Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Indii slavnostně odhalili nejvyšší sochu na světě. Indický Bismarck má posílit pozici vlády

V Indii slavnostně odhalili nejvyšší sochu na světě. Indický Bismarck má posílit pozici vlády

Nejvyšší socha světa stojí ode dneška v indickém svazovém státu Gudžarát. Premiér Nárendra Módí tam „odhalil“ 182 metrů vysoký monument Vallabhbhaiho Patéla, indického nacionalisty a tvůrce moderní Indie, zvaného sardár, tedy šéf. Patel vytvořil často i za použití násilí moderní Indii, když odmítl právo jednotlivých původních států na nezávislost.

Obří socha stojí v Gudžarátu, tedy ve státě, kde se narodil a kde dlouho vládl současný indický ministerský předseda Nárendra Módí. Ten také stavbu sochy Vallabhbhaiho Patéla, která stála 403 milionů dolarů (asi 9,2 miliardy korun) prosadil. Módí tvrdí, že to pomůže rozvoji turismu a že se to nakonec může vyplatit. S tím ovšem nesouhlasí například chudí gudžarátští farmáři, kteří žádají dotace a také náhradu za půdu, kterou jim zabavila vláda. Mimo jiné právě i na stavbu obří Patélovi sochy.

Módí, který je indickým hinduistickým nacionalistou, chce stavbou sochy posílit svoji popularitu a také propagovat svůj politický program s vládou silné ruky. Patél byl po získání nezávislosti Indie v roce 1947 místopředsedou indické vlády a jak uvádějí některá média, „přesvědčil rozhádané indické státy, aby se staly součástí Indie“. Ta se totiž v té době skládala z více než 500 států obývaných lidmi různých jazyků a náboženství, které se mohly rozhodnout, zda chtějí být součástí Indie, Pákistánu, nebo být nezávislé. Patél většinu z nich sliby, hrozbami a někdy i zásahem armády donutil stát se součástí Indie.

Módí vzývá Patéla jako svůj vzor, jako člověka, který vytvořil silnou Indii a byl silným politikem. Patél byl mimo jiné nazýván „železným mužem“ či „Bismarckem Indie“. Cílem Módího je mimo jiné zastínit vyzdvihováním Patéla legendárního nenásilného bojovníka za indickou nezávislost Mahátmu Ghándího a prvního indického ministerského předsedu Džaváharlála Nehrúa. Ghándího totiž někteří indičtí nacionalisté považují za příliš slabého a smířlivého vůči muslimům a Nehrúa zase za příliš ústupného vůči Pákistánu i Portugalcům, kteří do šedesátých let měli v Indii svoje dvě kolonie.

Módí vychvaluje Patéla s tím, že on měl být indickým premiérem, a nikoli Nehrú. Podle některých názorů by pak vytlačil Portugalce z Indie, zmocnil se celého Kašmíru (část ho dnes drží Pákistán) a zřejmě i obsadil Tibet. Navíc by prý Patél preferoval více volný trh, zatímco Nehrú je označován za socialistu. Jenže Ghándí dal jasně přednost Nehrúovi a Patél to akceptoval, i když ve vládě často jednal na vlastní pěst.

Módího stoupenci se navíc Patélovu myšlenku silné Indie snaží vykládat jako myšlenku hinduistické Indie. Patél se ale snažil o mírové soužití hinduistů a muslimů mnohem více, než současný premiér Módí, což Módímu mnozí Indové nezapomněli sarkasticky připomenout právě u příležitosti odhalení Patélovy sochy.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1