Vstupem do EU se Lotyšsko mění k nepoznání. Přišlo už o pětinu obyvatel, bojí se zániku | info.cz

Články odjinud

Vstupem do EU se Lotyšsko mění k nepoznání. Přišlo už o pětinu obyvatel, bojí se zániku

Úbytek obyvatelstva není vzhledem k nízké porodnosti v evropských zemích ničím výjimečným, nikde ale není situace tak krizová jako v Lotyšsku. Tady se však potýkají s rapidním poklesem počtu obyvatel primárně ze zcela jiného důvodu. Stojí za ním vstup do Evropské unie v roce 2004. Od té doby Lotyšsko přišlo o jednu pětinu obyvatel, která využila příležitosti otevřených hranic, a usadili se v zemích, jako je Velká Británie, Irsko nebo Německo. Lotyšské úřady jsou zoufalé – mají strach, že další úbytek obyvatel přivede zemi na pokraj katastrofy.

Zatímco v roce 2000 se počet obyvatel Lotyška pohyboval kolem 2,38 milionů, na počátku letoška to bylo podle statistik OSN už jen 1,95 milionu. Lotyšsko, které přišlo o 18,2 procent obyvatel, tak v mezinárodních srovnáních drží smutné prvenství. Podobně tristní situace už je jen v Litvě, která ztratila 17,5 procent obyvatel, a v Gruzii (17,2).

„Realitou je, že ztrácíme lidi, a to rychle,“ přiznává smutnou pravdu pro server Politico.eu lotyšský velvyslanec Atis Sjanits. Jeho práce diplomata se od ostatních liší – nemá na starost udržování vztahů s druhou zemí, ale s lotyšskou diasporou v zahraničí.

Vedle ekonomické migrace Lotyšů do bohatších evropských zemí stojí za úbytkem obyvatel také poměrně vysoká úmrtnost a problém, který trápí většinu vyspělých zemí – nízká porodnost. Výsledkem děsivého koktejlu není nic menšího než samotné ohrožení životaschopnosti Lotyšska, tvrdí Sjanits. Země s už tak nízkým počtem obyvatel se kvůli tomu může brzy dostat do velkých problémů – kromě daňových poplatníků jí budou chybět například také vojáci. Obavy však jdou ještě dál.

„Lotyšsko je už dnes zemí s nízkou hustotou obyvatelstva. Tímto tempem – za 50 let a víc – může Lotyšsko jako stát zaniknout,“ tvrdí novinář a televizní komentátor Otto Ozolos. „Pro nás to je pět minut před dvanáctou,“ dodává.

Krize odlivu obyvatelstva je nejvíc čitelná v nejchudším lotyšském regionu Latgalsko u ruských hranic. Zatímco průměrný měsíční plat v Lotyšsku činní 670 eur, tedy kolem 17 tisíc korun, v Latgalsku lidé vydělávají asi polovinu. „Místní platy jsou vtip. Divíte se, že lidé chtějí odejít?“ ptá se místní novináře Alexandr Rube.

Z chudých oblastí míří mladí Lotyšové také do hlavního města, spíš ale odcházejí rovnou za hranice. „Je to prostě příliš jednoduché. Hranice jsou otevřené, informace o životě v dalších zemích EU jsou dostupné a dělá to každý. Naši mladí lidé proto odcházejí do Anglie, Irska nebo Německa,“ vysvětluje Rube.

S výjimkou návštěvy přátel a rodiny se už mladí do Lotyšska vracet odmítají. „Zpátky už se vracet nechci,“ říká 22letá Irusika Krasotusik, která před lety odjela do Británie. Podobné postoje mladých lidí přidělávají vrásky vedoucímu hospodářského rozvoje Latgalska Vladislavsovi Stankevičemu, který si trvá na svém, že v regionu práce je. „V podstatě každý, kdo chce pracovat, má reálnou šanci zůstat a pracovat,“ tvrdí s příslibem, že mzdy porostou.

Nízké platy ale podle Stankeviče nejsou jediným problémem – obyvatele prý děsí také hrozba konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, které má Latgalsko na dohled. „Všechny tyto řeči o válce – ať už jsou pravdivé, nebo ne – zrovna nezvyšují lákavost k tomu, aby lidé zůstali,“ dodává úředník chudého lotyšského regionu.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud