Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci dávají od Trumpa ruce pryč. Tvrdí, že nepochopil jejich studii o dopadu pařížské dohody

Vědci dávají od Trumpa ruce pryč. Tvrdí, že nepochopil jejich studii o dopadu pařížské dohody

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) uvedli, že americký prezident Donald Trump nepochopil jejich výzkum, který ve čtvrtek citoval, když oznámil odstoupení USA od pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015. Informovala o tom agentura Reuters.

Trump v projevu na zahradě Bílého domu oznámil, že USA odstoupí od pařížské dohody mimo jiné proto, že dokument nezajistí, aby světové teploty klesly dostatečně rychle, a měly tak zásadní vliv na ochranu životního prostředí.

„I kdyby pařížská dohoda byla zavedena v celém svém rozsahu a státy, které ji podepsaly, by plnily své závazky, tak by světová teplota byla do roku 2100 snížena o pouhé dvě desetiny stupně Celsia,“ řekl Trump s tím, že je to velmi málo.

Krátce nato Trump uvedl, že jeho tvrzení se opírá o studii publikovanou Massachusettským technologickým institutem v dubnu 2016 nazvanou „Jak velký rozdíl by udělala pařížská dohoda?“. Výsledky této studie přitom byly, že by se růst světové teploty do roku 2100 zpomalil o 0,6 až 1,1 stupně Celsia.

„Rozhodně nejsme zastánci odstoupení od pařížské dohody,“ řekl jeden z autorů studie Erwan Monier. „Pokud nic neuděláme, mohly by se teploty zvýšit až o pět stupňů nebo více, což by bylo katastrofické,“ dodal s tím, že prezidentská kancelář se s autory studie nespojila a nedala jim šanci svou práci vysvětlit.

Pařížskou dohodu o klimatu v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Jejím cílem je omezení emisí skleníkových plynů, aby se zvyšování světové teploty udrželo výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Současná situace je podle Reuters příkladem několik let trvajícího boje mezi vědci a politiky o dopadu spalování fosilních paliv na globální klima a rovněž ukázkou sporů ohledně toho, jaké politické kroky jsou potřebné k ochraně životního prostředí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1