Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vlajky Islámského státu v Bosně? Nesmysl, vzkázal Zemanovi tamní premiér

Vlajky Islámského státu v Bosně? Nesmysl, vzkázal Zemanovi tamní premiér

Vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS) v Bosně nevlají, vzkázal po jednání bezpečnostních složek státu bosenský premiér Denis Zvizdić. Reagoval tak mimo jiné na slova prezidenta Miloše Zemana, který zemi nedávno označil za příští základnu Islámského státu. Zvizdić zároveň popřel, že radikální muslimové mezi Bosňáky představují pro Evropu teroristickou hrozbu.

Zeman minulý měsíc v pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech mimo jiné uvedl, že v případě teritoriální porážky IS v Iráku a v Sýrii hrozí nebezpečí, že si islamisté vytvoří evropskou teroristickou základnu. „Já se obávám, že takovou základnou může být Bosna. A to jednak vzhledem k národnostnímu složení v této zemi a jednak vzhledem k tomu, že už dnes v řadě bosenských měst a vesnic vlají vlajky Islámského státu,“ řekl český prezident.

Bosenští muslimové
Obecně praktikují umírněnou formu islámu, někteří však přijali radikální výklad od zahraničních bojovníků, kteří přišli do balkánské země během občanské války v letech 1992-1995 a bojovali po boku muslimů proti pravoslavným Srbům a katolickým Chorvatům.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová zase varovala před „tisícovkami bojovníků, kteří se vraceli do Bosny ze Sýrie a Iráku“.

Chorvatský časopis Globus minulý týden odhadl počet zradikalizovaných bosenských muslimů na pět až deset tisícovek.

Podle premiéra Zvizdiče jsou tato tvrzení neopodstatněná, politicky motivovaná a mohla by poškodit Bosnu v očích investorů a turistů.

„V Bosně nevlají vlajky IS,“ řekl Zvizdić novinářům po poradě s ministry a šéfy bezpečnostních složek. „Nemáme žádné odjezdy do válečných zón v cizině, nemáme žádný incident, který by se dal označit za teroristický čin, a pracujeme na prevenci, abychom zabránili možnosti, že k takovému incidentu dojde,“ dodal s odvoláním na poslední dva roky, během nichž v Evropě došlo k několika teroristickým útokům.

Někteří Bosňáci se připojili k Islámskému státu v Sýrii a v Iráku, ale bosenská policie tvrdí, že odjezdy těchto adeptů svaté války v posledních 18 měsících úplně ustaly a více než polovina těch, kteří se z války vrátili, byla uvězněna podle zákona zakazujícího válčit v cizině.

1080p 720p 360p
Miloš Zeman o přesunu Islámského státu do Evropy

Bosenské bezpečnostní složky tvrdí, že od roku 2012 zemi s cílem přidat se k IS opustilo celkem 240 bosenských občanů. Z nich 116 na Blízkém východu zůstalo a ze 44 navrátilců bylo 23 uvězněno.

Bosenský ministr bezpečnosti Dragan Mektić uvedl, že teroristické hrozby v Bosně jsou převážně vnější a že bezpečnostní a zpravodajské agentury minulý měsíc zabránily vstoupit do země osobě, která mohla mít vazby na teroristy.

V roce 2015 byli v Bosně zabiti dva vojáci a policista při dvou různých útocích. Nenašly se žádné stopy svědčící o napojení větší uskupení.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1