Za peníze na charitu koupili luxusní nemovitost. Vatikánští úředníci opět v hledáčku policie | info.cz

Články odjinud

Za peníze na charitu koupili luxusní nemovitost. Vatikánští úředníci opět v hledáčku policie

Katolickou církví zmítá finanční skandál, v němž jde o 725 milionů eur (přes 18 miliard korun). Protikorupční vatikánský úřad zjistil, že státní sekretariát použil peníze z papežova charitativního fondu na podezřelé finanční operace, například na nákup luxusní nemovitosti v Londýně.

O korupci a závažných finančních zločinech probíhajících ve vatikánském státním sekretariátu, jenž se dá přirovnat k vládě, informuje tajný dokument, z něhož v neděli citoval italský list L’Espresso. Investigativní reportéři týdeníku se dostali k celkem třem důvěrným materiálům, z nichž jeden pochází z Úřadu generálního auditora, papežova protikorupčního úřadu.

Dokumenty popisují nakládání s penězi, z nichž minimálně polovina pochází ze svatopetrské sbírky, která je určena na charitativní činnost papeže Františka a na provoz římské kurie. L’Espresso tvrdí, že peníze byly použity na „lehkomyslné spekulativní operace“ a že 77 procent z částky, konkrétně 558 milionů eur, leží na účtech v italských a švýcarských pobočkách investiční banky Credit Suisse.

Bytový dům v Chelsea

Pozornost novinářů i vyšetřovatelů přitahuje zejména jedna investice z roku 2012: nákup nemovitosti v luxusní londýnské čtvrti Chelsea. Italský finančník Raffaele Mincione byl v té době pověřen Vatikánem, aby investoval do ropné firmy v Angole. S nápadem přišel kardinál Giovanni Becciu, tehdejší biskup a vysoký vatikánský úředník. Becciu je také bývalým papežským nunciem v Angole.

K obchodu ale podle listu Catholic Herald nakonec nedošlo a Mincione navrhl investovat 182 milionů eur prostřednictvím svého investičního fondu v Lucembursku do bytového domu o rozloze 17 000 metrů čtverečních v Londýně. Peníze, které vybrali věřící ve prospěch potřebných, tak sloužily zcela k jinému účelu, s nímž by se papež František zcela jistě neztotožnil.

Jednasedmdesátiletý Sardeňan Becciu, jedna z klíčových postav římské kurie, byl až do loňského roku druhým nejmocnějším mužem v sekretariátu svaté stolice, a měl dohled nad vnitřními záležitostmi Vatikánu. Když ho novináři požádali o komentář k celé kauze, odpovědi se nedočkali.

Druhým dokumentem, o němž L’Espresso píše, je 16stránkový dekret povolující 1. října prohlídku kanceláří státního sekretariátu a Úřadu pro finanční zpravodajství (AIF). Nařídili ji vatikánští prokurátoři, výsledkem bylo propuštění pěti úředníků.

Církev a sexuální skandály

Dekret o prohlídce uvádí, že stížnosti uvedené Vatikánem pocházejí od generálního auditora a ředitele IOR, Giana Franca Mammiho. Ve stejném dokumentu prokurátoři Gian Piero Milano a Alessandro Diddi tvrdí, že věří, že našli „vážné náznaky zpronevěry, podvodů, zneužití úřadu a praní peněz“.

Generální auditor Mammi předal své podezření prokurátorům v roce 2018. Poté následovalo vyšetřování, jež vyústilo ve výše zmíněnou prohlídku a zbavení funkcí pěti podezřelých.

Podezřelým je i ředitel úřadu, jenž měl posílit transparentnost

Dalším z lidí, kteří se na podezřelých transakcích podíleli, byl Mauro Carlino, bývalý osobní sekretář kardinála Becciua. Letos v létě ho papež František jmenoval šéfem informačního a dokumentačního oddělení vatikánského sekretariátu. Paradoxem je, že jedním z pěti podezřelých je i Tommaso Di Ruzza, ředitel úřadu, který zavedl papež Benedikt XVI., aby zvýšil transparentnost vatikánských financí.

Jedním z autorů textu pro L’Espresso je Emiliano Fittipaldi, novinář vyšetřovaný vatikánskými úřady kvůli zveřejnění tajných dokumentů v roce 2015. Dokumenty tehdy vyvolaly skandál označovaný jako „Vatileaks II“. Fittipaldi i jeho redakční kolegové byli později očištěni.

K odhalení skandálu zřejmě pomohl i blížící se brexit. S odchodem Velké Británie z EU klesají ceny nemovitostí a poté, co kardinál Becciu opustil Státní sekretariát, se jeho nástupce Edgar Peňa Parra rozhodl dokoupit zbývající podíl na londýnské nemovitosti, který dosud vlastní výše zmíněný Mincione. Parra proto požádal vatikánskou banku o finance, její ředitel to ale odmítl s tím, že jde o neprůhlednou finanční operaci. Celou záležitost poté předal prokuratuře.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud