Vzestup slovenského neofašismu. Kotlebovi hrozí zákaz, místo toho ale může vládnout | info.cz

Články odjinud

Vzestup slovenského neofašismu. Kotlebovi hrozí zákaz, místo toho ale může vládnout

ANALÝZA | Slovenský Nejvyšší soud začal rozhodovat o zákazu strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Zda parlamentní uskupení neofašisty Mariana Kotleby přežije, nebo zanikne, se dozvíme na konci dubna. Zajímavější ovšem je, že znatelně nabírá podporu veřejnosti. K tomu přitom pomáhají i mainstreamoví politici v čele s vládní stranou Smer.

Návrh na rozpuštění Kotlebovy strany dal už v květnu 2017 slovenský generální prokurátor Jaromír Čižnár. Že se k němu Nejvyšší soud dostal ve chvíli, kdy preference ĽSNS rostou a o straně se mluví jako o možném budoucím klíčovém hráči na politické scéně, je pikantní shoda okolností, nikoli záměr. Tolik obecná fakta.

Čižnár argumentuje několika body, ve kterých je podle něj ĽSNS v rozporu s demokratickým charakterem Slovenska. Jde o to, že se strana sama označuje za opozici proti – jak sama uvádí – „zkorumpovanému demokratickému státu“, šíří nenávist vůči Romům a židům nebo se hlásí k válečnému Slovenskému štátu, na jehož symboliku se odkazuje.

To vše má reálný základ. Kotleba se v minulosti opakovaně hlásil k odkazu slovenského válečného prezidenta Josefa Tisa a používal pozdrav „Na stráž!“, který během 2. světové války užívali členové Hlinkovy gardy. Ti se podíleli například na deportacích slovenských židů do koncentračních táborů. Hymnou jeho strany je píseň Hej, Slováci, která byla taktéž hymnou válečného státu.

Čižnárův návrh má ale i slabší místa. Například, když kroky ĽSNS proti demokracii na Slovensku dokládá návrhem Kotlebovců na vystoupení z EU a NATO. Jakkoli je možné s těmito dvěma body nesouhlasit a poukazovat na to, že by Slovensku uškodily, jde o legitimní politické postoje, nikoli bourání demokracie. Odchod z EU si před téměř třemi lety odsouhlasila Velká Británie, kde fašistická ani nedemokratická strana nevládne.

ĽSNS odmítá, že by její fungování bylo v rozporu se slovenskými zákony. „Pro fašismus a nacismus bylo typické odstraňovat ze společnosti postižené. Žalovaný ale podpořil tři rodiny s postiženými dětmi částkou přes 58 tisíc eur (asi 1,5 milionu korun),“ prohlásil před soudem právní zástupce ĽSNS Radovan Hrádek.

Nutno tedy dodat, že Kotleba pomáhal i tak, že rozdával šeky ve výši 1488 eur, což je podle obžaloby dalším důkazem jeho náklonnosti k nebezpečnému extremismu. Číslo 14 je v neonacistických kruzích odkazem na rasistický výrok Davida Lanea a 88 na pozdrav Heil Hitler. Šeky se zabýval i specializovaný soud, který ale žalobu na Kotlebu kvůli procesním chybám odmítl.

Marian Kotleba předává šeky na 1488 eurMarian Kotleba předává šeky na 1488 eurautor: reprofoto www.naseslovensko.net

Jak Kotleba povstal z popela

Nejvyšší soud musí o návrhu na rozpuštění strany podle zákona rozhodnout do 1. července. Verdikt by měl padnout 29. dubna. Reálně se přitom může stát, že Kotlebovci uspějí v květnových volbách do Evropského parlamentu a jejich zástupci ve veřejném prostoru zůstanou na dalších pět let třeba i s rozpuštěnou stranou. Minimálně rok by i v případě rozpuštění dál pracovali poslanci Národní rady zvolení za ĽSNS. Jsou to ale jen teoretické scénáře. Že soud žalobě vyhoví, momentálně vůbec není jisté.

Zákaz Kotlebovy strany by však prakticky nic nevyřešil. Možná by zbrzdil její vzestup, ale Kotlebovce jako takové by nezastavil. Ukazuje to nejen český příklad, kdy po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zrušení Dělnické strany vznikla Dělnická strana sociální spravedlnosti, která pokračuje v zajetých kolejích své předchůdkyně.

A názornou ukázkou možného dalšího vývoje je i Kotlebova minulost. Nejvyšší soud už jednu Kotlebovu stranu rozpustil v roce 2006. Uskupení s názvem Slovenská pospolitosť – Národná strana bylo daleko radikálnější. Prosazovalo nahrazení demokracie jakýmsi stavovským systémem, v němž by každý stav měl počet hlasů podle počtu obyvatel. To by se netýkalo 10. stavu – národnostních menšin. Jejich síla se měla odvíjet podle počtu slovenských politiků v parlamentech cizích zemí. Soud tehdy takovou myšlenku jasně zarazil.

Když se kvůli shodě jmen s již existujícím uskupením nepodařilo neofašistům zaregistrovat novou stranu Naše Slovensko, Kotleba obešel zákaz tím, že spolu s členy Slovenské pospolitosti vstoupil do Strany přátel vína. Tu ovládl a přejmenoval na ĽSNS. Přejmenování schválilo v roce 2010 ministerstvo vnitra.

„Rozhodli jsme se pro takovýto záměr po rozhovorech s několika právníky. Strana Naše Slovensko je již sedm let v likvidaci a novou politickou stranu bychom nestihli zaregistrovat. Tohle je tedy cesta menšího odporu,“ citoval Kotlebu deník SME před volbami v roce 2010, v nichž ĽSNS získala 4,32 procenta hlasů a do parlamentu neprošla.

ĽSNS už byla při formulování své politiky opatrnější, aby se vyhnula dalšímu zákazu. Během následujících šesti let dokázal průzkumy i politickými protikandidáty podceňovaný Kotleba vyhrát krajské volby v Banskobystrickém kraji a dovést stranu k osmi procentům a 14 mandátům v parlamentních volbách 2016.

Silnější než kdy dřív

Zatímco Banskobystričtí už Kotlebu podruhé županem (hejtmanem) nezvolili, na celostátní úrovni teď ĽSNS zdánlivě míří k ještě většímu úspěchu než v předchozích letech. Průzkumy, které navíc v minulosti zisky strany výrazně podcenily, jí připisují kolem 11 procent hlasů. Podle agentury Focus je ĽSNS na druhém místě hned za Smerem, jenž se pohybuje kolem 20 procent. AKO ji při podobném zisku řadí na čtvrtou příčku.

Kotlebův vzestup naznačily i prezidentské volby. V nich šéf ĽSNS získal při zhruba o deset procentních bodů nižší účasti více hlasů než celá strana před třemi lety. ĽSNS tehdy volilo necelých 210 tisíc lidí, Kotlebu letos přes 222 tisíc Slováků. Z dat Focusu navíc vyplývá, že až pětina voličů ĽSNS navíc dala přednost kontroverznímu soudci Štefanu Harabinovi, u nějž není jisté, zda do parlamentních voleb postaví vlastní stranu. I přesto Kotleba posiloval napříč Slovenskem od západu na východ.

Kotlebovi se daří lákat nevoliče. Zhurba třetinu nynějšího elektorátu strany tvoří lidé, kteří v roce 2016 k urnám vůbec nepřišli. Jen 15 procent odloudil od jiných stran. Profil Kotlebova typického příznivce se i proto změnil. Víc jej začaly volit ženy, byť muži stále tvoří nadpoloviční většinu jeho stoupenců. Místo mladých radikálů Kotleba nyní přitahuje členy běžných čtyřčlenných rodin s nižšími příjmy.

Kde hledat příčiny Kotlebova vzepětí a příklonu běžných Slováků k extremistům? Ke kampani využívá všechny příležitosti. Po prezidentských volbách nechal podél slovenských silnic vylepit billboardy s poděkováním voličům. Agitoval i během zmiňovaného jednání Nejvyššího soudu. Pravidelně jezdí do míst, kde cítí potenciál zaujmout frustrované voliče. Nedávno takto uspořádal akci v Dobšiné, kde mladý Rom zabil místního 28letého fotbalistu.

