Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vztahy s Ruskem se mohou zlepšit, myslí si Petr Pavel. Šetřil by pojmem „ruská agrese“

Vztahy s Ruskem se mohou zlepšit, myslí si Petr Pavel. Šetřil by pojmem „ruská agrese“

Generál Petr Pavel prohlásil, že vidí možnost zlepšení vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. V dialogu je podle něj potřeba přeskočit od vágních témat k řešení skutečných problémů.

Jsem vždy opatrným optimistou, prohlásil Pavel na dotaz TASS, zda Rusko se Západem mohou překonat nynější období vyhrocených vztahů a nechat za sebou dědictví studené války.

Věřím, že šance na lepší vztahy mezi NATO a Ruskem existuje, uvedl český generál. Potřebujeme více podnětů, aby se dialog posunul vpřed. Dosud je standardní agenda docela vágní. K pokroku je třeba větší konkrétnost, dodal.

Pavel podle TASS také v souvislosti s komentováním situace v pobaltských republikách vyzval k opatrnosti při užívání termínu ruská agrese, neboť vedení NATO v aliančním Estonsku, Litvě a Lotyšsku nezaznamenalo žádné známky otevřeného násilí proti svým jednotkám, které tam působí. I když v regionu panuje zvýšené politické napětí, území pobaltských členů aliance a ani jejich vzdušný prostor není narušováno, řekl.

Všichni pozorujeme, že v regionu je zvýšená vojenská přítomnost, koná se více cvičení, více letů letadel dlouhého doletu a je zde zvýšená činnost tajných služeb. Já bych to ale nenazýval agresí, vysvětlil český generál.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1