrh jde přitom v řadě věcí proti výsledkům schůzky prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina a vymezuje se také vůči Číně. Co z něj vyplývá pro spojence USA v Evropě a co pro Rusko?

Armáda USA podle návrhu zákona ani nadále nebude moci spolupracovat na mezinárodním poli s ruskými vojáky. Zákaz sice platil i v předchozích letech, nyní ale budí pozornost v souvislosti s nedávnou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa a šéfa Kremlu Vladimira Putina v Helsinkách.

Putin měl podle ruského velvyslance ve Washingtonu Anatolije Antonova „přednést Trumpovi specifické a zajímavé návrhy, jak obě země mohou spolupracovat v Sýrii,“  kde Rusové intenzivně podporují úsilí prezidenta Bašára Asada. Bílý dům se ale k možnostem kooperace na území, kde se až dosud zájmy obou velmocí rozcházely, nevyjádřil.

Návrh zákona je kompromisem mezi Sněmovnou reprezentantů a Senátem. Kromě zmíněné části jde proti závěrům helsinského summitu také v podpoře Trumpova staršího návrhu na výrobu nové jaderné zbrani. Zatímco ještě zkraje roku šéf americké administrativy prosazoval návrat ke zbrojení, v Helsinkách zkritizoval, že USA a Rusko disponují velkým počtem jaderných hlavic. Agentura Reuters navíc informovala o Putinově ochotě prodloužit smlouvou New START z roku 2010, která jejich počty omezila.

Vstřícným krokem směrem k Rusku nejsou ani další body návrhu – podpora Trumpova požadavku na 250 milionů dolarů (asi 5,5 miliardy korun) na obrannou pomoc Ukrajině a 6,3 milionu dolarů (cca 140 milionů korun) pro iniciativu na další zvýšení počtu vojáků v Evropě. Trump přitom ještě před několika týdny vyhrožoval, že pokud členské země Severoatlantické aliance nezvýší své příspěvky na obranu na dohodnutá 2 procenta HDP (a zmiňoval náhle i čtyřprocentní hrancii), vojáky z Evropy stáhne.

Jedinou drobnou úlevou směrem k Rusku je možnost uvolnit sankce zavedené v roce 2017. Kongres dal administrativě pravomoc za určitých podmínek upustit od zmíněných restrikcí nebo jejich části. Nejčastěji se mluví o variantě, že by američtí spojenci již nečelili sankcím za nákup armádního vybavení od Ruska. „Umožní to zemím budovat užší vztahy s USA i během toho, co pokračuje jejich přechod od závislosti na ruské vojenské technice,“ prohlásil ministr obrany Jim Mattis.

Přesto by ale nadále určitá omezení zůstala. Sankcím by pořád čelily země, které by nakoupily například ruský protiletadlový systém S-400. Ten američtí důstojníci považují jednoznačně za hrozbu.

Systém S-400Systém S-400autor: Profimedia

Kromě Ruska se návrh zákona vymezuje také proti Číně. Zakazuje vládním agenturám používat technologie vyráběné firmami Huawei a ZTE, které jinak dosáhly v posledních týdnech v USA určitých úlev. Obě jsou napojené na vládnoucí Komunistickou stranu Číny a její zpravodajský aparát. Tajné služby je proto považují za bezpečnostní riziko.

Návrh též zakazuje vládě obchodovat se společnostmi, které technologie od zmíněných výrobců využívají. Pokud se i nadále budou chtít ucházet o veřejné zakázky, budou mít 5 let na to, aby se problematických zařízení zbavily.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232