Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Íránu startují první prezidentské volby od jaderné dohody s USA. Zůstane muslimská velmoc otevřená Západu?

V Íránu startují první prezidentské volby od jaderné dohody s USA. Zůstane muslimská velmoc otevřená Západu?

V Íránu začaly prezidentské volby, které mohou mimo jiné rozhodnout o tom, zda bude tato osmdesátimilionová muslimská země pokračovat v otevírání se Západu. Podle záběrů iránské státní televize se před volebními místnostmi v řadě měst tvořily dlouhé fronty. Konec hlasování je plánován na 15:30 SELČ, ale kvůli vysoké volební účasti bylo hlasování prodlouženo o dvě hodiny, stejně jako v předchozích volbách.

Kolem druhé hodiny odpolední uvedla íránská tisková agentura Fars, že hlasovalo zhruba 20 milionů z 56 milionů oprávněných voličů.

„Každý by měl volit v těchto důležitých volbách. Osud země je v rukou lidu,“ vyzval dnes opět Íránce nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Očekává se, že volební účast dosáhne asi sedmdesáti procent. V předchozích volbách v roce 2013 přišlo téměř 73 procent voličů.

Jeden z hlavních favoritů dnešních voleb, současný prezident Hasan Rúhání dnes po odhlasování vyzval ke klidu. Apeloval mimo jiné na íránské revoluční gardy, které podle tiskových agentur podporují jeho největšího volebního soupeře, konzervativního klerika Ebráhíma Raísího, aby do voleb nezasahovaly.

Podezření, že revoluční gardy pomohly zfalšovat výsledky voleb v roce 2009, vedla tehdy k několikaměsíčním nepokojům v zemi. Proti nim vláda tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda tvrdě zasáhla, desítky lidí zemřely a stovky byly zatčeny.

Na bezpečnost íránských voleb dohlíží dnes po celé zemi na 350.000 členů ozbrojených složek, uvedla státní televize.

Přes 55 milionů iránských voličů dnes vybírá ze čtyř kandidátů, ač do souboje o prezidentský úřad se přihlásilo původně na 1600 Íránců, včetně téměř 140 žen. Z nich ale dvanáctičlenná Rada dohlížitelů vybrala jen šest mužů, dva z nich tento týden odstoupili.

Největší šance na úspěch má současný prezident Rúhání a konzervativní klerik Raísí, jenž je blízkým spojencem ajatolláha Chameneího. Nezíská-li žádný ze čtyř kandidátů přes 50 procent hlasů, utkají se dva nejúspěšnější 26. května ve druhém kole.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1