Kotleba navíc upustil od nejtvrdší rétoriky, která mohla řadu voličů odpuzovat. ĽSNS nedávno změnila svůj znak, aby kříž v jeho středu nepřipomínal symbol Hilnkovy gardy. Upozadil vzpomínky na válečný stát a snaží se akcentovat spíše národnostní a křesťanská témata nebo kritizovat neschopnost vedení státu řešit problémy občanů.

Kotleba oslovuje lidi, kteří musí denně přemýšlet, jak vyjdou s příjmy, nejsou spokojení s fungováním slovenské demokracie a nevěří právnímu státu. Nahrává mu i stále přítomný strach z cizinců, který eskalovala především migrační krize v polovině současné dekády. Kotleba často zmiňuje jako svoji prioritu ochranu národních zájmů.

Hráz, která se protrhla

Legitimizaci ĽSNS pomáhají i další politické strany a organizace. Už před posledními parlamentními volbami podpořili Kotlebu někteří kněží, proti čemuž se následně ohradila katolická církev. Nově je ale partnerem pro mainstreamové politiky včetně představitelů vládní koalice.

Ta přitom svůj vznik na bázi nesourodého spojenectví sociálně demokratického Smeru, národovecké SNS, 'maďarského' Mostu-Híd a dnes již zaniklé pravicové strany Sieť, obhajovala právě potřebou zabránit nástupu extremistů. „Vláda použije všechny právní i politické prostředky, aby nedala extremismu šanci a zastavila tak další antisystémovou erozi parlamentní demokracie,“ napsala koalice do programového prohlášení. Tehdejší premiér a šéf Smeru Robert Fico ještě v lednu 2017 vyhlašoval, že vláda je „hrází proti extremismu“.

A teď realita. Smer a ĽSNS spolupracovali například na odmítnutí migračního paktu OSN. Dohodu a účast Slovenska na konferenci v Marrákeši přitom prosazoval sociálnědemokratický ministr zahraničí Miroslav Lajčák. I kvůli hlasům ĽSNS ale prohrál s reprezentantem národoveckého křídla Smeru Ľubošem Blahou. Parlament pakt ani vyslání delegace neschválil.

Kotleba už není tabu, může podržet vládu

Od podzimu loňského roku se spolupráce Smeru a ĽSNS ještě prohloubila. Důvodem byla snaha Roberta Fica proniknout na Ústavní soud. Socialisté, jejich koaliční partneři a extremisté spolupracovali na změně ústavy, která by z procesu vyšachovala prezidenta Andreje Kisku, jenž Fica odmítal jmenovat. Změna nakonec neprošla, když koalice nebyla schopná zajistit potřebných 90 ze 150 hlasů. I tak ale možná spolupráce koalice s ĽSNS pobouřila opozici.

„Bylo to poprvé, co Fico, (předseda parlamentu a šéf SNS) Andrej Danko a (šéf Mostu-Híd) Béla Bugár vzali Kotlebu za podpaží a odešli spolu dozadu a skončili v zadním traktu předsedy Národní rady a tam to spolu vykšeftovali. Láme se historie,“ rozčiloval se místopředseda nejsilnější opoziční strany Sloboda a Solidarita Ľubomír Galko.

Poprvé, ale ne naposledy. Danko s Kotlebou následně jednal o návrhu definice antisemitismu. Smer spolu se SNS, Sme rodina, částí Mostu-Híd a ĽSNS prosadili do Ústavy zastropování věku odchodu do důchodu. Fico následně ĽSNS veřejně poděkoval. „Pokud jde o hlasování, každý poslance Národní rady, který v něm sedí, je legitimní poslanec a má rovnocenný hlas,“ komentoval to Fico.

I tyto výroky přispívají k menší obavě lidí, co se stane, když budou Kotlebu volit. Respektive upozaďují určitý stud, který některým voličům může v podpoře strany bránit. A pokud ĽSNS nebo její nástupnická strana sehraje klíčovou roli při sestavování vlády, která vznikne po následujících parlamentních volbách, bude to vedle zdařilé kampaně, také jejich zásluhou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud