Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyšetřování ruského vlivu na Trumpa a volby opět zadrhává. Co přinese pád muže, který vše dozoruje?

Vyšetřování ruského vlivu na Trumpa a volby opět zadrhává. Co přinese pád muže, který vše dozoruje?

Zprávy o odchodu náměstka amerického ministra spravedlnosti Roda Rosensteina možná na první pohled nepůsobí úplně atraktivně. Vyvolaly ale obavy o další osud vyšetřování ruského vměšování do prezidentských voleb v USA, a to už je jiná kategorie. Právě Rosenstein totiž dozoruje činnost týmu zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Jeho konec ve funkci může vnést do procesu chaos a poskytnout prezidentu Donaldu Trumpovi možnost, jak vyšetřování paralyzovat.

Rosenstein v pondělí mířil do Bílého domu přesvědčený o tom, že ze dveří bude odcházet jako nezaměstnaný. Článek New York Times o jeho snaze podrývat Trumpovu autoritu a o návrhu, jak se prezidenta zbavit, oslabil Rosensteinovu už tak křehkou pozici uvnitř administrativy. Ve funkci zatím přesto zůstal, o jeho dalším osudu napoví až čtvrteční schůzka s Trumpem.

Odchod náměstka ministra spravedlnosti by za normálních okolností nebudil větší pozornost. Rosensteinova role je ale zásadní pro další průběh vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby v USA před dvěma lety. FBI šetří, zda a případně jak Kreml pomohl do prezidentského úřadu právě Donaldu Trumpovi, jestli prezident či jeho tým s Moskvou vědomě spolupracovali a také to, zda se Trump ve funkci nedopustil maření spravedlnosti. Všechny činy by mohly vést až ke spuštění procesu odvolání, neboli impeachmentu.

Činnost FBI a zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera by obvykle dozoroval sám ministr spravedlnosti Jeff Sessions. Ten se ale z kauzy stáhl, aby předešel kritice kvůli konfliktu zájmů. Sessions byl jedním z prvních senátorů, kteří veřejně podpořili Trumpovu kandidaturu. Navíc sám musel vysvětlovat schůzky, které měl v době kampaně s tehdejším ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem.

Dozoru nad vyšetřováním se tak loni v květnu ujal právě Rosenstein. Trump Sessionsovo rozhodnutí dlouhodobě kritizuje. Naposledy se do ministra opřel minulý týden v rozhovoru pro videokanál zpravodajského serveru The Hill. „Nemám ministra spravedlnosti. Je to velice smutné,“ láteřil šéf Bílého domu, který už v minulosti vyjádřil názor, že by bylo dobré, kdyby celé vyšetřování prostě skončilo. „Je to hon na čarodějnice. Žádná koluze nebyla,“ zní jeho často opakované prohlášení.

Propuštění Muellera není nutné. Stačí jej zbrzdit

Rosenstein naopak činnost vyšetřovatele Muellera podporoval, a to i ve chvílích kdy došlo na prezidentem kritizované kroky typu zatčení někdejších Trumpových spolupracovníků. Pokud by nyní musel odejít, otevře se Trumpovi prostor, jak do funkce „hlídače“ dostat někoho více loajálního.

Rosensteinova role je přitom klíčová. On či jeho nástupce mohou Muellera propustit, čímž by vyšetřování sice neukončili, ale výrazně ochromili. Taková možnost je ale nepravděpodobná. Trump ví, že podobný krok by prakticky jistě vedl k zahájení impeachmentu, jelikož by jej zákonodárci vnímali jako maření spravedlnosti. Právě propuštění zvláštního vyšetřovatele kauzy Watergate kdysi urychlilo konec prezidenta Richarda Nixona.

Pokud Rosenstein zůstane ve funkci, žádné obstrukce se čekat nedají. Ministerstvo – tedy právě Rosenstein – schvaluje rozpočet vyšetřovacího týmu, rozsah jeho práce nebo předvolání svědků. Jemu náleží pravomoc povolit, nebo zarazit předvolání samotného Trumpa, o němž už několik měsíců jednají právní týmy FBI a Bílého domu. Na konci vyšetřování může rozhodnout, zda Muellerem sestavené závěry zveřejní, nebo je ponechá v utajení.

