Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vypíchnuté oči, podřezaná hrdla, uříznutá varlata. V Jižním Súdánu se podle OSN odehrávají válečné zločiny

Vypíchnuté oči, podřezaná hrdla, uříznutá varlata. V Jižním Súdánu se podle OSN odehrávají válečné zločiny

Válečných zločinů i zločinů proti lidskosti se dopouštějí vojáci bojující v občanské válce v Jižním Súdánu, která trvá už více než čtyři roky. Tvrdí to zpráva, kterou dnes zveřejnila komise Rady pro lidská práva OSN. Ozbrojenci civilistům v uplynulých letech mimo jiné vypichovali oči, podřezávali hrdla a uřezávali varlata. Zpráva popisuje také hromadná znásilnění. Některé lidi ozbrojenci dokonce nutili znásilnit členy vlastní rodiny, uvádí podle agentury DPA zpráva komise.

Komise identifikovala více než 40 vojenských velitelů, které označila za osoby přímo odpovědné za násilnosti v uplynulých dvou letech. Vyzvala zároveň, aby v následujících měsících vznikl soudní dvůr, který by se válečnými zločiny v Jižním Súdánu zabýval. Podílet by se na jeho vzniku měla Africká unie (AU).

Komise zprávu o krutostech v nejmladší zemi světa předložila před zasedáním Rady pro lidská práva OSN, které začíná v pondělí v Ženevě.

Součástí zprávy je podle agentury Reuters například svědecká výpověď ženy, která musela přihlížet, jak vojáci přinutili jejího syna, aby znásilnil vlastní babičku. Jiná 85letá žena pracovníkům OSN popsala, jak byla znásilněna několika vojáky a poté musela přihlížet, jak ti samí muži zabíjejí jejího muže a syna.

Jižní Súdán získal nezávislost na Súdánu v roce 2011. O dva roky později vypukla kvůli rozkolu mezi prezidentem Salvou Kiirem a viceprezidentem Riekem Macharem občanská válka. Boj dvou politiků o moc navíc nabral rysy etnického konfliktu. Zatímco Kiira podporují Dinkové, na Macharově straně jsou Nuerové.

Klid zbraní podepsaný loni v prosinci měl oživit mírovou dohodu z roku 2015, již narušily boje v hlavním městě Jubě. V plánu bylo i jednání ohledně rozdělení moci a datu voleb. I přes dohodu srážky nepřestávají.

Konflikt si vyžádal desítky tisíc mrtvých a zhruba čtyři miliony lidí byly nuceny prchnout před násilím ze svých domovů. Jižní Súdán má kolem 13 milionů obyvatel.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1