Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zacharčenko je po smrti. Šéfa doněckých separatistů usmrtil výbuch v restauraci, Moskva viní Kyjev

Zacharčenko je po smrti. Šéfa doněckých separatistů usmrtil výbuch v restauraci, Moskva viní Kyjev

Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny zahynul jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Naposledy stál v čele neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty. Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku „teroristického činu“. Moskva z odpovědnosti za útok obvinila Kyjev, Doněck slibuje pomstu.

„K výbuchu došlo v restauraci Separ v době, kdy se tam nacházel šéf Doněcké lidové republiky. Utrpěl smrtelná zranění,“ řekl agentuře TASS nejmenovaný zdroj z bezpečnostních struktur separatistů. Podezřelé z atentátu se podle zdroje agentury Interfax podařilo zadržet, jsou to prý „ukrajinští diverzanti a s nimi spjaté osoby“.

Restaurace Separ se původně jmenovala Separatist. Nachází se v centru Doněcka, nedaleko Zacharčenkovy rezidence.

Pozůstalým po Zacharčenkovi kondoloval ruský prezident Vladimir Putin, který podle Kremlu počítá s tím, že „organizátoři a vykonavatelé vraždy budou po zásluze potrestáni“. Vyšetřovací výbor, což je jakási ruská obdoba amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), označil atentát za „akt mezinárodního terorismu“.

Moskva vzápětí obvinila z odpovědnosti za atentát Kyjev. „Jsou všechny důvody předpokládat, že za vraždou stojí kyjevský režim, který nejednou použil podobné metody k odstranění jinak smýšlejících a nepohodlných,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Nesplnili sliby o míru, zjevně se rozhodli přejít ke krvavé válce,“ prohlásila na adresu „loutkového“ režimu.

Předseda povstaleckého sněmu Denis Pušilin rovněž přičetl Zacharčenkovu smrt Ukrajině. „Je to další agrese od Ukrajiny. Doněck se pomstí za tento zločin,“ prohlásil.

Ukrajinská tajná služba SBU také potvrdila smrt povstaleckého vůdce, ale přičetla ji podle televize 112 „vnitřním konfliktům mezi separatisty, souvisejícím především s přerozdělováním zcizených podniků“. Není prý ani vyloučeno, že se ruské tajné služby se rozhodly zbavit osoby, která Rusům začala překážet.

Konflikt v Donbasu na východu Ukrajiny vypukl v dubnu 2014, krátce po ruské anexi Krymu, která následovala po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Boje si od té doby vyžádaly více než 10.000 mrtvých.

Při atentátech zahynulo několik povstaleckých vůdců, Zacharčenko byl z nich nejvýše postavený. Separatisté z atentátů obviňují ukrajinské záškodníky, Kyjev je připisuje vyřizování účtů mezi povstalci a boji o moc a o ruské peníze.

Zacharčenko, pocházející z místní hornické rodiny, se do čela doněckých separatistů postavil počátkem srpna 2014, kdy ve vedení povstalecké vlády nahradil Rusa Alexandra Borodaje. Do povědomí se zapsal mimo jiné antisemitskými výroky na tiskové konferenci, kdy prohlašoval, že Ukrajině vládnou Židé.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232