Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Války, chudoba i sexuální diskriminace ohrožují 1,2 miliardy dětí, tvrdí studie

Války, chudoba i sexuální diskriminace ohrožují 1,2 miliardy dětí, tvrdí studie

Více než polovina dětí žijících na světě je ohrožena konflikty, chudobou či sexuální diskriminací. Ve své nové zprávě o tom informovala humanitární organizace Save the Children.

Studie nazvaná „Mnoho tváří vyloučení“ hodnotí 175 zemí mimo jiné i z hlediska existence hrozby dětské práce, odpírání vzdělání, dětských sňatků či těhotenství v raném věku. Zjistila, že 1,2 miliardy dětí na světě je ohroženo alespoň jednou ze tří hlavních hrozeb. Všem třem - válce, chudobě a sexuální diskriminaci - pak musí čelit 153 milionů dětí.

Osm z deseti zemí, kde jsou podmínky pro děti nejhorší, se nachází v západní a střední Africe. Nejvíce jsou děti ohroženy v Nigeru, poté v Mali a ve Středoafrické republice. Naopak Singapur či Slovinsko byly označeny za země, ve kterých je nejmenší výskyt výše zmíněných problémů. Hned za nimi následuje Norsko, Švédsko a Finsko. Česká republika ani Slovensko v žebříčku nejsou uvedeny.

„Vlády mohou a musí udělat více pro to, aby zajistily každému dítěti ten nejlepší start do života,“ citovala agentura AFP Helle Thorningovou-Schmidtovou ze Save the Children.

Studie ukázala, že více než miliarda dětí žije v zemích zasažených chudobou, 240 milionů ve státech ovlivněných konfliktem a 575 milionů dívek žije v zemích, kde je běžná diskriminace žen.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1