Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V čele SPD poprvé stane žena. „Přesvědčený Evropan“ Schulz míří na ministerstvo zahraničí

V čele SPD poprvé stane žena. „Přesvědčený Evropan“ Schulz míří na ministerstvo zahraničí

Šéf SPD a někdejší předseda Evropského parlamentu Martin Schulz potvrdil, že končí ve vedení strany. Vedl ji necelý rok. Nahradí ho šéfka poslanců Andrea Nahlesová, která tak mění historii německých sociálních demokratů. Bude totiž první ženou v čele SPD. 

„Dospěl jsem k názoru, že pro SPD bude lepší, aby ji vedl někdo - a očekává to také strana - kdo nebude zároveň členem vlády,“ prohlásil Schulz. Z funkce chce odejít, až skončí vnitrostranické referendum, které rozhodne, jestli vznikne velká koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Stane se tak tedy zřejmě v březnu. Nahlesovou, která se chce soustředit na obnovu strany, by pak měl předsedkyní zvolit mimořádný sjezd.

Schulz v čele sociálních demokratů prožil rok jako na houpačce. Jeho lednová nominace na post šéfa strany, kterou stvrdil březnový sjezd sto procenty hlasů, vzbudila v SPD nadšení - do strany vstupovaly tisíce lidí a v preferencích se rychle vyrovnala CDU/CSU. Trojice zemských voleb, v nichž sociální demokraté prohráli s CDU, ale přinesla studenou sprchu. Propad dokonaly zářijové parlamentní volby, v nichž Schulzem vedená SPD dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války.

Od té doby byl bývalý předseda Evropského parlamentu pod výrazným tlakem. Nepomohl si tím, že chtěl sociální demokracii odvést do opozice, a pak otočil, ani tím, že všechny ujistil o tom, že do vlády Merkelové v žádném případě nevstoupí, a poté svůj názor taktéž změnil. Na konci tak podle mnohých pozorovatelů musel volit mezi postem v čele strany a ministerským úřadem. Rozhodl se pro ten druhý.

Než jako předseda skončí, bude se ještě snažit přesvědčit své spolustraníky o tom, aby ve vnitrostranickém referendu vznik další velké koalice s CDU/CSU posvětili. Dnes jim to doporučilo i předsednictvo SPD. Hlasování, jehož výsledek není jistý, má začít 20. února a skončit 2. března. Výsledky chce strana, v níž má velká koalice řadu odpůrců, oznámit o dva dny později.

CDU bude koaliční smlouvu schvalovat na stranickém sjezdu 26. února v Berlíně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1