Volby v Polsku: Kaczyński míří k vítězství, manévr opozice ho ale může vyšachovat ze hry | info.cz

Články odjinud

Volby v Polsku: Kaczyński míří k vítězství, manévr opozice ho ale může vyšachovat ze hry

Polští konzervativci míří k volebnímu vítězství, jistou vládu ale nemají. Pokud by se stal premiérem vůdce strany Jaroslaw Kaczyński, může dojít k utužení autoritářských tendencí státu, řekl v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd UK.

Pět dní před polskými parlamentními volbami se zdá, že vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) má jisté vítězství a za jistých okolností si může udržet i absolutní většinu. Jak moc je to pravděpodobné?

Zda se to stane, je klíčová otázka těchto voleb. Fakt, že PiS vyhraje, je jasná věc, drtivá většina průzkumů jí přisuzuje zisk nad 40 procent. Protože ale PiS nemá žádného přirozeného koaličního partnera, hrozí jí situace, že skončí v opozici a vznikne koalice ve stylu všichni proti PiS. Proto jsou volby zajímavé – čeká se, zda PiS dosáhne na výsledek 231 mandátů, nebo ne.

Pokud by PiS tolik křesel nezískala, může strana přece jen sestavit koaliční vládu? Mohla by oslovit například protisystémové hnutí Kukiz 15?

Hnutí Kukiz 15 se před volbami spojilo s Polskou lidovou stranou. Pokud bychom uvažovali o nějakém koaličním partnerovi, byla by to spíše právě Polská lidová strana, což je agrární strana orientovaná na venkov, jež je přirozeně konzervativní. Zároveň to jsou, pokud jde o voliče, s PiS ostře konkurenční strany. Až bude po volbách, může se tento konkurenční boj utlumit a Polská lidová strana by se teoreticky mohla stát koaličním partnerem PiS.

V jedné analýze jsem četl, že Polská lidová strana může být jazýčkem na vahách, který rozhodne o tom, zda PiS získá absolutní většinu… Lidovci jsou podle průzkumů na hraně pětiprocentní volební klauzule.

Ano, o tom, zda bude mít PiS většinu, rozhodnou i výsledky ostatních stran, kolik z nich skončí pod volebním prahem. V minulých volbách propadlo hodně hlasů, zejména pro levicovou koalici. Pod pětiprocentní laťkou skončila i strana Janusze Korwina-Mikkeho, která kandiduje pod jiným názvem i nyní. I její výsledek může být rozhodující.

Při pohledu zvenčí se zdá, že hlavním tématem polských voleb je vztah k LGBT komunitě. Podle čeho si myslíte, že se při výběru strany budou Poláci rozhodovat?

Vztah k LGBT komunitě sice v kampani figuroval, myslím ale, že pro voliče PiS to žádné velké téma není. V politice PiS jsou lidé prosazující práva této komunity portrétováni jako nepřátelé, což může mít negativní mobilizující efekt. Hlavním tématem je ale ekonomická situace. PiS zde nahrává fakt, že ekonomice se daří a Polsko zažívá velký ekonomický růst, zatímco nezaměstnanost je nízká. Strana mohla zrealizovat své sociální programy, z nichž nejdůležitější je 500+, což znamená pravidelný a plošný přídavek na dítě ve výši 500 zlotých.

Před volbami navíc šéf strany Jaroslaw Kaczyński sliboval další sociální opatření, jako je zvýšení minimální mzdy nebo snížení daní pro určité skupiny. Pokud mají Poláci zkušenost s rostoucí ekonomikou a plní se jim peněženky, je to velký důvod pro volbu právě PiS.

O Polsku se hovoří jako o velice rozdělené zemi. Dá se to dělení přirovnat například k Česku, kde tvoří hlavní hranice město vs. venkov a výše dosaženého vzdělání?

V Polsku je rozdělení společnosti hodně hodnotově podložené. Voliči PiS jsou lidé orientovaní konzervativně, často silně inklinují ke katolické církvi. Více než 90 procent Poláků jsou katolíky, ale detailnější průzkum by ukázal, že praktikující katolíci budou spíše volit PiS. I ve městech ale žijí lidé, kteří volí PiS z hodnotových důvodů. Proti nim stojí liberální Polsko, které reprezentují spíše mladší lidé z velkých měst, kteří žijí liberálním způsobem života a je jim sympatický moderní životní styl západní společnosti.

Je třeba zmínit i fakt, že čtyři roky u moci PiS ukázaly, že strana má jisté autoritářské tendence – snaha prosazení trestní reformy a souboj o výměnu soudců Ústavního soudu vyvolaly odpor části polské veřejnosti. PiS se také podařilo ovládnout veřejnoprávní média a snaží se dostat pod kontrolu celou mediální oblast.

