Vydal se Írán na cestu k jaderné zbrani? Otázky a odpovědi na ožehavé blízkovýchodní téma | info.cz

Články odjinud

Vydal se Írán na cestu k jaderné zbrani? Otázky a odpovědi na ožehavé blízkovýchodní téma

Co znamená, že Írán překročil limit zásob lehce obohaceného uranu? Bude schopen vyrobit jadernou zbraň? Kdy? A chce ji vůbec? Nabízíme odpovědi na základní otázky týkající se nového vývoje v neklidném blízkovýchodním regionu.

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy nebezpečně zhoustlo. Světu pak na optimismu nepřidalo nedávné oznámení Teheránu, který se rozhodl porušit jedno z ustanovení tzv. jaderné dohody (JCPOA).

Co se reálně stalo?

Írán překročil limit zásob lehce obohaceného uranu, který stanoví tzv. jaderná dohoda (JCPOA) z roku 2015. Tu podepsalo mezinárodní společenství (Británie, Čína, EU, Francie, Německo, Rusko, USA) s Teheránem. Spojené státy ji loni jednostranně vypověděly. Podle smlouvy směl Írán mít i tehdy k dispozici nejvýše tři sta kilogramů obohaceného uranu. Teherán nyní tuto hranici překročil, což už potvrdili i mezinárodní jaderní inspektoři (IAEA).

Jaderné zbraně ve světěJaderné zbraně ve světěautor: Info.cz

Co se může stát?

Uran označovaný jako lehce obohacený (tedy na 3,67 procenta) není vhodný pro výrobu jaderné zbraně, obecně jej lze využít třeba pro výrobu energie. Nicméně, Írán podle agentury AP prohlásil, že zamýšlí zvýšit obohacování na 20 procent. Potřebuje údajně palivo pro jadernou elektrárnu v Búšehru (uran obohacený na 5 procent) a výzkumný reaktor (na 20 procent). Teherán mimochodem stále opakuje, že ničivou zbraň nechce a zkrocené jádro hodlá využít výhradně pro mírové účely, to mu ale dlouhodobě nevěří Izrael ani USA.

Pro výrobu atomové bomby je v každém případě potřeba zhruba 1500 kilogramů uranu obohaceného na 90 procent, připomíná web Deutsche Welle. O tom ale zatím Teherán veřejně nemluvil. Podle expertů je rychlejší dosáhnout úrovně 90 procent z dvaceti, než restartovat procedury, které obohacují prvek z 3,67 na 20 procent. Jinými slovy: pokud Írán opravdu přistoupí k masivnímu obohacování nad nízký limit vyžadovaný smlouvou, lze to vykládat jako snahu získat ničivou zbraň.

Íránské balistické rakety

Lze tedy říci, jak daleko mají Íránci k bombě?

Odhady se liší a záleží na úsilí, jaké Írán případně vyvine. Je také možné, že jaderný program opět pozastaví – ať již po dohodě, či pod nátlakem. Nicméně, potřebné množství uranu obohaceného na 90 procent by (podle kritiků Íránu) mohl Teherán mít v řádu měsíců, pravděpodobnější je ale období několika let, a to při efektivně vynaložené snaze. Dostatek materiálu navíc ještě neznamená schopnost vyrobit zbraň v podobě hlavice, kterou by pak raketa byla schopná nést na vzdálený cíl.

Proč se vše (nejspíše) děje?

Záleží na úhlu pohledu. Írán se cítí být zrazen účastníky dohody JCPOA, především těmi evropskými. (O USA, které se za vlády prezidenta Donalda Trumpa staly jeho ještě důslednějším nepřítelem, dlouhodobě nemá iluze.) Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf navíc odmítá, že by to byla jeho země, která první porušila pravidla dané smlouvou.

Ze strany Teheránu podle všeho jde o cosi jako připomenutí íránské technologické síly či jistou vyhrůžku. „Experti mají za to, že jde spíše o symbolický krok než cílený postup směrem k výrobě jaderné zbraně,“ konstatuje například web amerického časopisu Foreign Policy, když píše o zvýšení objemu lehce obohaceného uranu nad objem daný smlouvou. Nutno dodat, že íránské oznámení přichází v době enormně zvýšeného napětí mezi Teheránem na straně jedné a USA (spolu se Saúdskou Arábií a Izraelem) na té druhé.

Jak reagovali ostatní regionální hráči?

Podle očekávání. „Írán si hraje s ohněm,“ řekl Donald Trump. A dodal, že Bílý dům vytvoří na Teherán maximální tlak, aby změnil nastoupený směr. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, klíčový Trumpův stoupenec a dlouhodobý odpůrce Íránu, uvedl, že jde o „důležitý mezník na cestě k výrobě jaderné zbraně“. Židovský stát a jeho lídr loni vystoupili s tím, že Teherán podmínky dohody JCPOA porušuje a pokračuje ve vývoji jaderné zbraně.

Evropa volá po klidu a opakuje, že chce udržet dohodu (JCPOA) při životě. Je také možné, že francouzský prezident Emmanuel Macron pojede vyjednávat přímo do regionu s tím, že učiní samozřejmou zastávku v Teheránu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud