Vraždy v nejzkorumpovanější zemi v Evropě. Ukrajina marně bojuje s úplatkářstvím | info.cz

Články odjinud

Vraždy v nejzkorumpovanější zemi v Evropě. Ukrajina marně bojuje s úplatkářstvím

Protikorupční aktivisté jsou na Ukrajině napadáni a stávají se i terčem vražedných útoků, říká v rozhovoru pro INFO.CZ Olena Haluška z ukrajinské neziskové organizace Anti-Corruption Action Center. Vysoce postavení korupčníci podle ní stále nejsou trestáni, protože se soudci bojí případy řešit a s místními oligarchy spolupracují i politici. Korupce je ale v současnosti víc vidět a Ukrajina jde dobrým směrem.

Ukrajina je podle žebříčku vnímání korupce organizace Transparency International už několik let označována za nejzkorumpovanější zemi v Evropě. Jak je možné, že se nic nezměnilo ani po reformách podporovaných penězi z Evropské unie?

Ano, Ukrajina je opravdu pravděpodobně nejzkorumpovanější zemí v Evropě. Ale musím dodat, že v posledních pěti letech jsme dosáhli velkého pokroku, pokud jde o transparentnost. Takže můžeme říci, že ukrajinská korupce je nejprůhlednější korupcí – když ne přímo na celém světě, alespoň v Evropě ano.

Jak mám chápat to, že jde o nejtransparentnější korupci v Evropě?

Dosáhly jsme velkých úspěchů ve zveřejňování informací. Vznikly různé veřejně dostupné registry, které před začátkem reforem neexistovaly. Máme registr nemovitostí, registr automobilů, registr vlastníků půdy a dokonce i registr beneficientů právnických osob (pozn. red.: jde o osoby, které mají zisk například z firmy a přitom ji nemusí bezpodmínečně vlastnit či řídit). Vše je na internetu a každý se tam může podívat. Máme také elektronický systém majetkových přiznání, kam musí všichni politici a úředníci při nástupu do úřadu zaslat údaje o svých příjmech a majetku. Novinářům a aktivistům to dává možnost sledovat, jak vypadá životní styl státních úředníků a politiků a zda odpovídá jejich příjmům.

Kde je tedy problém, když je tak snadné zjistit případné nezákonné obohacování politiků a úředníků?  

Problém je to, hnát hříšníky k zodpovědnosti. Není tu mnoho případů, kdy byli politici či mocní oligarchové skutečně odsouzení a jejich neprávem získaný majetek se vrátil do státního rozpočtu. Existuje ale několik probíhajících případů, vznikl Národní protikorupční úřad (NABU), který vyšetřuje vysoce postavené osoby. V současnosti také čekáme na ustavení speciálního protikorupčního soudu. Současný soudní systém totiž nemá dostatek politické vůle ani kapacitu bojovat proti vysoce postaveným korupčníkům a oligarchům ovlivňujícím politiku.

Jsou tu ale také úspěchy. Od roku 2015 máme elektronický systém zadávání veřejných zakázek ProZorro, díky kterému je tato oblast nyní otevřenější. O veřejné zakázky se tak mohou ucházet  – a také se ucházejí  – i firmy, které nejsou napojeny na politiky. To byl největší zdroj korupce. Předražené zboží či služby dodávaly státu a dalším institucím společnosti spojené s politiky, které jim za to dávaly peníze. Podle odhadu úřadu generálního prokurátora se tak ztratilo zhruba 12 miliard dolarů (pozn. red.: odhady ukazují, že se do spuštění systému ProZorro jednalo minimálně o desetinu ceny všech veřejných zakázek). Teď už to tak hladce nefunguje.

A někdy funguje boj proti korupci i bez odsouzení viníků. Například Národní protikorupční úřad vyšetřoval poslance Oleksandra Onyščenka ze strany Vůle lidu ohledně podezřelých obchodů se státní plynárenskou společností. Onyščenko pak utekl do Londýna a dotyčná státní firma najednou téměř zdesetinásobila svůj zisk. Dalším případem pak byli bratři Jaroslav a Bohdan Dubnevyčové, poslanci bloku prezident Petra Porošenka v parlamentu. Dubnevyčové nakupovali do svých tepelných elektráren plyn od státního podniku Naftogaz. Šlo o plyn, který byl dotovaný a měl být použitý na výrobu tepla pro obyvatelstvo, oni ho ale využívali k výrobě elektrické energie a díky tomu zbohatli. Jejich společnosti se nakonec dostaly pod nucenou správu a zamezilo se tak odčerpávání státních peněz.

Proč soudy nestíhají řešit korupci a proč se proti korupci nepostaví politici?

Obyčejní soudci nemají vůli takové případy soudit, občas poslouchají příkazy politiků, někdy se ale bojí. Politické strany jsou pod vlivem bohatých podnikatelů, takzvaných oligarchů. Oligarchové jsou lidé, kteří kontrolují firmy a také stání podniky a dokáží z nich získat peníze. Zároveň kontrolují média a většina politiků se s nimi musí dohodnout, pokud se například chtějí dostat do televize. Před volbami – Ukrajinu letos čekají prezidentské a parlamentní volby – je pro politiky být vidět v televizi velmi důležité. Devadesát procent Ukrajinců uvádí jako hlavní zdroj informací televizi.