Tlak na vyšetřovatele přitom existuje. Už nyní mnohým republikánům, a to včetně těch, kteří Muellera podporují, vadí, že se proces vleče a tým zatím neučinil žádné závěry. Kromě série zatčení bylo jediným výsledkem odsouzení někdejšího šéfa Trumpovy kampaně Paula Manaforta. Jeho prohřešek ale s „ruskou“ kauzou přímo nesouvisí. Soud jej shledal vinným za daňové úniky a podvody v souvislosti s jeho činností na Ukrajině.

Klíčová čtvrteční schůzka: Co udělá Trump?

Muellerův osud tedy do jisté míry závisí na výsledku čtvrteční schůzky mezi Rosensteinem a Trumpem. Ten v dubnu o Rosensteinovi na Twitteru napsal, že patří k nejkonfliktnějším úředníkům na ministerstvu spravedlnosti. Bez důkazů jej obvinil ze shánění svědectví o prezidentově konspiraci s Ruskem v době voleb. „Žádná koluze, tak šílí,“ dodal Trump.

Vztah obou mužů se zhoršil loni v květnu, když šéf Bílého domu využil Rosensteinem psanou zprávu o vyšetřování neúspěšné prezidentské kandidátky Hillary Clintonové k propuštění Jamese Comeyho z pozice šéfa FBI. Rosenstein se kvůli tomu tehdy dostal pod silnou kritiku demokratů. „Napsal jste zprávu, o níž jste věděl, že bude použita ke zvěčnění lži,“ napsal na Twitteru demokratický senátor Chistopher Murphy.

Novináři z New York Times popisují svědectví několika lidí, kteří byli s Rosensteinem v kontaktu. Podle nich byl náměstek v šoku ze způsobu, jakým Trump informace využil. Obával se, že věc poškodí jeho reputaci. Krátce poté mělo dojít k nabídkám, o nichž list informoval v pátek. Rosenstein údajně navrhl, že prezidenta bude tajně nahrávat a začne shánět členy kabinetu, kteří by podpořili postup podle 25. dodatku Ústavy. Ten umožňuje prezidenta odvolat z funkce pro nezpůsobilost vykonávat úřad. Celý proces je ale podstatně komplikovanější než samotný impeachment a ještě nikdy v historii nebyl použitý.

Rosenstein informace New York Times popřel. „Jsou nepřesné a fakticky nesprávné,“ napsal v prohlášení s tím, že zprávy založené na anonymních zdrojích nebude dále komentovat. V pondělí přesto zamířil do Bílého domu, aby personálnímu šéfovi Johnu Kellymu nabídl svoji rezignaci. Ten ji ale odmítl. Převážil názor, že přijmout ji může jen prezident sám. Trump byl ale v tu chvíli na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Nástupce má škraloup. Porušil by Trumpův dekret

Rosensteina by v případě odchodu měl nahradit nejvyšší právní zástupce ministerstva Noel Francisco. Ten je v hierarchii úřadu čtvrtým mužem, přednost před „trojkou“ by dostal, jelikož už prošel potvrzovacím procesem v Senátu. Tehdy dostal 50 hlasů a proti němu se vyslovili všichni demokraté. Kritici i dnes upozorňují, že je to Trumpův člověk.

Není ani jisté, zda by se Francisco dozoru nad vyšetřováním skutečně mohl ujmout. Podle exekutivního příkazu, který prezident podepsal v loňském roce, se nesmí federální zaměstnanci podílet na věcech souvisejících s jejich zaměstnavateli v předchozích dvou letech. Francisco byl partnerem ve firmě Jones Day, která zastupuje Trumpovu kampaň v „ruské“ kauze.

Experti oslovení americkými médii se většinou shodují, že Trump k radikálním krokům vůči Muellerovi nepřistoupí před listopadovými volbami. Pokud ale republikáni udrží většinu v Senátu, což je podle průzkumů pravděpodobné, může se situace změnit. „Mueller by mohl čelit ovlivňování, překážkám nebo svému konci,“ cituje list Politico profesora práva na Dukově univerzitě Sama Buella.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1