Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výcvik je nereálný, raději čekat na konec záplav, říká o thajských školácích muž, který cvičil české policejní potápěče

Výcvik je nereálný, raději čekat na konec záplav,  říká o thajských školácích muž, který cvičil české policejní potápěče

Celý svět sleduje drama na severu Thajska, kde se po devíti dnech podařilo v zatopené jeskyni nalézt 12 chlapců a jejich fotbalového trenéra. Hluboko v komplexu je uvěznila voda, kterou přinesly silné deště. Přestože jsou všichni podle dosavadních informací v poměrně dobrém zdravotním stavu, jejich záchrana bude ještě velmi komplikovaná. Záchranáři připouštějí, že pokud voda neklesne, budou chlapci muset podstoupit několikaměsíční potápěčský výcvik a podstoupit riskantní ponor. Rizika v rozhovoru pro INFO.CZ popsal bývalý hlavní instruktor potápěčů české policie Michal Guba.

Thajské námořnictvo chce chlapce uvězněné hluboko v zatopeném jeskynním systému podrobit potápěčskému výcviku, aby je mohlo evakuovat. Co přesně je čeká?

Potápění v jeskyni je nejvyšší level. Takže si myslím, že to, aby ti chlapci prošli celkovým potápěčským výcvikem, je nereálné. Jde spíš jen o to, aby si osvojili základní postupy, které budou muset dodržovat při transportu z jeskyně. Například aby při výstupu k hladině vydechovali, aby nedocházelo k traumatu plic a podobně. My jsme podobné postupy v rámci policie cvičili. Evakuovaný dostal celoobličejovou masku a k sobě zkušeného potápěče, který mu říkal nebo ukazoval, co přesně má dělat. Jde hlavně o to, aby si oba předem sjednotili veškeré postupy a signály.

Podle kapitána thajského námořnictva by měl výcvik trvat až čtyři měsíce. Je reálné, aby se chlapci na transport v tak náročných podmínkách připravili? Jaké jsou alternativy?

Podle mě by bylo asi jednodušší, kdyby je tam zabivakovali. Počkali, až skončí záplavy a dostali je ven suchou nohou. Což by mělo být právě za ty čtyři měsíce.

Michal Guba
Od roku 1992 do roku 2017 pracoval u policie, poslední roky jako hlavní instruktor odboru speciálních potápěčských činností a výcviku. Dnes působí jako předseda České speleologické společnosti - Hranický kras. Účastnil se také průzkumu Hranické propasti, která platí za nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni světa.

Jak složité bude zásobovat je potravinami, vodou a léky?

Já přesně neznám tamní podmínky, pokud by ale byly stabilní a potápěči by věděli kde je jaký proud, tak se dají vystavět takové postupy, díky kterým bude ten transport poměrně bezpečný. Ale já si myslím, podle toho co vím, že tahle konkrétní jeskyně hodně komunikuje s povrchem. Tudíž se dá předpokládat, že se podmínky uvnitř budou neustále měnit. To znamená, že když zaprší, v jeskyni se zvedne průtok. Pokud má ta jeskyně čtyři kilometry, tak ten transport může trvat i den a podmínky se mohou změnit několikrát.

Jak by se postupovalo, kdyby někdo z uvězněných akutně potřeboval lékařskou pomoc?

Nevím, jak je na tom thajská armáda, ale například Česká speleologická společnost má k dispozici lékaře, kteří jsou zároveň i potápěči s nejvyšší možnou kvalifikací. Pokud ale nemáte lékaře vycvičeného jako potápěče, tak mu k místu musí pomoci zkušený potápěč, což je daleko složitější. Dostáváte se tak do podobné situace, jako kdybyste musel transportovat raněného na povrch.

Co je vlastně na jeskynních ponorech nejrizikovější?

V jeskyni nemáte možnost přímého vynoření na volnou hladinu. Když jste na moři, v lomu nebo rybníku a máte jakýkoli problém v jakékoli hloubce, tak máte možnost vystoupat kolmo nahoru a problém dořešit na hladině. Tedy v případě, pokud nepotřebujete ještě dekompresní zastávku. Když jste v jeskyni, čtyři kilometry od vstupu, tak máte jedinou možnost, jak ten problém vyřešit. A to doplavat ty čtyři kilometry zpátky. Pokud se vydáte do jeskyně, musíte mít techniku zdvojenou tak, abyste se dostali ven. Prostor na řešení krizové situace je bez možnosti vynoření opravdu malý.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1