Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Bosně působí srbští žoldnéři. Cvičí v ruském „humanitárním centru“ a chtějí zemřít za Putina

V Bosně působí srbští žoldnéři. Cvičí v ruském „humanitárním centru“ a chtějí zemřít za Putina

Ruskem vyškolení žoldáci pomáhají zřídit polovojenskou jednotku, která slouží srbskému separatistickému vůdci v Bosně. S odvoláním na sarajevské zdroje o tom informoval britský deník The Guardian. Zprávu již potvrdil také bosenský ministr bezpečnosti Dragan Mektič. Informace o aktivitě ruských žoldnéřů na Balkáně přichází v době, kdy se stále více mluví o ruských snahách destabilizovat celý region.

Mužem, který se v Bosně pokouší postavit si soukromou armádu, je Milorad Dodik, jeden z vůdců tvrdého jádra srbského obyvatelstva žijícícho v Bosně. Dodikova paramilitární jednotka Srbská čest na sebe v tomto týdnu důrazně upozornila, když v Banja Luce uspořádala nepovolenou výhružnou přehlídku, kterou lze považovat za jasnou a otevřenou demonstraci síly.

Bosenský zpravodajský web Žurnal v této souvislosti informoval o tom, že Srbská čest cvičí v ruském “humanitárním centru” na srbském území a prostřednictvím tohoto centra je také financována a vyzbrojována. Primárním cílem Srbské cti je boj proti odpůrcům a kritikům Milorada Dodika, soudí Žurnal.

Bosenský web upozornil také na skutečnost, že jedním z vůdců paramilitární organizace je Bojan Stojkovič. Jde o někdejšího srbského výsadkáře nechvalně známého z časů občanské války v Jugoslávii. Je o něm známo, že prošel výcvikem přímo v Rusku a také že je nositelem ruských vojenských vyznamenání.

Bosenský ministr bezpečnosti Dragan Mektič uvedl, že činnost skupiny Srbská čest nechává pečlivě sledovat tajnými službami, odmítl ale uvést jakékoliv další podrobnosti. Současně ale prohlásil, že pokud se Dodikova skupina pokusí “zabránit fungování úřadů státní správy,” budou proti ní učiněny odpovídající kroky. To lze považovat za vcelku jasně zdvižený varovný prst.

Nezdá se však, že by si toho Srbská čest všímala. Pod fotkami Milorada Dodika na sociálních sítích se to hemží vzkazy jako “Nikdo nám nemůže ublížit, jsme silnější než osud.” Bojan Stojkovič se zase na Instagramu vyznal ze své lásky k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. “Za takového prezidenta stojí za to zemřít,” napsal.

Právě Rusko má na Balkáně dlouhodobé mocenské zájmy sahající ještě do devatenáctého století. Nynějším cílem Putinovy administrativy je zvrátit mocenské rozložení sil v citlivém a přitom strategicky položeném regionu. Podle Guardianu je cílem Vladimira Putina především anulovat platnost Daytonských smluv, které v roce 1995 ukončily jugoslávskou občanskou válku a stanovily současné balkánské status quo. A právě podpora destabilizující činnosti skupin jako je Srbská čest je prostředkem, jak toho docílit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1