Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vrazi v dodávkách a kamionech. Dají se zastavit?

Vrazi v dodávkách a kamionech. Dají se zastavit?

Útok v Barceloně není zdaleka prvním případem, kdy kamion najedl do davu lidí. Podobný teror se v posledních měsících stal v Nice, Berlíně, Londýně i Stockholmu. Stále častěji tak zaznívají otázky, zda jde podobným útokům zabránit.  Pravděpodobně ne. Osamělého útočníka, který ukradne kamion a zastřelí řidiče, je těžké zastavit. Pokud chceme žít v otevřené společnosti, zabránit podobným neštěstím vypadá téměř nemožně.

To ale neznamená, že neexistují způsoby, jak uchránit veřejná prostranství před šíleným jezdcem ve velkém voze. Spojené státy, Izrael a Velká Británie na podobné nebezpečí myslely už před útoky v Nice a Berlíně. Opatření jsou různá, některá bijí do očí, jiná jsou nenápadná ale podobně efektivní.

Před britským parlamentem stojí velké černé zátarasy, před newyorskou burzou rampy zabraňující vjezdu vozidlům. V budovách vlády, burzách a v dalších místech, kde se pohybují vysoce postavení politici či obchodníci, platila vždy vysoká bezpečnostní opatření. Ještě donedávna byly útoky v místech, kde se pohybují nic netušící  nakupující či oslavující, výjimečné a s vysokými bezpečnostními opatřeními se nepočítalo.  Pokud by umístily úřady podobné zátarasy v Nice nebo v Berlíně, terorista by měl situaci výrazně složitější, píše BBC.

Města tak hledají způsob, jak udělat veřejné budovy či prostranství bezpečnější, aniž by je neproměnila v pevnosti. Příkladem je například stadion londýnského fotbalovéhop klubu Arsenal, před kterým stojí obrovský nápis s názvem klubu. Masivní písmena vytvářejí zároveň i ochranu před podobnými útoky.  Podobná bezpečnostní opatření se staví u všech důležitých budov a prostranství po celé Velké Británii.

Podle odborníků není nutné umístit na veřejných místech ošklivé černé bariéry. Citlivě umístěné prvky, které jsou součástí prostranství či budov útočníka zpomalí natolik, že má čas zasáhnout policie.

Tam, kde není možné postavit ochranné bariéry, je podle nich nutné dodržovat soubor jiných opatření. Při každé veřejné události by se mělo postupovat podle přesně stanovených bezpečnostních postupů. Ve Velké Británii se organizátoři akcí na veřejném prostranství mají řídit následujícími radami:

  • Určete možnou hrozbu a požádájte o radu experta
  • Přemýšlejte, co chcete chránit a co je snadno zranitelné
  • Definujte, jaké kroky jsou nutné ke zlepšení bezpečnosti
  • Znovu kroky projděte a ujistěte se, že jste udělali vše správně

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1