Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V nizozemském Rotterdamu pod vedením muslima sílí rasismus. Projevit se to může i ve volbách

V nizozemském Rotterdamu pod vedením muslima sílí rasismus. Projevit se to může i ve volbách

Nizozemsko jako svobodná, multikulturní země a Rotterdam jako její výstavní klenot s muslimským starostou. Země tulipánů byla dlouhodobě v očích ostatních místem tolerance a ukázkovým regionem společného soužití lidí různých národností a náboženství. Ta představa se ale v posledních dnech hroutí. Do ulic vyšly tisíce naštvaných Turků, které rozlítil přístup místních úřadů, které nedovolily tureckým ministrům, aby agitovali za rozšíření pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle místních v Rotterdamu v posledních letech pozvolna sílí islamofobie a rasismus a klidné město je zřejmě na prahu velkých změn.

Rotterdam byl dosud příkladem dobře fungujícího multikulturního města. Téměř 48 % zdejších obyvatel má totiž jinou než nizozemskou národnost. Starostou se stal navíc v roce 2009 marocký přistěhovalec a muslim Ahmed Aboutaleb. To vše by mělo logicky potvrzovat dobré začleňování přistěhovalců. Někteří začínají ale pozvolna tvrdit, že v posledních letech bují nenápadně v místě čím dál silnější xenofobie.

„Rotterdam je krásné místo k životu. V posledních pěti, deseti letech je ale čím dál víc rasističtější,“ tvrdí pro The Guardian místní obyvatel Ahmet Erdogan, který je původem z Turecka. A ani muslimský starosta prý situaci nezvrátil, spíše naopak. „Nepomohlo to. Od té doby, co v čele města stojí muslim, se problém s rasismem ještě zhoršil. Když se téma islamofobie totiž teď pokusíte někde otevřít, slyšíte jen: Vždyť máte muslimského starostu, co byste chtěli víc,“ doplňuje Erdogan.

Zřejmě napjatá národnostní situace eskalovala minulý víkend. Úřady tehdy nedovolily ve městě přistát tureckému ministrovi zahraničí a o několik hodin později eskortovaly i Erdoganovu ministryni pro rodinu. Oba politici přijeli do země agitovat u krajanů za rozšíření prezidentských pravomocí v Turecku, o kterém se bude hlasovat v dubnu. Postoj místních úřadů ale rozlítil zdejší tureckou komunitu, která vyšla do ulic a rozpoutala nepokoje u turecké ambasády.

Na napjatou situaci v minulosti upozorňovaly už jiné menší incidenty. Například protesty proti klasické předvánoční tradici spojené s postavou Černého Petra (Zwarte Piet). Ten pomáhá svatému Mikuláši s nadílkou. Problém je, že postava je tmavé pleti a podle kritiků odkazuje k otroctví z nizozemské koloniální éry. Stovky Nizozemců si kvůli ní začátkem prosince začerňují obličeje, maluji rty na červeno a nosí bláznivé paruky. Aktivistům se zdá toto připodobňování nedůstojné a rasistické. Při protestech proti této tradici policisté zadrželi loni v listopadu 200 lidí.

„Nizozemsko vidí samo sebe jako liberální, tolerantní zemi, a proto nedokáže uvěřit, že by mohlo mít problém s rasismem,“ tvrdí Jessy De Abreuová, spoluzakladatelka webu StopBlackFace.com, která aktivně vystupuje proti tradici Černého Petra.

A rozdíly jsou prý vidět i v samotném městě. Pomyslnou hranici vytváří řeka Nová Máza. Na sever od ní město vzkvétá, na jihu je podle místostarosty města Edwina Cornelisseho „vysoká nezaměstnanost, špatná bytová situace a tragická kvalita vzdělávání“.

A také v demografii je prý patrná sílící xenofobie. Nedávno se objevil návrh na demolici 20 tisíc sociálních bytů, které mělo nahradit 36 tisíc nových bytových jednotek pro střední třídu. Politici, kteří demolici prosazovali, používali argumenty o nebezpečí rozmáhající se islamizace v této části města. Voliči nakonec v referendu ze 72 % demolici odmítli, předpokládá se, že politici se ale návrh budou dál snažit prosadit.

Údajná stoupající vlna rasismu ale překvapivě neovlivnila popularitu rotterdamského starosty. V zemi sice sílí pozice pravicového lídra Strany pro svobodu Geerta Wilderse, podle výzkumů z loňského května ale příznivci této anti-muslimské strany mají radši rotterdamského muslima Aboutaleba než současného premiéra Marka Rutteho. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1