Největší televizní kanál Ukrajina patří Rinatu Achmetovovi (nejbohatší Ukrajinec, podniká v ocelářství a telekomunikacích), pak je tu televizní společnost ICTV patřící Viktoru Pinčukovi (podniká v hornictví, ocelářství, finančnictví a výrobě potrubí) a kanál 1 + 1 a další televize kontroluje Igor Kolomojskij (vlastní největší soukromou banku na Ukrajině, několik leteckých společností a ovládá tisíce dalších firem). Nyní kolují zprávy o tom, že několik ukrajinských oligarchů jedná s prezidentskými kandidáty, kteří jsou v čele předvolebních průzkumů a za kterými dosud nestojí žádný oligarcha. Včetně Julije Tymošenkové.

Prezident Petro Porošenko, který se dostal k moci po svržení proruského prezidenta Viktora Janukoviče, ale slíbil reformy a konec korupce.

Ano, to prezident Porošenko skutečně slíbil, ale už je to pryč. Zpočátku byl jedním z iniciátorů protikorupční reformy a vzniku antikorupčního úřadu. Nyní bohužel máme pocit, že obchodní zájmy lidí z jeho okolí převládly. Prezident je například jednou z velkých brzd vytvoření protikorupčního soudu, místo aby ho podporoval. Navíc je Porošenko sám považován za jednoho z oligarchů.

Protikorupční soud, který se má zabývat korupcí na vysokých místech a kde budou speciálně vybraní soudci, je proto velmi důležitý a hodně si od něj slibujeme. Protikorupční soud by měl začít pracovat přibližně v dubnu, pak to bude trvat ještě asi půl roku, než projedná případy. První rozsudek by mohl vynést na konci roku. V tom lepším případě.

Co by v boji proti korupci na Ukrajině mohlo pomoci? Měla by Evropská unie zesílit tlak na Ukrajinu?

Evropská unie už toho udělala poměrně dost a většina reforem je spojena právě s pomocí EU. Nejde přitom jen financování protikorupčního boje, ale také o to, že poskytování evropské pomoci v dalších oblastech bylo podmíněno protikorupčními opatřeními. V tom je třeba pokračovat. Ale velmi by nám také pomohlo to, kdyby evropské země a jejich vyšetřovatelé důsledně prověřovali původ peněz z Ukrajiny. Část z korupčních prostředků totiž míří do offshorových společností a nakonec končí v zemích pod evropskou jurisdikcí. Když korupčníci budou vědět, že nemohou „vyprat“ své peníze a užívat si pak třeba hezkého života v Londýně, rozmyslí si, zda se do korupce zapojit. Zároveň potřebujeme nějakou pobídku pro pokračování reforem. Takové pobídky totiž dochází. Byl zaveden bezvízový režim s EU, teď ale potřebujeme něco dalšího. Mohl by to být plán na členství v NATO nebo v Evropské unii. Víme, že členství teď není na pořadu dne, ale musíme o tom alespoň mluvit. Potřebujeme se pohnout tímto směrem.

Na Ukrajině také stále dochází k útokům proti aktivistům včetně těch, kteří upozorňují na korupci. Nebojíte se o svoji bezpečnost?

Na Ukrajině bylo v průběhu posledních dvou let 55 útoků na aktivisty, takže se nemohu cítit zcela bezpečně. Například mé kolegyni nastříkal někdo do obličeje antiseptickou látku a popálil jí oči. Policie zahájila vyšetřování naší organizace kvůli údajnému vyhýbání se placení daní. Je to prostředek nátlaku na nás. Vedla se proti nám i mediální kampaň. V hlavním městě Kyjevě je to pořád spíše o snaze nás veřejně ponížit, rozptýlit naši pozornost, donutit nás se soustředit na naši vlastní obranu místo odhalování korupce.

Mimo Kyjev jde často o fyzické útoky, které mají aktivisty doslova umlčet. Například na Katerynu Hanziukovou z města Cherson u Černého moře vylil útočník napojený na místní korupčníky litr kyseliny a způsobil jí popáleniny na čtyřiceti procentech těla. Tři měsíce bojovala o život a nakonec zemřela. Já jsem naštěstí ve větším bezpeční než ona, ale abych skončila nějak pozitivně. Je logické, že se zkorumpovaný systém brání, protože na něj útočíme. Protikorupční aktivisté by nikdy nebyli napadáni, pokud by to zkorumpovaný systém nevnímal tak, že jejich úsilí funguje. Nikdo neútočí na někoho, kdo jenom mluví a nikdo ho neposlouchá. Považují nás tedy za skutečnou hrozbu. Je to prostě takové vývojové stádium Ukrajiny a myslím si, že tento vývoj postupuje správným směrem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud