Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volby, které mohou ochromit Trumpa, se blíží. Co byste o nich měli vědět?

Volby, které mohou ochromit Trumpa, se blíží. Co byste o nich měli vědět?

Volby v Česku skončily, už za necelý měsíc ale vyrazí k urnám Američané. Podobně jako Češi i oni obmění třetinu Senátu, budou ale také volit celou Sněmovnu reprezentantů. Hlasování má potenciál ovlivnit další působení prezidenta Donalda Trumpa v úřadu. INFO.CZ v prvním ze série textů věnovaným americkým volbám přináší odpovědi na klíčové otázky kolem nadcházejícího souboje demokratů s republikány.

Kdy se volí a co je v sázce?

Američané mají pevně určený volební termín pro hlasování o prezidentovi i pro řádné volby do Kongresu. V obou případech se hlasuje první úterý po prvním pondělí v listopadu. Letos tedy klíčový den vychází na 6. listopadu. Voliči budou rozhodovat o novém obsazení celé Sněmovny reprezentantů – zvolí 435 kongresmanů. Vedle toho se volí i třetina Senátu. Ačkoli obvykle by bylo ve hře jen 33 křesel ze 100členné komory, letos se souběžně s řádnými volbami konají ve dvou státech i ty doplňovací. Kromě bitev o Sněmovnu reprezentantů a Senát proběhne také řada soubojů na místních úrovních a o křesla guvernérů.

Jsou volby důležité, když se nerozhoduje o prezidentovi?

Hlasování v polovině funkčního období šéfa Bílého domu vnímají američtí voliči jako méně podstatné. Odpovídá tomu volební účast. Před čtyřmi lety si našlo cestu k urnám 36,4 procenta lidí s volebním právem, což bylo nejméně od roku 1942. Je otázkou, zda to letos bude lepší. Předpoklady pro optimismus tu ale jsou. Letošní volby mohou být důležitější než kdy jindy. Pokud by se podařilo demokratům získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, dostali by prezidenta Donalda Trumpa pod velký tlak, který by mohl skončit až spuštěním procesu impeachmentu (ústavní žaloba, která může prezidenta zbavit funkce, pozn.red.).

Co říkají průzkumy? Kdo má větší šanci?

Průzkumy měsíc před hlasováním naznačují, že se většina ve Sněmovně reprezentantů skutečně změní. Demokraté mají podle agregátoru fivethirtyeight.com více než 75procentní šanci na ovládnutí dolní komory. Naopak v Senátu se situace zřejmě nijak výrazně nezmění. V současnosti tam republikáni disponují těsnou většinou 51-49, jenže před šesti lety se jim příliš nedařilo, a tak letos neobhajují tolik křesel jako demokraté. Prognózy počítají s tím, že těsný poměr sil vydrží i po volbách.

Kdo a kde se volí v AmericeKdo a kde se volí v Americeautor: INFO.CZ

Co by to znamenalo, pokud by byla jiná většina ve Sněmovně a jiná v Senátu?

Velké komplikace pro prezidenta Donalda Trumpa. Stalo by se prakticky vyloučené, že prosadí nějakou zásadní změnu zákonů. Podobně jako jeho předchůdce Barack Obama by tak musel vládnout pomocí exekutivních příkazů, ty je však podstatně snazší zrušit než v případě klasických zákonů. Zároveň by ale bylo nepravděpodobné, že se demokratům povede jej odvolat z úřadu ještě před koncem volebního období. Rozhodující slovo ohledně impeachmentu má totiž právě Senát. Pro sesazení šéfa Bílého domu musí hlasovat dvě třetiny senátorů.

Jaká jsou hlavní témata kampaně?

Hlavní téma je prezident sám. Volby v polovině funkčního období jsou chápány jako referendum o spokojenosti s úřadující administrativou. Do rozhodování se tak může promítnout situace kolem ruské aféry, některé Trumpovy výroky či nedávný spor o nominaci soudce Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu. Kromě toho jsou na stole i tradiční témata jako imigrace nebo zdravotnictví. Silnou kampaň si pro letošek naplánovali odpůrci snadného přístupu ke zbraním, které vedou aktivisté sjednocení po útocích na střední škole ve floridském Parklandu.

Jak do voleb promluví Trumpova popularita?

Velmi. Už nyní můžeme říct, že prezident si za dva roky vypěstoval silnou pozici v republikánské straně. V primárkách podpořil celkem 34 kandidátů, přičemž až na tři výjimky vždy uspěl. Není ale jisté, zda se to promítne i do všeobecných voleb. Experti se přou, jak se projeví nízká volební účast, respektive, kteří voliči zůstanou doma. Procento Trumpových příznivců se totiž v průběhu času příliš nemění – zůstává kolem 42 procent. Byť od nástupu do úřadu spadlo asi o tři procentní body, propad je daleko menší než u Trumpových předchůdců. Otázkou ale je, zda mobilizační efekt voleb nepomůže spíše oponentům Bílého domu.

Ovlivní volby Trumpovo vyšetřování?

Těžko říci. Je sporné, zda bude mít šetření případného napojení Trumpovy prezidentské kampaně na Rusko takový efekt, jaký si od něj slibují demokraté. Průzkumy nic takového nenaznačují. Popularita prezidenta neklesá a ani prognózy výsledku voleb nejsou nijak výrazně odlišné od předchozích let. Demokraté sice zřejmě vyhrají boj o Sněmovnu, to ale není v polovině funkčního období prezidenta nic neobvyklého. Američané mají rádi, když není veškerá moc v rukou jedné strany. Výrazně zahýbat náladami by tak pravděpodobně mohla jen nějaká nová aféra, nebo spíše zveřejnění zprávy FBI, která by konstatovala, že se prezident dopustil těžkých zločinů. Nic takového se ale neočekává.

Bude Rusko zasahovat i do těchto voleb?

Ruská propaganda je ve Spojených státech přítomná i nadále. Server Hamilton68, jenž v reálném čase monitoruje chování proruských účtů na Twitteru, například zjistil, že aktivita trollů a dezinformačních médií narostla v době, kdy se hlasovalo o soudci Kavanaughovi. Opět ale není zřejmé, jaký vliv bude tato činnost mít. Rozhodně zatím není vidět nic tak zásadního jako byl hackerský útok na servery Demokratické strany před dvěma lety. Prezident Trump i viceprezident Mike Pence dali najevo, že větší strach než z Ruska mají z případných pokusů Číny. Ta by podle nich měla mít zájem příchodu demokratů k moci. Peking ale jakékoli snahy zasahovat do hlasování odmítá.

Mluví se o vzestupu žen v americké politice? Je tomu skutečně tak?

Ano, tyto volby opravdu přinesou skok v účasti žen na politice. Ještě není jisté, kolik jich bude v obměněném Kongresu, data z primárek ale ukazují, že jejich zájem roste a v řadě případů se jim i daří. Zatímco v roce 1970 vyhrálo primární volby do Sněmovny reprezentantů jen 25 žen, letos jich podle Centra pro americké ženy a politiku kandiduje ve všeobecných volbách do dolní komory 239. Celkový počet kandidátek stoupl na 262. Před dvěma lety jich v součtu bylo 182.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1