Vládu PiS proto provázela řada protestů na různá témata a politický zápas vedl k tomu, že se vytvořily silné pozitivní vazby části voličů k opozici a naopak negativní k PiS. Když chodíte několikrát do roka demonstrovat, máte vůči vládě samozřejmě vyhrocenější postoj, než kdybyste měl jen výhrady k jejímu programu. Příkop ve společnosti má tedy i svoji historii a o to více je společnost polarizovaná.

Hrála významnější roli v kampani i Evropská unie, potažmo zahraniční politika?

EU určitě roli hraje, ostatně PiS vede zahraniční a unijní politiku tak, že se snaží zdůrazňovat polskou suverenitu a rozhodně nehodlá posilovat integraci EU, naopak spíše její rozvolnění. Polský vztah k EU je ale trochu paradoxní, protože Polsko je zároveň největším příjemcem unijních dotací – což je dáno silným zemědělským sektorem – což vláda PiS dobře ví a nechce přijít o pozici velkého příjemce dotací. Byť je Polsko s EU často na kordy v otázce soudních reforem nebo migračních kvót, velmi dobře ví, že je na dotacích bytostně závislé. PiS proto v žádném případě nemá v programu vystupování z Evropské unie a i polská veřejnost je víc proevropská než ta česká. V Polsku je i díky historii větší vědomí příslušnosti Polska k Evropě, což odráží polskou negativní zkušenost s Ruskem a Sovětským svazem.

PiS obviňuje EU, že prosazuje liberální agendu a práva sexuálních menšin, byť jsou otázky jako umělé přerušení těhotenství ve skutečnosti záležitostí jednotlivých členských zemí. Polskou historickou misí má být podle konzervativců návrat Evropy ke křesťanským kořenům. A takový přístup mají i hodnotoví kritici EU, ani oni tedy nebudou chtít vystupovat z Evropské unie.

Hlavním sokem PiS je Občanská platforma, o níž se říká, že nemá úplně silného lídra, který by se mohl postavit Jaroslawu Kaczyńskému. Přišla Platforma během kampaně s nějakými nápady, které by Poláky zaujaly a překvapily, nebo to byla spíše rétorika ve stylu „0nejsme jako oni“?

Platforma zažívá krizi vůdcovství, což se projevilo tím, že představili voličům kandidátku na premiérku místopředsedkyni parlamentu Małgorzatu Kidawu-Błońskou místo předsedy strany Grzegorze Schetyny. Chtějí tak možná zkopírovat volby před čtyřmi lety, kdy PiS nasadila jako lídryni Beatu Szydlovou, což byla úspěšná strategie. Je ale otázkou, zda se tento postup dá jednoduše okopírovat tím, že se vybere se žena.

To, co Platforma předvádí, je ale hlavně „anitipisismus“. Oni říkají: Dejte nám hlas, zítra může být lépe než za vlády PiS. Jsou ale v těžké situaci, protože ekonomice se daří. Zdůrazňují proto v kampani to, že je v Polsku velký problém objednat se k lékaři specialistovi, na to se musí dlouho čekat, až několik let. Státem organizovaný sektor zdravotnictví je poddimenzovaný a nezvládá to, soukromá zařízení jsou drahá.

PiS argumentuje tím, že za špatný stav zdravotnictví mohou předchozí vlády, je to analogické k našemu sporu Babiš vs. Kalousek. Občanská platforma pak v kampani mají za terč Kaczyńského, který může za všechno.

Jakou politiku očekáváte od PiS po volbách? Myslíte, že budou po vzoru Viktora Orbána upevňovat autoritářskou povahu státu, nebo se budou držet spíše zpátky?

Záleží na tom, zda získají oněch 231 a více křesel. Pokud ne, může  vzniknout koalice všichni proti PiS, anebo PiS vytvoří koalici s lidovci. Další variantou je zachování si jednobarevné většiny. Tam by pak bylo klíčové, jak se zachová Jaroslaw Kaczyński. On v minulých volbách místo sebe nasadil Beatu Szydlovou, což byl dobrý tah, stejně jako její nahrazení Mateuszem Morawieckim. On je ekonom a bankéř, věnoval se i sociálním vědám. Byl úspěšný v podnikatelském sektoru a je schopný manažer. Morawiecki je i jednou z příčin, proč se PiS daří v průzkumech. Myslím, že může na část voličů zabírat.

Otázkou je, zda bude Morawiecki pokračovat jako premiér, nebo to zkusí sám Kaczyński. Ten sice tvrdí, že ne, to ale může být po volbách jiné. Pokud by dnes řekl, že má o místo premiéra zájem, asi by PiS spadly preference dolů.

Pokud by pokračoval Morawiecki, nebyl by asi tím, kdo by chtěl nějak utvrzovat autoritářské tendence. On byl i ve vztahu k EU schopen nabídnout ústupky, pro stav demokracie v Polsku by byl určitě lepší zprávou. Pokud se ale stane premiérem Kaczyński, tak bych se obával nápadů, jejichž realizace by utužení autoritářských tendencí přinést mohla.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud