Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vstupem do EU se Lotyšsko mění k nepoznání. Přišlo už o pětinu obyvatel, bojí se zániku

Vstupem do EU se Lotyšsko mění k nepoznání. Přišlo už o pětinu obyvatel, bojí se zániku

Úbytek obyvatelstva není vzhledem k nízké porodnosti v evropských zemích ničím výjimečným, nikde ale není situace tak krizová jako v Lotyšsku. Tady se však potýkají s rapidním poklesem počtu obyvatel primárně ze zcela jiného důvodu. Stojí za ním vstup do Evropské unie v roce 2004. Od té doby Lotyšsko přišlo o jednu pětinu obyvatel, která využila příležitosti otevřených hranic, a usadili se v zemích, jako je Velká Británie, Irsko nebo Německo. Lotyšské úřady jsou zoufalé – mají strach, že další úbytek obyvatel přivede zemi na pokraj katastrofy.

Zatímco v roce 2000 se počet obyvatel Lotyška pohyboval kolem 2,38 milionů, na počátku letoška to bylo podle statistik OSN už jen 1,95 milionu. Lotyšsko, které přišlo o 18,2 procent obyvatel, tak v mezinárodních srovnáních drží smutné prvenství. Podobně tristní situace už je jen v Litvě, která ztratila 17,5 procent obyvatel, a v Gruzii (17,2).

„Realitou je, že ztrácíme lidi, a to rychle,“ přiznává smutnou pravdu pro server Politico.eu lotyšský velvyslanec Atis Sjanits. Jeho práce diplomata se od ostatních liší – nemá na starost udržování vztahů s druhou zemí, ale s lotyšskou diasporou v zahraničí.

Vedle ekonomické migrace Lotyšů do bohatších evropských zemí stojí za úbytkem obyvatel také poměrně vysoká úmrtnost a problém, který trápí většinu vyspělých zemí – nízká porodnost. Výsledkem děsivého koktejlu není nic menšího než samotné ohrožení životaschopnosti Lotyšska, tvrdí Sjanits. Země s už tak nízkým počtem obyvatel se kvůli tomu může brzy dostat do velkých problémů – kromě daňových poplatníků jí budou chybět například také vojáci. Obavy však jdou ještě dál.

„Lotyšsko je už dnes zemí s nízkou hustotou obyvatelstva. Tímto tempem – za 50 let a víc – může Lotyšsko jako stát zaniknout,“ tvrdí novinář a televizní komentátor Otto Ozolos. „Pro nás to je pět minut před dvanáctou,“ dodává.

Krize odlivu obyvatelstva je nejvíc čitelná v nejchudším lotyšském regionu Latgalsko u ruských hranic. Zatímco průměrný měsíční plat v Lotyšsku činní 670 eur, tedy kolem 17 tisíc korun, v Latgalsku lidé vydělávají asi polovinu. „Místní platy jsou vtip. Divíte se, že lidé chtějí odejít?“ ptá se místní novináře Alexandr Rube.

Z chudých oblastí míří mladí Lotyšové také do hlavního města, spíš ale odcházejí rovnou za hranice. „Je to prostě příliš jednoduché. Hranice jsou otevřené, informace o životě v dalších zemích EU jsou dostupné a dělá to každý. Naši mladí lidé proto odcházejí do Anglie, Irska nebo Německa,“ vysvětluje Rube.

S výjimkou návštěvy přátel a rodiny se už mladí do Lotyšska vracet odmítají. „Zpátky už se vracet nechci,“ říká 22letá Irusika Krasotusik, která před lety odjela do Británie. Podobné postoje mladých lidí přidělávají vrásky vedoucímu hospodářského rozvoje Latgalska Vladislavsovi Stankevičemu, který si trvá na svém, že v regionu práce je. „V podstatě každý, kdo chce pracovat, má reálnou šanci zůstat a pracovat,“ tvrdí s příslibem, že mzdy porostou.

Nízké platy ale podle Stankeviče nejsou jediným problémem – obyvatele prý děsí také hrozba konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, které má Latgalsko na dohled. „Všechny tyto řeči o válce – ať už jsou pravdivé, nebo ne – zrovna nezvyšují lákavost k tomu, aby lidé zůstali,“ dodává úředník chudého lotyšského regionu.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1