Články odjinud

Z prezidenta faraonem: Poslanci chtějí, aby Sísí stál v čele Egypta do roku 2034

Z prezidenta faraonem: Poslanci chtějí, aby Sísí stál v čele Egypta do roku 2034

Příznivci egyptského prezidenta a někdejšího generála Abdala Fattáha Sísího v káhirském parlamentu představili návrh, podle kterého by úřadující hlava státu nemusela v roce 2022 odejít z funkce, jak přikazuje nynější znění ústavy. Pokud ústavní dodatek projde, mohl by Sísí stát v čele nejlidnatější arabské země až do roku 2034. Tedy do svých osmdesáti let.

Ke změně ústavy je třeba dvoutřetinové většiny členů parlamentu. Protažení základního zákona navíc zřejmě budou muset Egypťané schválit v referendu, které se tak stane – pokud opravdu proběhne – lidovým hlasováním o setrvání Sísího v čele státu. Jen málokdo totiž předpokládá, že by se nynějšímu egyptskému vládci v následujících volbách postavil relevantní politik s šancí získat hlasy. Když se o to v loňských volbách pokusil jiný vysoký důstojník, někdejší šéf generálního štábu Sámí Háfiz Anán, byl krátce po ohlášení kandidatury zatčen. Egyptská státní média k tomu tehdy řekla jen tolik, že se svým činem „pokusil vrazit klín mezi egyptský lid a jeho armádu“.

Oč v dodatku formálně jde? Prezident bude nadále volen nikoli na čtyři roky jako dosud, ale na let šest. S tím, že tato změna zavádí nový začátek, o funkci se tedy může opět ucházet i Sísí. Volby mají podle plánu proběhnout v roce 2022, kdy nynějšímu šéfovi státu končí druhý mandát.

Sísí jistě není prvním autoritářským vládcem, který k podobnému kroku sáhnul. Kupříkladu čínský prezident Si Ťin-pching nechal klauzuli omezující výkon prezidentské funkce vyškrtnout loni.

Patrně nejdále zašel Saparmurat Nijazov, který byl do čela Turkmenistánu zvolen poprvé v roce 1990, ještě v sovětských časech. Už za čtyři roky se voliči v referendu vyslovili pro zrušení prezidentského hlasování a Turkmeni dokonce uvažovali o změně republiky na monarchii… v čele s Nijazovem.K čemuž nedošlo.

Třeba kremelský hegemon Vladimir Putin ale v tomto ohledu ústavu neznásilnil, jen si s věrným souputníkem Dmitrijem Medveděvem na čtyři roky (2008 až 2012) prohodili funkce prezidenta a premiéra.

Ani při zdůvodnění nového ústavního dodatku nebyli Sísího stoupenci zvláště inovativní. Stabilita a potřebný klid na práci. „Nastartoval spousty bohulibých projektů, ve kterých proti němu stojí řada protihráčů s odlišnými zájmy,“ tvrdí kupříkladu Ajmán Abdul Hakím, autor petice, která vedla ke vzniku ústavního dodatku.

Ten má ale také řadu kritiků, některé dokonce i v parlamentu, kde jinak Sísího stoupenci převažují. „Je to puč proti egyptské ústavě. A nejsme naivní, nejde jen o prodloužení délky mandátu, ale rovněž o posílení prezidentských pravomocí,“ řekl agentuře Reuters levicový zákonodárce Hajsam Harírí.

Má pravdu. Návrh Sísímu umožní jmenovat soudce i veřejné žalobce. Dodatek také zavazuje zákonodárce zřídit druhou komoru parlamentu o 250 senátorech, z nichž by celou třetinu jmenoval právě prezident.

Topol Show - banner

Nejde o blesk z čistého nebe. Zpravodajský web Mada Masr tvrdí, že na novém kusu ústavy tvrdě a dlouho pracovali nejen poslanci, ale především tajné služby (GIS) spolu s experty z prezidentské kanceláře. Tým, který dostal za úkol Sísímu pomoci zůstat u moci, prý dokonce vede jeho syn Mahmúd, jinak vysoce postavený zaměstnanec GIS.

Je vhodné připomenout, že to byl podle všeho právě záměr jmenovat vlastního syna svým nástupcem, který vedl k pádu prezidenta Husního Mubáraka (vládl v letech 1981 až 2011). Jmenovitě tedy k nečinnosti armády při demonstracích, které Mubárakův režim nakonec svrhly a pro které se vžil název Arabské jaro.

Jinak je ale srovnání s Mubárakem a jeho érou spíše nelichotivé, Tedy, pro nynějšího prezidenta. „Situace je teď v některých ohledech horší než za Mubáraka. Strach vystoupit z řady a cokoli namítnout proti oficiální linii státu je dnes mnohem větší,“ napsal pro list The Jerusalem Post Ofir Winter, expert z telavivského Institutu pro národní bezpečnostní studia. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud