Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Útěky, drogy a sexuální zneužívání romských dětí. BBC odhalila šokující praxi maďarských ústavů

Útěky, drogy a sexuální zneužívání romských dětí. BBC odhalila šokující praxi maďarských ústavů

Maďarsko řeší problém – nebo možná spíš neřeší. Britská novinářka Stacey Dooley, jejíž cyklus investigativních reportáží ze všech koutů světa pro BBC-Three si získal značnou popularitu, přišla s dalším dílem série, který odhaluje zdrcující detaily systémového odebírání dětí sociálně vyloučeným rodinám z chudých oblastí země. V ústavech, do kterých jsou děti včetně těch nejmenších předávány, navíc v alarmujícím množství případů panují mimořádně tvrdé podmínky a dochází zde k užívání drog a sexuálnímu zneužívání jak ze strany vychovatelů, tak mezi dětmi samotnými.

Problému, který je podle všeho dlouhodobého rázu, se už v roce 2014 dotkl film nizozemského režiséra Bennyho Brunnera Model pana starosty (The Érpatak model), u nás promítaný v rámci festivalu Jeden svět. Dokument zobrazuje příběh autokratického ovládnutí maďarské vesnice Érpatak jedinou osobou - místním starostou, který zcela svévolně rozhoduje o životech obyvatel, kterým uděluje odměny či tresty podle svého uvážení. Jedním z postihů, které mohou na „neposlušné“ vesničany dopadnout, je právě i odebrání dítěte sociální službou, jíž má starosta pod palcem. Starosta Érpataku si přitom adepty svých sankcí nezřídka vybírá podle etnického klíče – v obci žije i mnoho romských rodin.

Případy, kdy byly romským matkám děti odebrány na základě nesouvisejícího přestupku, konkrétně kvůli nelegálnímu odběru elektřiny, zaznamenala během svého natáčení také Dooleyová. V ostatních případech jsou podle novinářky důvodem odebírání především špatné materiální podmínky v rodině, takový důvod k odebrání je však v Maďarsku zakázaný zákonem.

O drakonických metodách odebírání dětí Romům ví své i úspěšný maďarský spisovatel Tamás Jónás. Rodin, kterým byly děti odebrány z důvodu chudoby, zná osobně nespočet. Sám pochází z romské rodiny, v dětství strávil v ústavní péči dva roky a i on zde zažil sexuální obtěžování. Od té doby se podle něj na tomto poli nic zásadního nezměnilo. „Z romských rodin odebírá sociálka děti mnohem snáze, než z těch gádžovských, a často i bez důvodu“ říká Jónás. „Pramení to z předsudků, které jsou v maďarské společnosti hluboce zakořeněny. Takhle to funguje, co si pamatuji. Za posledních 25 let jsem si nevšiml žádné změny,“ uvedl Jónás pro Info.cz.

Skutečné peklo nastává pro odebrané děti teprve s příchodem do dětského domova, kde jsou podle novinářčiných zjištění často vystaveny hrubému zacházení a sexuálnímu zneužívání. Jeden ze zaměstnanců ústavu Dooleyové pod podmínkou zachování anonymity svěřil přesvědčení, že v instituci, kde pracuje, je v současnosti sexuálně nebo fyzicky zneužíváno 300 dětí. Neexistuje přitom způsob, jak zasáhnout, protože děti, zastrašované fyzickým násilím, mají strach vypovídat. „Vidím jim na očích, co se stalo, vidím to i podle modřin, co mají na těle,“ vypověděl dále novinářčin zdroj z ústavu.

Syn jedné z matek, které se v reportáži objeví, kvůli sexuálnímu nátlaku dokonce z instituce utekl zpátky k matce. Ta jej však musela do domova poslat znovu, aby se vyhnula trestnímu stíhání. „V ústavech panují otřesné podmínky,“ dodává k tomu Tamás Jónás. „Je to jako vězení a když se sem dostaneš v nízkém věku, stane se s tebe po zdejších zkušenostech ostřílený kriminálník,“ je přesvědčen.

Značný počet Romů, kteří tvoří zhruba 10 procent maďarské společnosti, žije v zemi dlouhodobě v sociálním vyloučení. Od konce nultých let, kdy zde kulminovala série protiromských pogromů a útoků, které v řadě případů vyústily ve vraždy Romů (včetně dětí) se s posilováním krajní pravice v zemi opět vyostřuje interetnické napětí. Palčivé problémy související s chudobou či nezaměstnaností jsou zodpovědnými místy nadto stále častěji přehlíženy. Maďarské úřady, zabývající se ochranou dětí, dostaly možnost se k reportáži a skutečnostem, o nichž informuje, vyjádřit. Podle BBC však konkrétní obvinění odmítly komentovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1