Články odjinud

Útěky, drogy a sexuální zneužívání romských dětí. BBC odhalila šokující praxi maďarských ústavů

Útěky, drogy a sexuální zneužívání romských dětí. BBC odhalila šokující praxi maďarských ústavů

Maďarsko řeší problém – nebo možná spíš neřeší. Britská novinářka Stacey Dooley, jejíž cyklus investigativních reportáží ze všech koutů světa pro BBC-Three si získal značnou popularitu, přišla s dalším dílem série, který odhaluje zdrcující detaily systémového odebírání dětí sociálně vyloučeným rodinám z chudých oblastí země. V ústavech, do kterých jsou děti včetně těch nejmenších předávány, navíc v alarmujícím množství případů panují mimořádně tvrdé podmínky a dochází zde k užívání drog a sexuálnímu zneužívání jak ze strany vychovatelů, tak mezi dětmi samotnými.

Problému, který je podle všeho dlouhodobého rázu, se už v roce 2014 dotkl film nizozemského režiséra Bennyho Brunnera Model pana starosty (The Érpatak model), u nás promítaný v rámci festivalu Jeden svět. Dokument zobrazuje příběh autokratického ovládnutí maďarské vesnice Érpatak jedinou osobou - místním starostou, který zcela svévolně rozhoduje o životech obyvatel, kterým uděluje odměny či tresty podle svého uvážení. Jedním z postihů, které mohou na „neposlušné“ vesničany dopadnout, je právě i odebrání dítěte sociální službou, jíž má starosta pod palcem. Starosta Érpataku si přitom adepty svých sankcí nezřídka vybírá podle etnického klíče – v obci žije i mnoho romských rodin.

Případy, kdy byly romským matkám děti odebrány na základě nesouvisejícího přestupku, konkrétně kvůli nelegálnímu odběru elektřiny, zaznamenala během svého natáčení také Dooleyová. V ostatních případech jsou podle novinářky důvodem odebírání především špatné materiální podmínky v rodině, takový důvod k odebrání je však v Maďarsku zakázaný zákonem.

O drakonických metodách odebírání dětí Romům ví své i úspěšný maďarský spisovatel Tamás Jónás. Rodin, kterým byly děti odebrány z důvodu chudoby, zná osobně nespočet. Sám pochází z romské rodiny, v dětství strávil v ústavní péči dva roky a i on zde zažil sexuální obtěžování. Od té doby se podle něj na tomto poli nic zásadního nezměnilo. „Z romských rodin odebírá sociálka děti mnohem snáze, než z těch gádžovských, a často i bez důvodu“ říká Jónás. „Pramení to z předsudků, které jsou v maďarské společnosti hluboce zakořeněny. Takhle to funguje, co si pamatuji. Za posledních 25 let jsem si nevšiml žádné změny,“ uvedl Jónás pro Info.cz.

Skutečné peklo nastává pro odebrané děti teprve s příchodem do dětského domova, kde jsou podle novinářčiných zjištění často vystaveny hrubému zacházení a sexuálnímu zneužívání. Jeden ze zaměstnanců ústavu Dooleyové pod podmínkou zachování anonymity svěřil přesvědčení, že v instituci, kde pracuje, je v současnosti sexuálně nebo fyzicky zneužíváno 300 dětí. Neexistuje přitom způsob, jak zasáhnout, protože děti, zastrašované fyzickým násilím, mají strach vypovídat. „Vidím jim na očích, co se stalo, vidím to i podle modřin, co mají na těle,“ vypověděl dále novinářčin zdroj z ústavu.

Syn jedné z matek, které se v reportáži objeví, kvůli sexuálnímu nátlaku dokonce z instituce utekl zpátky k matce. Ta jej však musela do domova poslat znovu, aby se vyhnula trestnímu stíhání. „V ústavech panují otřesné podmínky,“ dodává k tomu Tamás Jónás. „Je to jako vězení a když se sem dostaneš v nízkém věku, stane se s tebe po zdejších zkušenostech ostřílený kriminálník,“ je přesvědčen.

Značný počet Romů, kteří tvoří zhruba 10 procent maďarské společnosti, žije v zemi dlouhodobě v sociálním vyloučení. Od konce nultých let, kdy zde kulminovala série protiromských pogromů a útoků, které v řadě případů vyústily ve vraždy Romů (včetně dětí) se s posilováním krajní pravice v zemi opět vyostřuje interetnické napětí. Palčivé problémy související s chudobou či nezaměstnaností jsou zodpovědnými místy nadto stále častěji přehlíženy. Maďarské úřady, zabývající se ochranou dětí, dostaly možnost se k reportáži a skutečnostem, o nichž informuje, vyjádřit. Podle BBC však konkrétní obvinění odmítly komentovat.

 

Články odjinud